Přijde druhá vlna epidemie? ‚Velice brzy,‘ říká zmocněnec Světové zdravotnické organizace

Pandemie koronaviru zasáhla svět v úplně jiném měřítku než předchozí krize. Navzdory efektivitě opatření ale nedochází k jejímu ústupu, svět se musí připravit na druhou vlnu. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to uvedl zvláštní evropský zmocněnec Světové zdravotnické organizace pro otázky pandemie nemoci covid-19 David Nabbaro. Podle něj budoucí reakci na krizi zpomalí vystoupení Spojených států z organizace, jejich přínos byl podle něj obrovský.

Exkluzivně Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Světová zdravotnická organizace tento týden připustila, že koronavirus se může šířit drobnými, ve vzduchu rozptýlenými částečkami, a ne pouze kapénkami, které vylučujeme při kýchání nebo kašlání. Jaké důsledky má tato informace pro prevenci koronavirové nákazy?
Protože se tento konkrétní virus šíří zejména prostřednictvím kapénkové infekce, uvedli jsme, že hlavním způsobem, jak se vyhnout nákaze, je udržovat si od ostatních lidí vzdálenost minimálně jeden metr. K tomu jsme dodali, že doporučujeme, aby si lidé zakrývali obličej, čímž se riziko přenosu rovněž sníží.

‚Nelze to vyloučit.‘ WHO připustila možný přenos koronaviru vzduchem, chce shromáždit další důkazy

Číst článek

Jenže některé kapénky mohou být velice drobné. Takže už to nejsou kapičky tekutiny, v nichž je přítomen virus, ale jde o částečky, které se mohou přemístit na vzdálenost delší než jeden nebo dva metry. Ty se pak mohou přenášet vzduchem. A jak víme, přenos koronaviru vzduchem je za určitých okolností možný. Nemyslíme si ale, že jde o hlavní způsob jeho přenosu.

Při zpětném pohledu se může zdát, že Světová zdravotnická organizace odmítla tuto možnost připustit, což mohlo zabránit zdokonalení ochrany proti viru. Souhlasíte s takovým tvrzením?
Světová zdravotnická organizace se nechová tak, že by ihned popírala tvrzení vědců. Došlo k tomu, že se dala dohromady určitá skupina vědců, kteří umí obzvláště kvalifikovaně posoudit proudění vzduchu a tak dále, a sepsali dopis. To není nic neobvyklého. Stává se často, že skupiny vědců, kteří chtějí důrazně prosadit nějaký názor, napíšou dopis o nějaké zdravotnické problematice a pošlou ho generálnímu řediteli. A organizace shromažďuje vědecké poznatky z mnoha zdrojů. Nemá smysl něco odmítat jen tak z rozmaru. Zkoumáme a filtrujeme všemožné zdroje informací. A v tomto případě jsme uvedli, že koronavirus se přenáší zejména kapénkami. Vyskytuje se ale i aerosol.

Chtěl jsem také uvést dvě okolnosti, které jsou dobře známé. Jedna nastává, když člověk kýchne – z částeček se zřejmě stává aerosol. Druhou okolností je to, že v některých větracích systémech je vytváření aerosolů pravděpodobnější – ventilace zřejmě zvyšuje pravděpodobnost přeměny kapének v částice. Rozhodně tedy nejde o žádné odmítání informací. Jedná se o to, že je nutné zvážit různé vědecké poznatky a poskytnout lidem nejlepší informace, jež jsou k dispozici. A když se někdy objeví nové důkazy, je třeba pokyny změnit, což je v takovéto organizaci naprosto normální.

