Takzvané šikanózní insolvenční návrhy jsou vážným porušením zákona, rozhodl NS

Insolvenční návrh podaný na základě smyšlených či zkreslených informací je dle rozhodnutí Nejvyššího soudu závažným porušením zákona. Hlavně proto, že takové jednání vážně poškozuje pověst podnikatelů i firem, které těmto účelovým útokům čelí. Dnes o tom informuje deník E15. Za takové jednání proto můžou soudy poslat obviněné do vězení až na jeden rok.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší soud České republiky | Foto: Tomáš Adamec

Nejvyšší soud naposledy řešil případ šikanózního insolvenčního návrhu na jednu brněnskou právnickou kancelář. Podal ho kvůli obchodním sporům manažer firmy, která se ocitla v konkurzu. Za vydírání a pomluvu byl odsouzený ke skoro tříleté podmínce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejvyšší soud rozhodl, že takzvané šikanózní insolvenční návrhy budou závažným porušením zákona. Jaké změny nastanou ve vysílání vysvětloval náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk

„V předběžném posouzení bylo zamítnuto za posledních 6 let zhruba 20 procent návrhů. Je otázkou, kolik z nich bylo šikanozních, ale i kdyby to bylo menší procento z nich, je si třeba uvědomit, že pokud insolvenční návrhy míří na podnikatele či větší zaměstnavatele v určitém regionu, tak takový návrh může mít velice široký společenský dopad,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona, která by měla šikanózním návrhům zabránit. Připravovaná opatření by měla především posílit roli soudů.

„Snažíme se dát soudu možnost, aby rozhodl o pozdržení uveřejnění příslušného insolvenčního návrhu, protože ten má zcela logicky závažný hospodářský dopad pro dlužníka. Potom už bude standardně soud přezkoumávat oprávněnost a důvodnost insolvenčního návrhu podle ustanovení, která máme dnes.“

Někteří soudci se ale obávají, že je opatření příliš zatíží. Ministerstvo spravedlnosti ale tvrdí, že hodlá po diskuzi s insolvenčními soudy a soudci ustanovení upravit tak, aby byl nově navrhovaný přezkum úžeji provázán se stávajícím ustanovením insolvenčního zákona, které stanovuje soudci lhůtu sedmi dnů k přezkoumání návrhu.

„Dále chystáme změnu ustanovení o příslušnosti soudů tak, aby o tom předběžném přezkumu mohl rozhodnout i soud, který by jinak v rámci dalšího insolvenčního řízení nebyl příslušný,“ dodává Michal Franěk.

K dalším připravovaným opatřením podle Fraňka patří zvýšení horní hranice pořádkové pokuty za bezdůvodné návrhy a případně i specifikaci doložení oprávněnosti pohledávek v insolvenčním návrhu.

ČRo, Petra Hosenseidlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme