Tajné materiály podle ODS potvrdily odposlechy 46 lidí
Poslanecká sněmovna se dnes na žádost ČSSD zabývá na své mimořádné schůzi kauzou údajných odposlechů novinářů a politiků. Mimořádné schůzi Sněmovny předcházelo ranní mimořádné zasedání vlády Mirka Topolánka. Důvodem byl dopis, který měl ve středu obdržet šéf sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda. Kvůli informacím podléhajícím utajenému režimu se poslanci rozhodli část kauzy projednat na uzavřeném jednání. Po jeho ukončení ministr Ivan Langer prohlásil, že při vyšetřování úniku takzvané Kubiceho zprávy bylo nasazeno více než 40 odposlechů. Další část parlamentní schůze už je veřejná, Sněmovna se rozhodla zbavit poslance závazku mlčenlivosti.
Odposlechy se měly týkat politiků, novinářů i jejich rodinných příslušníků. Podle Langera sice byly v souladu se zákonem, týkaly se ale i lidí, kteří s případem neměli nic společného. "Bohužel se podezření vznesená novináři potvrdila a bohužel se ukázalo, že v souvislosti s tímto případem byli odposloucháváni nejen ústavní činitelé a novináři, ale také rodinní příslušníci. Já se proto musím ptát, z čeho je podezřelá manželka ústavního činitele," uvedl Ivan Langer.
Ve veřejné části schůze zveřejnil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil informaci, že při šetření úniku Kubiceho zprávy nasadila policie 46 odposlechů. Týkaly se údajně dvou politiků, dvou novinářů, třech policistů a jednoho lékaře. Z tajného dokumentu, který se objevil dnes ráno, ocitoval, že 4. srpna tohoto roku povolil soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 sledování v místnostech užívaných Českým rozhlasem v Poslanecké sněmovně na dobu do začátku prosince 2006.
"V povolení je výslovně uvedeno, že sledováním bude zasahováno do listovního tajemství a zjišťován obsah jiných písemností uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, když budou pořizovány obrazové, zvukové a jiné elektronické záznamy. K realizaci těchto opatření nedošlo, protože se nedařilo vyřešit kolizi mezi úkoly plněnými v objektu Policií České republiky, ochrannou službou a požadavkem na utajení úkonu," citoval ministr.
Sociální demokraté ale tvrdí, že informace z utajovaných materiálů "nepotvrzují nic", ani slova o tom, že vyšetřování ovlivňovala bývalá vláda. Podle místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD došlo zásluhou občanských demokratů v dolní komoře ke kriminalizaci politiky: "Bez jakýchkoliv důvodů a dokladů. To je to, co se podle mne v této zemi nesmí vyplácet. Dnes se mluví, místo toho, abychom se zabývali tím, jak je možné, že se něco takového stalo, o nějakých nových informacích. Já mám podezření, že se celá věc má rozmělnit a že ten smysl je, aby se ztratil politický význam věci."
Předseda Strany zelených Martin Bursík vnímá materiály o odposleších, které dnes zveřejnili občanští demokraté jako důvod pro nutnou novelu příslušného zákona, kterou připravuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. V odtajněném dokumentu Bursík ale nenašel žádné propojení, které by přispělo k obhajobě výroků ministra vnitra Ivana Langera.
"Nemůžu si pomoct, informace, že jsou sledováni politici a že měla být odposlouchávána Poslanecká sněmovna a že jsou sledováni novináři, to není informace, která by byla dokladem toho, že to byla politická objednávka," uvedl Bursík.
Ministr vnitra Ivan Langer minulý týden řekl, že dostal z novinářských kruhů informace o možném odposlouchávání asi dvaceti politiků a novinářů v rámci vyšetřování úniků ze zprávy policejního důstojníka Jana Kubiceho. Členové kabinetu Mirka Topolánka pak vyslovili podezření, že předchozí vláda Jiřího Paroubka mohla využívat odposlechy k "fízlování" politických protivníků nebo nepohodlných novinářů. Tyto informace později označila za nepravdivé nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Nevyloučila ale, že někdo legálně odposlouchávaný byl.