V Británii je riziko nízké, ale karanténě se nevyhnete. Projděte si mapu s pravidly pro cestování

Číst článek

V uhelných dolech na severu Moravy, zhruba tři hodiny jízdy od Prahy, se nyní koronavirus nepříjemně šíří. Mohl by vzduch v dolech obsahovat částečky, o nichž jste mluvil?
Nemůžu na dálku podrobně analyzovat, co se děje v místě, o kterém mluvíte. Každá situace totiž vyžaduje důkladnou analýzu. Zaprvé, jak v té lokalitě proudí vzduch? Dochází ke správné cirkulaci včetně výměny použitého vzduchu, nebo jde o cirkulaci vzduchu, který už systémem dvakrát třikrát prošel? Zadruhé, chrání se ti lidé rouškami a jinými prostředky, aby riziko nákazy snížili? A zatřetí, můžeme získat informace o dalších aspektech týkajících se těchto lidí? Například jestli bydlí ve stejné obytné zóně, kde tedy mohlo dojít k přenosu doma, v prostředcích hromadné dopravy a podobně.

Takováto analýza musí být velice podrobná a je třeba zjistit, jaké jsou aspekty pracovního prostředí, které pravděpodobně představují největší riziko. To platí nejen pro doly. Platí to i pro potravinářské provozy, výrobu oděvů a vůbec všechna prostředí, kde lidé pracují pohromadě.

Odchod USA

Donald Trump Světovou zdravotnickou organizaci obvinil, že ji ovládá Čína, a Spojené státy se tak chystají ze Světové zdravotnické organizace vystoupit a nasměrovat finance jinam. Co to pro organizaci znamená?
Zaprvé musím říci, že ve zdravotnictví se svět spoléhá na odborníky, jako jsem já, kteří mají prostor pro setkávání a mohou o různých věcech hovořit beze strachu. Potřebujeme bezpečný prostor, protože všichni pracujeme ve prospěch jediné věci, a tou je zdraví všech lidí bez ohledu na národnost, pohlaví, společenskou třídu či etnickou příslušnost. Každý člověk má stejnou hodnotu. A my se věnujeme všem stejnou měrou. Takhle to funguje, takhle pracujeme. Tuto práci dělám už více než 40 let.

Festival v Ostravě navzdory epidemii přilákal tisíce lidí. ,Nevěděli jsme o tom,‘ říká krajský hygienik

Číst článek

Nemáme žádné oblíbence. Vládnou nám ale národy tohoto světa a ty spolu mívají spory. Často si hledají důvody k tomu, aby jeden o druhém pronesly nějakou nelichotivou poznámku. My se tak ale nechováme. Jsme jen obyčejní lékaři, kteří chtějí dělat svou práci. Pokud tedy dojde ke sporu mezi našimi „vlastníky“, chápeme to. Byli bychom ale raději, kdyby si své spory řešili, aniž by poškozovali naši malou organizaci a aniž by to pak mělo negativní dopad na světové obyvatelstvo. Lidé na tomto světě se spoléhají na to, že odborníci ve zdravotnictví spojí síly a najdou řešení problémů, jako je ten, o němž jste teď se mnou mluvil.

Odchod z organizace oslabuje reakci celého světa. A to je škoda. Je mi to líto a jsem zklamaný. Také mě to udivuje, protože Světové zdravotnické organizaci vždy prospívala úžasná podpora amerických odborníků. A při veškeré práci, kterou jsem udělal v oblasti připravenosti na pandemii nebo v oblasti reakce na ebolu a chřipku, se Světové zdravotnické organizaci a OSN dostávalo masivní podpory ze strany USA. Úžasná podpora, skvělý přínos. Je mi to tedy líto kvůli celému světu.

Druhá vlna

V České republice nedávno proběhl průzkum veřejného mínění a zhruba dvě třetiny Čechů očekávají druhou vlnu nákazy. Přijde druhá vlna? A pokud ano, kdy?
Velice brzy. Důvodem je to, že virus tu stále je. Je v Česku, v Británii i tady ve Švýcarsku. Díky omezení volného pohybu osob v mnoha zemích se postup nákazy zpomalil, ale virus tu stále je. A jelikož se opět začínáme volně pohybovat, budeme mít více případů. A nepůjde ani tak o druhou vlnu, jako spíše o prudké vzestupy a nové výskyty nákazy.

Finsko rozšířilo seznam ‚bezpečných‘ zemí. Slováci v něm jsou, Češi na sever volně cestovat nemohou

Číst článek

Právě na ty musíme být připraveni. Je třeba je potlačit tak, že nakažené rychle najdeme a izolujeme. A jakmile tyto výskyty nákazy vyvrcholí, neochromí nás. Nedomníváme se ale, že je nutné znovu zavádět přísná omezení volného pohybu osob. „Nový normál“, k němuž se celý svět snaží dopracovat, spočívá v tom, že změníme své osobní chování, abychom zmírnili rizika. Dále je potřeba, abychom byli připraveni vypořádat se s dalšími výskyty nákazy. Pak budeme moci žít dál tak jako dříve.

Když se podíváme nejen na Českou republiku, ale i na celou Evropu, přichází léto, což znamená i více cest do zahraničí. To může zvýšit pravděpodobnost návratu choroby. Je to tak?
Až na jednu dvě námitky souhlasím, ale rovnou bych rád řekl, že stejně jako každému z nás, dělá i mně starost současná intenzita pohybu osob. Obávám se, že to povede k novým vzestupům a výskytům nákazy – ale venku, ve volném prostoru je riziko mnohem nižší. Horší je, co se děje v uzavřených prostorech – například když jsou lidé pohromadě v hostelu nebo v baru. Zadruhé doufám, že za teplého počasí se virus nešíří tak snadno.

Ale musím říci, že podle mého názoru máte pravdu. A domnívám se, že v mnoha zemích způsobí virus v následujících týdnech velké problémy – zčásti proto, že ho nebereme dostatečně vážně, a zčásti proto, že tu stále je a musíme k němu mít respekt.

Zmínil jste se o nových výskytech nákazy a nových rizikových místech – o těch přicházejí zprávy téměř ze všech oblastí. O jednom takovém – o uhelných dolech v České republice – jsme již mluvili. Několik jich je v západním Německu, ve střední Anglii i jinde. Vím, že nemůžete být příliš konkrétní, ale pokud se na tato riziková místa podíváte, jsou mezi nimi nějaké podobnosti, aby se dalo například říci, že nějaké místo je typické pro nový výskyt nákazy?
Je několik míst, kde teď dochází k výskytu nákazy. Jsou to nemocnice, pak také zařízení s péčí o seniory, a jde i o továrny, kde je chladno a kde lidé pracují v těsné blízkosti – například v provozech pro zpracování masa a ryb i v jiných továrnách.

Symbolem italského boje proti covid-19 je nemocnice v Bergamu. Poprvé nemá nakaženého na JIP

Číst článek

Vy jste se zmínil o hornictví a já jsem slyšel o dvou jiných případech šíření nákazy v dolech. Ohroženi jsou zřejmě také řidiči autobusů hromadné dopravy, lidé pracující jako ostraha, a zaměstnanci obchodů – hlavně u pokladen, pokud nemají žádné ochranné prostředky. Takže ano, jsou určitá povolání a určité typy bydlení, kde je riziko nákazy pravděpodobně větší. Už jsem uvedl, že vážnější je to v uzavřených prostorách než venku. Domnívám se, že pokud přijmeme tento způsob pohledu na rizikovější prostředí, značně se tím zvýší naše schopnost nákazu předvídat a rychle se s ní vypořádat.

Rizikové země

České ministerstvo zahraničí má systém doporučení v podobě semaforů, kde mají evropské země mají buď zelenou, nebo oranžovou barvu. Pouze Švédsko a Británie mají nyní červenou. Je to spravedlivé?
Neodpovím na otázku, tak jak jste ji položil, protože rozhodnutí o tom, jak rozdělit jednotlivé země, musí přijímat česká vláda. Myslím tedy, že mi ani nepřísluší o takovém rozhodnutí pochybovat, protože nevím, na základě čeho bylo přijato.

Souhlasíte jako lékař nebo epidemiolog s tím, že situace ohledně koronaviru ve Švédsku a v Británii se výrazně liší od situace ve zbytku Evropy?
Opět nechci odpovídat na otázku, tak jak ji pokládáte. Chci říci něco jiného. Zaprvé, všechny země se snaží udržet počet případů na nízké úrovni. Zadruhé, všechny země se snaží vytvářet kapacity pro odhalování nákazy a pro rychlé zabránění jejímu šíření. A zatřetí, každá evropská země má trochu jinou křivku, a co se týče schopnosti předcházet výskytům nákazy. Některé fungují lépe než jiné. Zároveň ale všechny evropské země čelí obrovským rizikům. A myslím, že všichni evropští vedoucí představitelé by měli dělat, co je v jejich silách, aby tato rizika omezili.

Spojené státy za rok vystoupí ze Světové zdravotnické organizace, v pondělí odeslaly oficiální dopis

Číst článek

Vývoj vakcíny

Jak rychle můžeme získat přístup k vakcíně?
Kdykoli se vyskytne choroba, proti které se snažíme vyvinout vakcínu, první nezbytností je mít adepta na vakcínu, což je obvykle virus, který byl namnožen a poté inaktivován. Pak je potřeba vyzkoušet, jestli vakcína vyvolává reakci u zvířat a poté u lidí, a dále je nutné ověřit, zda je tato reakce silná. A jestli je vyvolání této reakce pro člověka bezpečné a nemá žádné vedlejší účinky. Ale řekněme, že tohle máme všechno za sebou a získali jsme vakcínu. Teď je potřeba pro ni získat licenci, začít ji vyrábět a zajistit, aby ji mohl dostat každý. Především chci zdůraznit to, že celý postup má spoustu kroků, které nějaký čas trvají, a navíc musíte mít štěstí. Ne vždy totiž člověk při absolvování těchto kroků uspěje. Není to mechanický proces a domnívám se, že licencovaná vakcína bude k dispozici nejdříve za 18 měsíců. Řekl bych, že než bude možné plně proočkovat celou světovou populaci, bude to trvat minimálně dva a půl roku. Proto všem říkám, počítejte s tím, že dva a půl roku budete žít bez vakcíny.

Vaše kolegyně, hlavní vědecká představitelka Světové zdravotnické organizace Soumya Swaminathanová ale prohlásila, že Jennerův institut při Oxfordské univerzitě vyvinul zatím nejslibnější vakcínu. A pokud vědci uspějí, mohli bychom mít schválenou vakcínu k dispozici za necelý rok. Je to tak spíš optimistický odhad?
Soumyu znám velmi dobře a některé rozhovory, které poskytla, jsem četl. Myslím, že otázky, jak dlouho bude vývoj vakcíny trvat, se všichni obáváme. Pokud jde o předpovědi, jsem obvykle trochu opatrný. Kolegyně má více vědeckých informací než já. Pracuje s tím nejoptimističtějším scénářem. Já se soustředím na to, aby bylo dost vakcíny pro celý svět, protože si chci být jistý, že se nedostane pouze k úzké skupině bohatších lidí. Proto udávám delší časové období. Zároveň je samozřejmě třeba říci, že je naprosto správné, když doktorka Swaminathanová udává optimistický scénář, ale lze si všimnout, že ke svým předpovědím vždycky důrazně dodává, že v tomto krátkém časovém rámci se musí podařit spousta věcí.

A zdá se, že není sama. Britská farmaceutická společnost AstraZeneca potvrdila, že byly objednány 2 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru a že Británie by jich v září měla mít 30 milionů. Podle mého názoru by nikdo neobjednával a nekupoval něco, co má pochybnou budoucnost. Nejde o další známku toho, že spolehlivou vakcínu budeme mít dříve, než předpokládáte?
Pevně doufám, že AstraZeneca svůj slib ohledně vakcíny splní. A také doufám, že uspějí i další společnosti. Vím, že všechny strany, jichž se to týká, provádějí hloubkovou analýzu. Nezapomeňte, že jsem se sám mnohokrát podílel na vývoji vakcín. Rovněž jsem pochopil, k jakým potížím může dojít, a znovu opakuji, že nechci, aby se časem ukázalo, že jsem byl příliš optimistický. Pokud někdo začne plánovat na základě osobních nebo obchodních rozhodnutí vycházejících z předpokladu, že vakcína bude k dispozici v konkrétním okamžiku, myslím, že je to velice nešťastné. Takže se budu držet svého odhadu, což je dva a půl roku.

Vyslanec WHO varuje před návratem koronaviru. Brzký nárůst nakažených může zpomalit teplé počasí

Číst článek

Souhlasím s tím, že některé firmy vysílají slibné signály. Já bych byl ale jen rád, aby si všichni uvědomili, že výroba vakcíny není mechanický, ale biologický proces. A všechno se musí dělat správně. V souvislosti s tímto konkrétním virem existují různé otázky ohledně imunity. Počkejme tedy, jak se vše vyvine, a interpretujme svá zjištění velice opatrně, aniž dojdeme k pevným závěrům, pokud jde o časové rozvržení.

Kolik lidí je třeba očkovat, aby byla proti koronaviru ochráněna společnost jako taková?
Lidé používají různé modely, které udávají různá čísla. Vzhledem k tomu, že tento virus se šíří zejména kapénkovou infekcí, a jelikož výskyty nákazy jsou výrazně lokální, skutečná úroveň imunity populace, poté, co v ní bylo koronavirem nakaženo velké množství lidí, je stále ještě poměrně nízká. Dokonce i v New Yorku je navzdory vysokému počtu nakažených spousta lidí k této chorobě náchylná. Jako mnoho jiných předpokládám, že abychom dosáhli dostatečné imunity, která sníží možnost dalších výskytů nákazy na minimum, muselo by být imunních zhruba sedmdesát až osmdesát procent obyvatelstva.

A takové číslo znamená, že abychom dosáhli dostatečné imunity, aniž by docházelo k epidemiím, musíme buď dosáhnout velké proočkovanosti, nebo se choroba musí vyskytovat u velkého množství lidí.

Pokud tedy bude vakcína proti koronaviru dříve či později k dispozici, bude Světová zdravotnická organizace schopna udělat něco pro to, aby ji dostala k chudým pacientům a byl zajištěn klíčový počet očkovaných lidí?
Rád bych, aby všichni věděli, že v tomto směru vyvíjíme obrovské úsilí. Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s různými partnery dělá všechno pro to, aby dokázala zajistit, že až bude vakcína k dispozici, dostane se k chudým lidem, do chudých společenství a chudých zemí. Na to se zaměřujeme a přesně to od nás svět požaduje.

Efektivita opatření

Když se trochu ohlédnu zpátky, vaši kolegové z londýnské Imperial College odhadují, že opatření evropských zemí přijatá letos na jaře zabránila úmrtí 3 milionů Evropanů. Znamená to, že staré, tradiční strategie, jako jsou nevycházení z domova, roušky, mytí rukou atd., se osvědčily?
Osobně věřím, že co se týče zachráněných životů, mělo mimořádné úsilí evropských národů obrovský dopad. A myslím, že má dopad i nadále. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je pohyb osob stále ještě poměrně omezený. Lidé změnili své chování. Takže na vaši otázku bych odpověděl, že obrovský dopad nemá jen to, co bylo uděláno v posledních týdnech a měsících, ale i to, co probíhá teď.

Brazilský prezident Bolsonaro má pozitivní test na covid-19. Nemoc dříve označoval za ‚chřipečku‘

Číst článek

Když mluvíme o způsobech ochrany, ještě bych se vrátil k rouškám. To je pro Českou republiku obzvláště zajímavé téma, protože naše veřejnost byla poněkud zmatená, když vláda v březnu zavedla povinné nošení roušek, ale Světová zdravotnická organizace přitom prohlásila, že roušky nejsou vhodné a člověka neochrání, pokud nejsou vyrobené odborně. Změnila vaše organizace od té doby na roušky názor?
Původní doporučení Světové zdravotnické organizace obsahovalo několik tvrzení. Především, že nejlepší ochranu proti infekci poskytují kvalitní roušky a respirátory, jako je například N-95 nebo FPP3. A měli by je nosit zdravotníci. V době, kdy byl těchto roušek ve světě nedostatek, směřovalo veškeré úsilí Světové zdravotnické organizace k tomu, aby je měli všichni zdravotníci.

Vzpomínám si, jak jsem tehdy sledoval diskuse, jejichž ústředním bodem bylo to, že všude je třeba ochránit zdravotníky, protože jinak zemřou. To byl tedy prvořadý faktor. Druhým takovým faktorem bylo, jak zajistíme, aby lidé pochopili, z jakých vědeckých poznatků vycházíme. Odpověď zněla, že musíme přijít s jiným termínem, než je „rouška“ nebo „ochrana obličeje“. V prvních doporučeních se používaly výrazy „zakrývání“, přičemž bylo vysvětleno, že ochrana obličeje zřejmě dokáže snížit pravděpodobnost, že pokud jste se nakazili, přenesete virus na ostatní. To vychází z celkem starých, ale podle mě stále platných poznatků.

Světová zdravotnická organizace také začala lidem radit, že pokud se domnívají, že se koronavirem nakazili, měli by být v izolaci, ale jestliže si nejsou jistí, měli by zvážit nošení roušky. Pak přišel novější výzkum, z něhož vyplývá, že roušky mají význam i tehdy, když chcete před infekcí ochránit sami sebe. To vedlo k mírné změně našich doporučení a zde bych měl zdůraznit, že Světová zdravotnická organizace se celou dobu zabývá novými důkazy. Dozvěděl jsem se, že každý den je zveřejněno zhruba 500 vědeckých pojednání o koronaviru. Ty je nutno vyhodnotit. A jestliže se objeví nové důkazy, doporučení se změní.

Omlouvám se, pokud to působí zmatečně, ale tady jde o nový virus. Zatím ho známe pouhých šest měsíců. Celou dobu se učíme. Proto se doporučení mění. Ano, důvod prvních doporučení lze vysvětlit, ale znovu chci zdůraznit, že jejich cílem bylo ochránit zdravotníky, což je podle mého názoru velice důležité. Pozdější posun k novým doporučením nastal proto, že se objevily nové důkazy, které svědčily o tom, že roušky hrají mnohem významnější roli.

Ven znovu jen s rouškou. V Horních Rakousích přibývá nakažených koronavirem, vláda zpřísňuje opatření

Číst článek

Jenže 20. března vystoupil představitel Světové zdravotnické organizace na Slovensku v televizním pořadu bez roušky s tím, že nechce šířit strach a že nošení roušek na veřejnosti není nutné. Bylo to rozumné?
K těmto okolnostem se nemohu vyjadřovat. Obecně mám za to, že když většina z nás vystupuje v televizi, rozhlase nebo jiných médiích, obvykle roušky nenosíme, pokud dodržujeme bezpečnou vzdálenost od ostatních. Myslím, že pokud jsme blízko jiných lidí nebo pokud se s nimi zdravíme a tak dále, roušky bychom nosit měli. K tomu konkrétnímu případu se ale samozřejmě vyjadřovat nebudu. Co se mě týká, roušku nosím na veřejnosti, v obchodech, na trhu a v podobném prostředí, a to ze dvou důvodů. První je jasný – nechci ohrozit ostatní. Druhým důvodem je to, že se bojím. Je mi sedmdesát a mám vysoký tlak. Takže to poslední, co bych chtěl, je nakazit se koronavirem. Pokud tedy nosím roušku, nejde až tolik o to, že bych tím chtěl ostatním něco sdělit. Dělám to kvůli sobě.

Poukazoval jsem spíše na vyjádření vašeho kolegy, že nemá roušku, aby nešířil strach. Máte-li něčím zakrytý obličej, může to ostatní znervózňovat. Není to ale něco, co je potřeba překonat, jestliže chcete ochránit společnost?
Samozřejmě. A určitě se tu bavíme o něčem, co se stalo před několika týdny. A všichni už se s tím jistě smiřujeme. Co se týče mé někdejší pracovní situace, byl jsem chirurg. Vím dobře, jaké to je nosit roušku. Také jsem dlouho pracoval v jihovýchodní Asii. Vím, o co jde. Pro některé lidi je to, myslím, snadnější, pro jiné těžší. Ale jestli se nebudete zlobit, bude pro mě jednodušší, když se nebudu muset vyjadřovat k tomu, jak se někdo v určité situaci zachoval. Neznám okolnosti. Poprvé jsem se o tom dozvěděl před pár minutami od vás a raději bych mluvil přímo s člověkem, kterého se to týká, a zjistil si více o daných okolnostech, než abych to teď nějak posuzoval, takže víc už k tomu neřeknu.

Porovnání pandemií

Podobné pandemické choroby jste zažil už dříve. Je koronavirus v něčem jiný?
Ano. Nikdy jsem se nesetkal s ničím tak silným a těžko zvládnutelným. Řešil jsem epidemii eboly s větší úmrtností. To bylo hrozné. Práce na jejím potírání v roce 2014 v západní Africe ve mně vyvolávala úzkost. Ale teď se všechno odehrává v mnohem větším měřítku. Podle záznamů už na koronavirus zemřelo půl milionu lidí.

Izrael bojuje s druhou vlnou koronaviru. Zavírá bary, bazény i tělocvičny

Číst článek

Zadruhé chci říci, že virus neustupuje. Je tedy zaručeno, že tu zůstane. A zatřetí, má opravdu těžký dopad na chudší lidi, lidi z etnického prostředí, kde je výskyt chudoby pravděpodobnější, a na lidi v těch částech světa, kde je chudoba větší. Tato pandemie je tedy obrovská, co se týče délky trvání, měřítka, v němž probíhá, a dopadu na chudé. A znepokojuje mě, že svět si závažnost tohoto problému uvědomuje mnohem méně než v případě jiných problémů, jimiž jsem se zabýval v minulých letech. Je to mnohem vážnější než ebola v západní Africe, chřipka N1H1 v roce 2009 i než ptačí chřipka v roce 2005. Je to váženější než velké epidemie cholery, kterými jsem se zabýval. Je to skutečně smrtelně vážné. Všechny národy musejí brát tento problém vážně a je potřeba, aby se čelní politici všech zemí za účelem jeho řešení sjednotili.

Když se vrátíme například k epidemii SARS, naučila nás něco, co můžeme použít teď při boji proti koronaviru?
Ano. Země, které v roce 2003 zažily epidemii SARS, zjistily čtyři věci. Zaprvé, při řešení takové hrozby je nutné zapojit naplno celý národ. Nestačí lidem něco přikázat – musejí se sami plně zapojit a chovat se zodpovědně. Zadruhé, je nutné mít velkou zdravotnickou kapacitu na místních úrovních, aby bylo možné identifikovat nakažené, izolovat je a vysledovat, s kým se stýkali. Zatřetí, je třeba rozdělit nemocnice na části určené pro nakažené virem a části určené pro pacienty s jinými potížemi. A začtvrté, je naprosto nezbytné, aby při řešení daného problému jednala celá vláda jednotně. Pokud mají členové vlády různé názory, mohou nastat všelijaké problémy.

Tyto poznatky využily na začátku koronavirové pandemie východoasijské státy. Proto je doktor Tedros (šéf Světové zdravotnické organizace – pozn. red.) v lednu chválil, za což byl kritizován. Ale chválil je proto, že se poučily z epidemie SARS. A zachovaly se správně. A Světová zdravotnická organizace už od konce ledna tyto čtyři zásadní prvky prosazuje – tedy zapojení obyvatel, péči o veřejné zdraví, vnitřní uspořádání nemocnic a sjednocení celé vlády i společnosti v reakci na situaci. A prosazuje to v pravidelných intervalech. Tento postoj se nezměnil. Ano, změnily se některé detaily, ale postoj naší organizace je stálý. A myslím, že až o tom budou psát historikové, otázka bude znít, proč se poměrně velké množství zemí nedrželo zkušeností z východní Asie, která byla silně zasažena epidemií SARS.

Petr Dudek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme