Své dítě uhodilo 87 procent učitelů, rodiče jiných profesí 75 procent
Učitelé hříchy svých dětí vnímají daleko citlivěji a svého potomka fyzicky potrestají častěji než ostatní rodiče. Ukázal to průzkum agentury GfK pro Nadaci Naše dítě. Své dítě uhodilo 87 procent učitelů, rodiče jiných profesí se přiznali k fyzickým trestům v 75 procentech.
Pohlavky padají tam, kde domluvy už nestačí. To už ale musí být velký prohřešek, aby rodič na své dítě vztáhnul ruku. Třeba když fyzicky napadne svého kamaráda, spolužáka nebo lže.
O učitelských a rodičovských trestech mluvila v Odpoledním Radiožurnálu redaktorka ČRo Klára Bílá
Kantorka Jana Staňková ze Základní školy v Litvínově má dlouholetou praxi ze školních učeben. Sama vychovává 6letou dceru a nemá pocit, že by na ni byla přísnější než jsou ostatní rodiče na své potomky:
„Možná jakoby ten metr, který máme nastavený na vlastní děti je to, že nejsme až tak anonymní. Těch příkladů z běžné praxe, kdy je větší skupina dětí pohromadě, asi jen tak někdo nemá. Nepřijde mi, že bych byla nějak extra přísná.“
Jak ale ukázal průzkum, nadpoloviční většina kantorů se domnívá, že fyzický trest byl, je a bude součástí výchovy. Podle psycholožky Zdeny Barannikové je to tím, že učitelé jsou odborníci a ví, jaké dopady by nedůsledná výchova mohla mít.
Ve většině případů učitelé žáky za prohřešky spíše pokárají, zavolají rodičům nebo dětem napíšou poznámku. Čtvrtina kantorů už ale žákovi někdy pohlavek dala, prezentuje výsledky průzkumu Jiří Svoboda z agentury GfK:
„Podobně se staví i k tomu, zda je to správné nebo ne. Říkají, že ve velmi specifických případech je to v pořádku. Co se týká toho, že by nebyli spokojeni s legislativou, tak třetina vyjadřuje skutečně nespokojenost.“
ČTĚTE TAKÉ: Učitelé jsou na své děti přísnější, polovina podporuje fyzické tresty
Ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová je proti trestům, ale v některých případech má pro učitele pochopení:
„Pokud rodič devalvuje pozici učitele, tak to určitě není dobrý pro dítě ani učitele. Často od učitelů slyšíme takové stesky, že například tatínek sponzoruje školu a dítě se v důsledku toho domnívá, že si může dovolit úplně co chce, protože přeci jeho tatínek je sponzor, tak to se nám hrubě nelíbí, tak by to vypadat nemělo.“
Podobně to vnímají i žáci Lukáš a Tereza z 22. základní školy v Plzni. Přiznávají totiž, že ne vždy se děti k učitelům chovají dobře a mile:
„Já myslím, že to každý ze své třídy známe a máme tam svoje zlobiče, takže se ani paním učitelkám a panům učitelům nedivím, já bych z toho byla asi tak stejně nervózní. Občas co vyvádíme – klobouk dolů před našimi učiteli, že to vůbec vydrží," říká Tereza.
Průzkumu, který probíhal formou rozhovorů po internetu, se účastnilo zhruba 200 učitelů a 300 ostatních rodičů.
