'Svědci nejsou důvěryhodní,' tvrdí soud. Byl Andrej Babiš agentem StB a ohrozí to jeho kariéru?

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Slovenský ústavní soud ve čtvrtek zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského Nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Jak celá kauza začala? Jaké může být její vyústění? Server iROZHLAS.cz znovu zmapoval celý spor a předkládá odpovědi na nejdůležitější otázky.

Otázky a odpovědi Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co čtvrteční rozhodnutí znamená?

Případ se po šesti letech vrací zpět k nižším soudům. Ústavní soud v plné míře uznal námitky Ústavu paměti národa, který namítal, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý rozsudek. „Ale soud šel ještě dál, mluvil i o pasivní legitimaci. My jsme přece nebyli původci spisů StB, a proto bychom ani neměli být žalováni,“ řekl serveru iROZHLAS.cz šéf slovenského ústavu Ondrej Krajňák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kompletní rozhodnutí slovenského ústavního soudu z 12. října 2017

Znamená to tedy, že v příštích sporech už nebude ústav žalovatelný. Lidé, kteří nesouhlasí se svým vedením ve spisech StB, budou muset nově před soud hnát slovenské ministerstvo vnitra.

Důležitým mezníkem je i fakt, že soud zrušil důvěryhodnost estébáků, kteří v takovýchto případech svědčí.

Andrej Babiš tak jde do voleb jako osoba registrovaná v kategorii agent. Jeho spolupráci s StB dokládá agenturní spis.

Jak celý případ začal?

Badatelé Ústavu paměti národa našli v archivech celkem dvanáct svazků, ve kterých se objevuje agent Bureš, což má být krycí jméno Andreje Babiše. Svazky měly dokazovat, že agent Bureš byl agentem StB, byl za svou práci placený, donášel informace na své kolegy nebo lidi z okolí, zkrátka aktivně spolupracoval s tajnou službou. Ústav nepochybuje, že Babiš byl agentem StB.

V roce 2012 Babiš podal u bratislavského soudu žalobu na Ústav paměti národa s tím, že je ve svazcích veden neoprávněně. V roce 2014 bratislavský okresní soud rozhodl v Babišův prospěch, což o rok později potvrdil i krajský soud. Letos v březnu pak badatelé podali ústavní stížnost proti verdiktu nejvyššího soudu.

Babiš jde do voleb jako agent StB, jeho očištění si nyní neumím představit, říká badatel

Číst článek

„Zajímavé je, že originální svazek Bureš je víceméně skartovaný, ale ústavu se povedlo při dalším pátrání najít svazky, které se původně netýkaly agenta Bureše, ale objevuje se v nich jako zdroj informací,“ řekl Radiožurnálu šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Babiš se u soudů bránil výpověďmi bývalých agentů StB, kteří měli s agentem Burešem navazovat styk či ho zavázat ke spolupráci. „Je to běžná věc v podobných případech, že ti, kteří měli být podle Ústavu paměti národa spolupracovníky, se brání právě tím, že přinášejí na soudy svědectví estébáků. Ti najednou říkají, že si spolupráci vymýšleli, že to do svazků psali jenom kvůli finanční odměně, protože byli odměňováni za to, že dokázali získat nového agenta nebo předstírání setkávání se s ním a získávání informací,“ říká Kostolný.

Jaký bude mít rozhodnutí vliv na pokračování kauzy?

Podle odborníků se jedná o velmi významné rozhodnutí. Soud totiž řekl, že Ústav paměti národa není tím, koho mají lidé žalovat kvůli neoprávněnosti evidence.

„Řekl to, co je u nás stále platné: když agenti žalují neoprávněnost evidence, žalují ministerstvo vnitra jako nástupnickou organizaci komunistického ministerstva vnitra, nikoliv Ústav pro studium totalitních režimů,“ řekl serveru iROZHLAS.cz bývalý badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek, který proti Babišovi svědčil. Podle něj se tak šéf hnutí ANO bude muset obrátit spíše na slovenské ministerstvo vnitra.

Nebudeme s vámi polemizovat, reagoval slovenský ústavní soud na Babišovu kritiku

Číst článek

O případu nyní budou rozhodovat slovenské nižší soudy. Ty budou vázány názorem ústavního soudu. Nebudou tedy moct vycházet ze svědeckých výpovědí příslušníku StB. Pokud bude hodnota jejich výpovědí snížena nebo dokonce úplně vyloučena, bude pro Babiše těžší se očistit. „Nedokážu si představit, že by soudy rozhodly v jeho prospěch, pokud se nebude moct opřít o svědectví příslušníků StB,“ dodává Schovánek.

S tím souhlasí i právník Aleš Gerloch. Podle něj je nejpravděpodobnější eventualita, že krajský soud Babišovu žalobu zamítne. „Pokud nedojde ke změně, tak pasivní legitimace tady není dána, tak by to vedlo k tomu zamítnutí. Soud sám o sobě nebude měnit strany řízení. To je věc žalobce, aby vymezil, kdo je žalovaný. Na druhou stranu i Nejvyšší soud potvrdil, že to není úplně jednoznačné.“

Jak reagoval Andrej Babiš?

Babiš vědomou spolupráci se státní bezpečností dlouhodobě popírá. Evidence ve svazcích je podle něj neoprávněná, chce proto žalovat ministerstvo vnitra. Předsedovi hnutí ANO vadí, že se spor o jeho spolupráci s někdejší československou tajnou policií na Slovensku vrací na začátek.

'Doběhla ho minulost,' reagují Babišovi oponenti na verdikt slovenského soudu

Číst článek

„Jaká náhoda. Pár dní před volbami a slovenský ústavní soud se z ničeho nic rozhodl, že po dlouhých letech popře všechna svá dosavadní rozhodnutí a způsobí totální chaos a nejistotu ve slovenském právním systému,“ napsal Babiš v SMS Radiožurnálu.

Podle Babiše je načasování verdiktu účelové a případ bude v předvolební kampani zneužívat jeho konkurence. V České televizi řekl, že se nového soudního procesu nebojí. „Jsem přesvědčen, že to vyhraju. Je to čtyřicet let stará věc, je to nesmysl. Občané by si měli vzpomenout, že skuteční estébáci a jejich svazky byli zašrotované a ti, kteří tam zůstali, byli spíš oběti.“

Ohrozí verdikt Babišovu politickou kariéru?

Od ledna 2015 se po schválení tzv. změnového zákona nevztahuje lustrační zákon na členy vlády a jejich náměstky. Lustrační osvědčení ale potřebují například vedoucí úředníci státní správy.

Znamená to tedy, že ve vládě mohou zasednout například i někdejší spolupracovníci komunistické tajné policie.

Jak slovenský ústavní soud zrušil očištění Babiše v kauze StB? Poslechněte si celý záznam

Číst článek

Babiš by tedy k případnému jmenování ministrem nebo premiérem lustrační osvědčení nepotřeboval bez ohledu na čtvrteční rozhodnutí slovenského ústavního soudu.

Lustrace budily pozornost při jmenování nynější koaliční vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO totiž před jmenování ministrem financí nepředložil lustrační osvědčení. Pravicová opozice poukazovala na to, že kabinet porušuje tehdy platná pravidla už při svém vzniku.

Jak verdikt hodnotila česká politická scéna?

Podle Babišových oponentů bývalého ministra financí dohnala jeho minulost. Předseda ODS Petr Fiala zvovu zdůraznil, že Babiš nemá být členem české vlády ani premiérem. „Andreje Babiše opět dohnala jeho minulost. Verdikt Ústavního soudu SR jen potvrzuje, že nemá co dělat ve vládě, natož snad v jejím čele,“ napsal na svém twitterovém účtu.

K rozhodnutí se vyjádřil i ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Nestál jsem o to, aby byla minulost předvolebním tématem, bohužel Andreje Babiše jeho minulost dohání. Člověk s takovou minulostí, který je navíc obviněn z podvodu, se nemůže ucházet o vysoké ústavní funkce. Shodilo by to ČR v zahraničí,“ uvedl na svém twitteru. Podobně se vyjádřil také současný předseda vlády z ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Rozhodnutí ústavního soudu znamená, že hnutí ANO vede do voleb nejen člověk obviněný z podvodu, ale také právoplatně evidovaný udavač komunistické tajné bezpečnosti," napsal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ČTK.

Jak proces s Babišem vnímá Slovensko?

Andrej Babiš je i na Slovensku velmi sledovaná osoba a jednalo se o hlavní událost dne. Není to ale důležité téma jen kvůli Babišovi, ale i kvůli tomu, jak bude Slovensko nahlížet na svou minulost, respektive jak se budou vykládat výslechy lidí, kteří spolupracovali s StB.

Navíc jde i o samotný Ústav paměti národa. V posledních týdnech probíhal na Slovensku pokus změnit organizaci, způsob dosazování ředitele a vůbec rozhodování v ústavu. Nově statutárním orgánem úřadu není šéf jeho správní rady Ondrej Krajňák, ale celá devítičlenná správní rada.

Přehrát

00:00 / 00:00

Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný vysvětluje kauzu Andreje Babiše a slovenského ÚPN

„Vnímám to tak, že ÚPN změnou tohoto zákona bude paralyzován. Nebude moc dělat aktivity, které dělal, naplno a i rozhodovací pravomoci nebo závislosti či nezávislost předsedy správní rady bude totálně omezena. Pokud to tedy bude trest za Babiše, tak to bude trest pro 'paměťovou' instituci a ukazuje se, že asi není vůle zabývat se minulostí,“ dodal pro iROZHLAS.cz Krajňák.

Podle šéfredaktora Denníku N Kostolného panuje ale na Slovensku velké podezření, že současná vládní koalice zasahuje do ústavu i kvůli případu Babiš - Bureš. „Vztahy mezi Babišem a naší vládou jsou dobré. I v minulosti premiér Fico, dalo by se říct, zasahoval do případu. Když rozhodovaly soudy nižší instance, tak premiér Fico se dokonce potkal s ředitelem ÚPN a ujišťoval se, že všechno bude v pořádku.“

Jan Řápek, haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme