Svatý Štěpán je návrat do reality
V liturgickém kalendáři připadá na dnešek svátek mučedníka Štěpána. V lidovém pojetí dnes české a moravské Vánoce vrcholí koledou a různými dalšími zvyky. V minulosti se v katolických kostelích například světilo obilí na setí. Štěpán, řecky mluvící Žid, který žil v Jeruzalémě, se stal jedním z prvních křesťanských mučedníků. Severně od Damašské brány v Jeruzalémě, na místě, kde byl ukamenován, stojí bazilika.
Po Božím hodu vánočním přichází svátek svatého Štěpána. Stephanos znamená v řečtině koruna, neboli věnec. Jak vysvětlil mluvčí České biskupské konference Daniel Herman, svatý Štěpán - řecky hovořící Žid, který žil v Jeruzalémě - byl jedním z prvních křesťanských mučedníků. "Svatý Štěpán byl jedním z prvních sedmi Jáhnů, to znamená jakýmsi spolupracovníkem apoštolů. Posláním těchto Jáhnů bylo zbavit apoštoly břemene hmotných starostí a spolu s nimi také vydávat svědectví, poselství evangelia. Na místě, kde byl asi koncem roku 36 po Kristu ukamenován, severně od damašské brány v Jeruzalémě, byla v první polovině 5. století postavena veliká bazilika."
Co pro křesťany znamená svátek, který do radostné nálady Vánoc zdánlivě nezapadá, vysvětlil sekretář pražského arcibiskupa Vladimír Málek. "Štěpán je jakoby návratem do reality života, která není vždy jenom krásou, poezií a pokojem, ale je také výzvou k tomu, aby člověk žil tady hodnoty, dary lásky a pokoje, to znamená vydával o nic svědectví třeba až k prolití krve."
Pravoslavní křesťané slaví v Čechách Vánoce dvakrát - s ostatními nyní v prosinci a podle juliánského kalendáře také počátkem ledna, kdy je už v západním gregoriánském kalendáři svátek Tří králů. V několika pravoslavných kostelích se vedle Čechů mezi jinými scházejí také věřící z Řecka, z východního Slovenska a ze Zakarpatské Ukrajiny a kolem kostela na Olšanech, kde působí ruský pop, je rusky hovořící komunita.
Přestože jsou Vánoce křesťanskými svátky, slaví je i část muslimů v Česku. Někteří z nich se tu totiž oženili a mají křesťanské rodiny. Svátky vnímají i čistě muslimské rodiny, hlavně jako předvánoční shon a povánoční slevy. A jak vnímá Vánoce hadji Roman Raczyński, který byl přes 20 let předsedou státem zakázané československé muslimské obce? "Pro nás to nejsou církevní svátky, to jsou svátky úplně občanské. Takže slavíme Vánoce jako všechny smíšené rodiny, které tady jsou. Není to ovšem to, že bychom msueli chodit do kostela nebo tak. My patříme mezi ty málo praktikující."
