Symbol naší státnosti je opět v bezpečí Korunní komory

České korunovační klenoty opět spočinuly v příšeří trezoru Korunní komory, jehož sedm zámků, stejně jako sedm zámků od dveří ke schodišti do komory ze Svatováclavské kaple, uzamkli převážně zástupci držitelů klíčů. Národní skvost si během několikadenní výstavy prohlédlo téměř 45 000 lidí. Nejstaršímu návštěvníku bylo více než 100 let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

České korunovační klenoty | Foto: Michal Krumphanzl

Expozice se pro veřejnost uzavřela už v neděli, ale klenoty ještě zkoumali badatelé z tuzemska i ze zahraničí. Výsledky jejich expertízy budou k dispozici až za několik týdnů či měsíců.

Ale některé skutečnosti jsou jasné už teď, jak uvedla Eliška Fučíková, ředitelka odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky: "Z toho pohledu umělecko historického se potvrdilo, že tak, jako je koruna zcela mimořádným předmětem středověkého zlatnictví, tak i další obě části (jablko a žezlo) jsou zcela výjimečné ve svém provedení, protože těžko se k nim hledá podobný klenot. Je vidět, že to byla královská, respektive téměř už císařská zakázka mimořádných kvalit," upozornila Fučíková..

Jisté je, že veřejnost bude mít možnost opět spatřit národní kulturní památku číslo 2 (jedničkou se v oficiálním seznamu pyšní Pražský hrad) opět až při další významné události. "Jen prezident rozhoduje o tom, kdy to bude," připomněla Fučíková. Ctí se tak i odkaz Karla IV., který stanovil, že koruna smí být ukazována jen vzácně. Například v minulém století tak tomu bylo pouze devětkrát.

Ústředním objektem souboru klenotů je Svatováclavská koruna, kterou generace obyvatel chápají jako historický symbol českého státu. Byla zhotovena pro korunovaci českého krále Karla IV., která se konala 2.září 1347, a to zřejmě i z drahých kamenů z původní přemyslovské koruny. Koruna nikdy nebyla ve vlastnictví krále, byla mu pouze svěřena. Kdysi bývala umístěna na lebce sv. Václava.

Koruna je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 - 22 karátů. Je tvořena obloučky přecházejícími do trojlistů - lilií a ozdobena 96 drahokamy a 20 perlami. Kameny pocházejí hlavně z Ceylonu a Siamu, smaragdy především z Egypta.

Česká královská koruna spočinula v průběhu bezmála pěti set let na hlavách celkem dvaadvaceti panovníků: poprvé 2. září 1347 ozdobila Karla IV., jako poslední z vládců obdržel českou korunu 7. září 1836 Ferdinand V. Stejně tak přijala vzácný klenot z rukou pražského arcibiskupa jako první panovnice Blanka z Valois, první manželka Karla IV., řetěz slavnostní tradice pak uzavřela v září 1836 Marie Anna Sardinská, manželka Ferdinanda V.

Královské jablko je zhotoveno z 18 karátového zlata a vysoké 22 cm. Tvoří jej dvě polokoule spojené obroučkou ozdobenou drahokamy, perlami a drobnými zlatnickými detaily. Jablko z 1. poloviny 16. století ukončuje kříž se šesti drobnými sfingami. Také kříž je zdoben drahokamy, emailovými ornamenty a perlami.

Královské žezlo je dlouhé 67 cm a váží přes 1 kilogram. Rukojeť pokrývají emailové úponky ohraničené perlami. Ukončení žezla tvoří hlavice s perlami, nastavená rozvinutou volutovou kytkou, ozdobenou perlami, čtyřmi spinely a safíry.

Milan Kopp, Eva Hůlková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme