Smržových a Svatošových. Dvě ulice v Praze nesou jména odbojářů z heydrichiády

Dvě ulice v pražských Vysočanech nesou od čtvrtka jména po rodinách Smržových a Svatošových. Pomáhaly výsadkářům, kteří za druhé světové války zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obě za to zaplatily životem. Nově pojmenované ulice se nacházejí u nových bytových domů poblíž stanice metra Kolbenova.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavnostnímu pojmenování ulice Svatošových přihlížela i paní Jaroslava, dcera manželů Svatošových, kteří pomáhali výsadkářům | Foto: Marie Veselá | Zdroj: Český rozhlas

Smržovi by okolí své nové ulice asi už ani nepoznali. Na místě bývalého průmyslového areálu teď stojí takové šedé kostky – moderní bytovky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Další dvě ulice v Praze ponesou jména odbojářů z heydrichiády. Natáčela Marie Veselá

Když výsadkář Jan Kubiš provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, odjel z místa činu na kole. Málokdo ale ví, že mu bicykl půjčila rodina Smržových. Byli jedni z mnoha, kteří výsadkářům v Praze pomáhali. Manžele za to pak nacisté zastřelili. Teď po nich v pražských Vysočanech pojmenovali ulici.

Rodina se dvěma dětmi bydlela v roce 1942 několik stovek metrů odsud. Jejich byt i půjčené kolo parašutistům si i po letech dobře vybavuje dcera Jaroslava. „Na tom kole jsem zažila své mládí. Bylo to pánské kolo. Na ráfku mělo přidělané sedátko,“ vzpomíná pro Radiožurnálu.

Na sedátku sedával Jaroslavin bratr Vláďa. Když jí bylo jedenáct let a jemu čtyři, nacisté vypůjčené kolo našli. Otce Jaroslava Smrže za to zatkli přímo při práci v továrně, matku Jarmilu později při domovní prohlídce.

„Když odjížděla, tak jsem se za ní dívala. Měla na sobě takové kostkaté šaty, to jsem ji viděla naposledy,“ popisuje dcera Jaroslava. Smržovi zastřelili v koncentračním táboře Mauthausen.

Aktovka s bombou

Ve Vysočanech přibyla po čtvrtku ještě cedule s názvem Svatošových. To byli další odbojáři. Od Josefa a Marie Svatošových si půjčil Gabčík aktovku, ve které byla náhradní bomba. Osud měli podobný jako Smržovi.

„Zapojili se do toho v polovině dubna 1942, kdy u nic přebýval Adolf Opálka, velitel skupiny Out Distance, a Karel Čurda,“ popisuje badatel Vlastislav Janík.

A právě zrádce Čurda u Svatošových podle badatele strávil i poslední chvíle před tím, než šel nahlásit gestapu adresy a jména lidí, kteří parašutistům pomáhali. Kvůli tomu zemřelo šest členů rodiny Svatošových.

Špičkový český lékař zažil heydrichiádu i útok na newyorská Dvojčata. ‚Nejhorší je žít ve strachu,‘ tvrdí

Číst článek

Ve Vysočanech mají název po rodinách odbojářů zavražděných za heydrichiády od roku 2018 ulice Moravcových a Strnadových. Iniciativa A chce po odbojářích pojmenovat i další ulice.

V Praze třeba chybí Švarcova. „Jaroslav Švarc, příslušník výsadku Tin, se stal jako první obyvatelem krypty v Resslově ulici. Jako jediný z té sedmičky, která tam společně zahynula, nemá svou pražskou ulici,“ upozorňuje člen iniciativy Karel Polata.

Iniciativa chce, aby ulice vznikla v Praze nejpozději do roku 2022, kdy bude 80. výročí atentátu na Heydricha.

Českoslovenští výsadkáři Gabčík a Kubiš zaútočili na Heydrichův vůz v zatáčce v pražských Kobylisích 27. května 1942 dopoledne. Gabčíkovi selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha zranil. Zastupující říšský protektor zemřel 4. června zřejmě na sepsi. Po útoku následovala krutá odplata nacistů, během níž bylo zavražděno několik tisíc lidí a vypáleny obce Lidice a Ležáky.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme