Tajná služba zřejmě chybila při shromážďování důkazů

Vojenská tajná služba se dopustila chyb při shromažďování důkazů o možné trestné činnosti svého bývalého špióna, kterého podezřívá z porušení zákona, ale i možné spolupráce s cizí mocností. Před více než rokem předali vojáci policii dokumenty, které mají usvědčit bývalého agenta Romana Lienera celkem ze čtyř trestných činů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Text na monitoru | Foto: Jan Rosenauer

Radiožurnál ale získal informace, že už loni ministr obrany, a nynější český velvyslanec v Rusku, Miroslav Kostelka konstatoval, že tajná služba při shromažďování důkazů minimálně v jednom ze čtyř případů pochybila. Okolnosti případu zjišťoval reportér Jan Hrbáček.

Na začátek si připomeňme, o co v celé záležitosti jde. První informace o případu vojenského rozvědčíka Romana Lienera, který byl vysazen jako takzvaný nelegál do Běloruska, jsme přinesli loni v druhé půlce února. Policie začala špióna Lienera stíhat na základě podnětu tajné vojenské agentury v druhé půlce listopadu 2004. Viní jej například z ohrožování utajovaných skutečností, zpronevěry, podvodu a neuposlechnutí rozkazu.

Lienerovi hrozí až osmiletý trest za mřížemi. Policie případ vyšetřuje už čtrnáctý měsíc, podle informací Radiožurnálu jí ale stále chybí hmatatelné důkazy. Žalobce Martin Omelka, který na případ dohlíží, k dosavadnímu průběhu vyšetřování uvádí: "Trestní řízení je nadále vedeno, nedá se říci, že by v nějaké vyloženě krátké době bylo skončeno. Samozřejmě v průběhu vyšetřování jsou zajišťovány důkazy, které svědčí jak prospěch, tak v neprospěch."

Čáru přes rozpočet udělal vojenským zpravodajcům a policii loni v květnu ministr obrany Miroslav Kostelka. Zpochybnil totiž Lienerovo obvinění ze zpronevěry se škodou vyčíslenou na sedm set tisíc. Té se měl dopustit, když prý po ukončení služebního poměru nevrátil služební terénní vůz Land Rover. Jenže Liener tvrdí, že vojáky k převzetí vozidla, které stálo na parkovišti jeho soukromé firmy, vyzval, a dokládá to příslušnou dokumentací. Lienerův obhájce Martin Hádek k tomu říká: "Je možno konstatovat, že tehdejší ministr obrany pan inženýr Kostelka v počátku řízení konstatoval, že ze strany služby došlo k jistým pochybením."

Advokátova slova dokládá dopis ministra Kostelky z loňského 30. května, ve kterém uznává výtky předchozího Lienerova obhájce. V dopise mimo jiné stojí: "S politováním musím konstatovat, že při řešení záležitosti, na kterou jste upozornil svým prvním podáním ze dne 18. března 2004 došlo k pochybením."

U zpravodajské služby, která má dbát na bezpečnost České republiky a pečlivě třikrát obrátit každou informaci, je přitom takový omyl silně na pováženou. Zarážející také je, že vojenská tajná služba škodu na této prapodivné záležitosti vyčíslila na sedm set tisíc, aby pak podle neoficiálních informací prodala, v uvozovkách nalezený, vůz za čtvrt miliónu korun. Vyšetřovatelé budou mít také nejspíš potíže také s prokazováním neuposlechnutí rozkazu, ze kterého je Liener viněn, ten totiž neexistuje v písemné podobě. Budou tak muset před soudem vycházet pouze z toho, že rozvědčík v době, kdy měl plnit přikázané úkoly, pobýval na čas místo v běloruském Minsku v ruské metropoli Moskvě. Protože byl případ Liener původně rozehrán jako podezření ze spolupráce s tajnou službou cizí země, bude pro vyšetřovatele a státní zástupce klíčové obvinění špióna z ohrožení utajovaných skutečností.

Policie totiž při domovní prohlídce u Lienera nalezla v bezpečnostní skřínce tajné dokumenty. Bývalý špión se ale brání tím, že šlo o staré materiály, tudíž postrádající zpravodajskou hodnotu. Navíc podotýká, že mu je bezdůvodně předávali kolegové a dokládá to dopisem řediteli služby Miroslavu Krejčíkovi, ve kterém na tento problém upozorňuje. Odpověď ale nedostal. Jeho prohřešek mají také dokladovat stará vojenská skripta s mapovými značkami NATO. Co na tato fakta říká žalobce Omelka? "Vyhodnocení důkazní situace bude provedeno až bude vyšetřování u konce, což se zatím nestalo."

Vojenské zpravodajství se k celé záležitosti poněkolikáté odmítlo vyjádřit. Jeho mluvčí Ladislav Šticha Radiožurnálu přes e-mail vzkázal: "Vojenské zpravodajství nemůže na vaše dotazy odpovědět. Mohu vás pouze odkázat na zdroj vašich informací."

Ať už bývalý špion Roman Liener zákon překročil nebo ne, důležité je, jaké důkazy budou nakonec předloženy soudu. Jeho případ ale minimálně jasně poukazuje na přetrvávající tristní stav v této tajné službě - například na pokračující vyrovnávání účtů znepřátelených skupin, které má kořeny v kauze Karla Srby, nepořádek ve vlastních majetkových evidencích a podobně. Z důvěryhodných kruhů se přitom proslýchá, že Vojenské zpravodajství bude muset v brzké době opustit více než stovka jeho příslušníků. To mluvčí služby také odmítl komentovat.

Vraťme se ale zpět k působení špióna Romana Lienera v Bělorusku. Lienerova krycí firma byla v úzkém obchodním styku se společností zapletenou do skandálu na Ukrajině s nedovoleným obchodem se zbraněmi a porušením zbrojního embarga, uvaleného na země bývalé Jugoslávie. Poté, co byl podivný problém české vojenské špionáže medializován, začaly konat běloruské totalitní orgány. Několik lidí z Lienerovy blízkosti bylo podle neoficiálních informací zatčeno a tři z nich Nejvyšší tribunál vojenského soudu Běloruska odsoudil celkem k sedmnácti letům vězení. Složitý případ se tak velice pravděpodobně i po vynesení rozsudku bude vyvíjet dál. Lidé, pohybující se v tomto prostředí, totiž na své spoluhráče, ze kterých se později vyklubou protivníci, jen tak nezapomínají.

Milan Kopp, Jan Hrbáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme