Telemedicína pomůže s prevencí či sledováním rizikových pacientů. Pilotní programy popisuje lékař

V Česku se čím dál víc rozšiřuje telemedicína. Jde o vzdálené sledování pacienta například pomocí videohovoru. Systém využívají hlavně nemocnice, do budoucna může být součástí ordinací praktických lékařů. „Spektrum využití distanční medicíny je široké. Základem je všeobecné praktické lékařství, kde je použití na celou řadu indikací, hlavně v preventivním vyšetřování pacientů,“ popisuje Miloš Táborský z Národního telemedicínského centra.

RANNÍ INTERVIEW Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

videohovor s lékařem aneb telemedicína

Telemedicína má velký potenciál v preventivním vyšetřování pacientů | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vy telemedicínu v olomoucké fakultní nemocnici využíváte už několik let. Jaké pacienty takto sledujete?
Spektrum využití distanční medicíny je opravdu široké. Máme dvanáctileté zkušenosti a dvacet různých intervencí, které používáme, a základem všeho je všeobecné praktické lékařství, kde je použití na celou řadu indikací, od screeningu, tedy preventivním vyšetřování pacientů, přes vnitřní lékařství, kardiologii, gynekologii, patologii, opravdu bychom mohli jmenovat celou řadu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dospějeme k tomu, že během pár let budeme mít spektrum dvaceti výkonů, které budou standardizované, hrazené a budou používat zabezpečené a certifikované technologie, těší se vedoucí Národního telemedicínského centra Miloš Táborský

Zatím vlastně běží spíše pilotní projekty. To, co hezky popsali v Kaplici o využití telemedicíny u praktického lékaře, je velice dobré, ale je třeba také říct, že klinické vyšetření a fyzické vyšetření pacienta, zejména při akutním problému, nemůže nikdy tahle medicína nahradit.

Ta je určena zejména pro pacienty, kteří už mají stanovenou diagnózu, známou dopředu před vyšetřením.

Při telemedicíně je v ordinaci s pacientem pouze zdravotní sestra, která zajišťuje spojení. Musí být nějak speciálně proškolená?
Určitě ano. Jedna otázka je proškolenosti na technologii, to je jednoduchá věc. A druhá se týká komunikace s pacientem. Ve finále výsledek vyšetření nemůže popsat sestra, ale musí za ním být lékař, který je zodpovědný za to, že výsledek z kamery bude správně popsaný a interpretovaný.

A na základě výsledku vyšetření pak bude pacientovi ordinována nějaká léčba nebo eventuálně další vyšetření. Prostě na konci stojí vždycky lékař.

Pacienti, sestry, přístroje, ale bez lékaře. V Kaplici spustili telemedicínu, lékaři vyšetřují na dálku

Číst článek

Podle toho, co říkáte, tak u této medicíny má odpovědnost za diagnózu jednoznačně lékař vyšetřující na dálku. Co když ale na dálku vyhodnotí zdravotní potíže pacienta nesprávně?
Určitě velmi dobrá otázka a já si myslím, že každý rozumný lékař, když si není jist, tak si pacienta okamžitě zve do své ambulance, aby ho mohl vyšetřit fyzicky. A komunikuje s ním tam.

Proto máme také tyto systémy, které urychlí časový interval, kdy pacient přichází do ambulance. Když máme nějakého pacienta s potencionálním problémem, tak se ihned objevuje v ordinaci, což je velmi důležité.

Lékař, který by chtěl takto na dálku sledovat zdravotní stav pacientů, tak si musí zřejmě pořídit nějaké vybavení, například software, proplatí mu to potom pojišťovna?
V současné době ne, ale aktuálně pracujeme na pilotních projektech v celé řadě medicínských oborů, které snad vyústí v úhradu zdravotních pojišťoven. Takže dejte nám čas dva až tři roky, abychom mohli říci, kde je zavedení telemedicínských principu sledování pacientů smysluplné, a tudíž bude hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Můžete alespoň naznačit, jaké novinky v oboru telemedicínu chystáte pro ty dva až tři roky?
Je to celá řada projektů, v oblasti zejména diabetologie, protože máme 1,2 milionu pacientů s diabetem, takže tam je pole obrovské anebo jsou to nemocní s chronickým srdečním selháním.

Za 30 let mohou lidé umírat víc na bakterie než rakovinu, varují lékaři před nadužíváním antibiotik

Číst článek

S praktickými lékaři chystáme národní screening pacientů na kardiovaskulární a onkologická onemocnění, což jsou nejčastější příčiny úmrtí pacientů v naší populaci. Například v gynekologii chystáme program rizikových těhotenství, tedy pacientek, které jsou v nějakém riziku, jsou gravidní, abychom je mohli intenzivně sledovat.

Takže těch novinek je celá řada a já si myslím, že určitě dospějeme k tomu, že během pár let budeme mít spektrum 20 výkonů, které budou standardizované, hrazené a budou používat zabezpečené a certifikovaná technologie.

Nebude potřeba také změnit nějaké zákony?
Určitě, na tom se pracuje. Včera jsme viděli návrh zákona, který půjde k prvnímu čtení do Poslanecké sněmovny a já pevně věřím, že do konce tohoto roku bude přijat základní zákon, který popisuje legislativní možnosti provádět kromě standardní medicíně také telemedicínu.

Věra Matulíková, Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme