Takzvané Masarykovy debaty mají pomoci kultivovat veřejné diskuse v ČR
Studenti Masarykovy univerzity v Brně pořádají takzvané Masarykovy debaty. Jejich primárním cílem je kultivovat a rozvíjet veřejnou debatu v České republice. Vzorem jsou takzvané Oxfordské debaty, kde se dva týmy snaží diváky přesvědčit o platnosti či neplatnosti předem dané teze.
„Moji spolužáci měli pocit, že debaty, které se organizují v České republice, nepřinášejí názorový střet, opravdový souboj myšlenek, a protože znali tento debatní formát, tak se ho rozhodli přivést i do Brna,“ říká organizátorka debat Barbora Rácová.
Na začátku každé debaty vždy zazní jedna kontroverzní teze, podle které se rozdělí řečníci do dvou týmů, jeden ji obhajuje a druhý argumentuje proti ní. Pravidla vedení těchto diskuzí jsou podle Barbory Rácové jasně daná.
O Masarykových debatách mluvila na Rádiu Česko jejich organizátorka Barbora Rácová a studentka mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně Barbora Kebová
„Na začátku má každý řečník sedm minut na to, aby řekl svůj hlavní argument, a pak je debata, kterou řídí moderátor. Následují dotazy diváků a na závěr má každý řečník zase tři minuty, kde vše shrne. Diváci hlasují jak na začátku debaty, tak i na konci. Ten tým, kterému se podaří získat více lidí, než měl na začátku, debatu vyhrál. Nejde tedy o absolutní počty,“ vysvětlila Rácová.
Největší výhodu vidí Rácová v tom, že řečníci na sebe mohou okamžitě reagovat. „Není to tak, že někdo 20 minut říká svůj názor a divák neví, jestli to je pravda. Takhle je tu hned někdo z druhé strany, který řekne: Tohle, co říkáte, je hloupost.“
Témata si vybírají studenti podle aktuálního dění, zajímají je věci, o kterých se mluví. „Včera to byla debata o preventivním útoku na Írán, chystáme domácí porody,“ uvedla Rácová.