Tejc se obává úniku majetku do ciziny kvůli církevním restitucím, naráží ale na kritiku

Český stát vrací církvím majetek za 75 miliard korun a navíc další finanční vyrovnání ve výši skoro 60 miliard. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) teď však přichází s návrhem změnit zákon o tzv. církevních restitucích, protože část navráceného majetku by podle něj mohla odplynout za hranice prostřednictvím církví, jež tvoří cizinci. Existuje totiž důvodná obava, že tyto církve nebudou s majetkem od státu vždy nakládat ve prospěch českých občanů, řekl novinářům v Brně Tejc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

38. sjezd ČSSD v Praze, Jeroným Tejc | Foto: Filip Jandourek

Majetek vrácený v rámci církevních restitucí by podle poslance Jeronýma Tejce z ČSSD neměli spravovat cizinci. Navrhuje proto změnu zákona, která má zabránit úniku majetku do zahraničí a jeho zneužití. Pokud by zástupcem církve nebyl český občan, ministerstvo kultury určí pověřence.

„Bude kontrolovat hospodařením nad částku 100 tisíc korun a bude moci podat žalobu proti této osobě v případě, že například dojde ke zkreslování účetnictví, případně k hospodaření, které bude v rozporu s dobrou správou,“ popisuje Tejc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Návrh změny zákona o církevních restitucích obhajoval poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Oponoval muTomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference

Poslanecká sněmovna by se návrhem zákona mohla zabývat už na konci května. Pokud novelu schválí, mohla by platit nejspíš od 1. ledna 2016.

„Vycházíme z toho, že není možné, abychom zakázali církevním právnickým osobám disponovat s majetkem, který získají na základě restitucí. Nicméně smyslem bylo to, aby majetek byl využíván ve prospěch občanů ČR, věřících v České republice,“ poznamenal Tejc.

„Musím říci, že ve chvíli, kdy statutárními orgány těchto právnických osob budou cizinci a nebude zde zákonem možné omezit například prodej tohoto majetku, vzniká riziko.“

Podle jeho názoru leze toto riziko odstranit tím, že v čele statutárních orgánů takových osob budou občané České republiky.

Kritici argumentují protiústavností

„Musím se usmívat,“ reagoval Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.

Tomáš Holub z České biskupské konference | Foto: Šárka Ševčíková

„Před chvílí jsem slyšel pana Vondráčka z ANO, pana Bělobrádka z KDU-ČSL, pana Bendu z ODS, dokonce paní Konečnou z komunistické strany. Všichni řekli, že je to protiústavní.“

„Trochu jsem zděšen, že jediný, kdo se k tomu nevyjadřuje je Úsvit, a to asi proto, že tento názor je skutečně xenofobní,“ konstatoval Holub.

„Cílem zákona je, aby lidé, kteří nemají ani historické znalosti o naší zemi, většinou ani velké zkušenosti s naším právním řádem, nestáli v čele právnických osob, kterým stát svěřil majetek v řádu miliard korun,“ oponoval Tejc.

„Ve chvíli, kdy stát vydal - a nemusel podle mého názoru vydat tak širokým způsobem – majetek, má právo si stanovit určitým způsobem omezení.“

Tomáš Holub však odmítá, že by se restituovaný majetek ocitl za hranicemi.

„Jsem přesvědčen, že je to majetek, který bude použit pro dobro české společnosti. Samozřejmě to církev deklarovala a bude nadále deklarovat a kontrolovat, aby tomu tak bylo.“

Církevní restituce | Foto: Český rozhlas

Petr Dudek, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme