Kde je světlo, tam je i bezpečno? Nemusí to tak být, myslí si vědec, který nechal zhasnout Brno
Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně vede Petr Baxant projekt, který se zabývá mapováním světelného smogu. Podařilo se jim využít situace, která nastala v uplynulých měsících během lockdownu. Se zákazem nočního vycházení měla jejich vědecká skupina ideální podmínky ke zmapování světelného znečištění – tedy světelného smogu nad městem.
Tomuto čím dál významnějšímu civilizačnímu problému se věnují nejen vědci, ale i ministerstvo životního prostředí nebo různé občanské iniciativy.
„Došli jsme k tomu, že podíl poklesu světelného smogu je kolem 45 procent, pokud všechna veřejná osvětlení zhasneme. A bylo velké překvapení, že to není víc. Zůstaly svítit například systémy, které jsou navázány na nějakou komerční činnost – parkoviště, reklamy, obchody, osvětlení soukromých areálů,“ říká Baxant k výsledkům nedávného unikátního měření.
Tým vědců monitoroval město z Kraví hory v Brně, kromě toho snímkovali i z letadla.
Pozornost odborníků se k tomuto tématu postupně obrací už několik desítek let, byly vydány stovky vědeckých a statistických prací a v Evropě byla přijata také první zákonná opatření.
Takhle to na začátku dubna vypadalo, když v Brně na jednu noc kvůli experimentu zhaslo přes 40 tisíc lamp veřejného osvětlení. Město dnes zveřejnilo mapu, na které je z leteckého pohledu vidět, kdo se (kromě městských lamp) podílí na tzv. světelném smogu. brno.cz/nocni-brno
09:29 – 27. 05. 2021
„Měli bychom přivést lidi k nějakému vnitřnímu osvícení, aby sami cítili, že svítit v noci není přirozené, je to jen výdobytek našich technologií. Je potřeba se světlem zacházet obezřetně,“ doplňuje vědec.
„Ani hudbu nepouštíme nahlas v noci. Na to existují omezení, že se nemá rušit noční klid. U světla to zatím takto necítíme.“
Světlo a zdraví
Zdravotní stav lidstva je propojený mimo jiné i s fenoménem celonočního svícení.
„Kdybychom si nasimulovali blackout a udělali si ho uměle tím, že zhasneme, tak bychom se možná divili, co nám visí nad hlavou. Může se to stát, aniž bychom to chtěli, ale můžeme si to i simulovat tím, že si řekneme, že se tomu budeme jeden den v roce věnovat.“ V běžném fungování tento pohled už vůbec neznáme a o hodně i přicházíme.
Celonoční nevhodné osvětlení je ale podle docenta Baxanta nebezpečné nejen pro člověka.
„Ovlivňuje všechny živé organismy – v přírodě existují takzvané fotoperiody, tedy střídání světla a tmy, díky kterému se synchronizují i biologické hodiny v našem organismu a pokud neběží správně, neprobíhá dobře regenerace, narušuje se imunitní systém a člověk následně může onemocnět.“
V Brně zhaslo přes 40 tisíc lamp veřejného osvětlení. Vědci zkoumali zdroje světelného znečištění
Číst článek
Podobně reaguje celá příroda – rostliny i živočichové, kteří mají pod vlivem umělého nočního osvětlení různé potíže.
Co se chystá na VUT?
Ve světelné laboratoři Vysokého učení technického vznikl takzvaný jasový analyzátor, který pomáhá odborníkům měřit rozložení jasu pomocí digitální fotografie – velmi přesně tedy umožňuje získávat data o tom, jak je rozložený jas ve viditelném poli.
S tímto přístrojem se vědci chystají v dalších měsících vyjíždět do terénu a měřit světelný smog všude, kde to bude potřeba.
Proč nechal Petr Baxant zhasnout 43 000 lamp veřejného osvětlení v Brně a jak se mu to podařilo? Co dělat, pokud vám příliš svítí světlo do oken? Poslechněte si celý rozhovor Jany Kobylinské.
