Téměř třetina českých podniků se loni stala obětí hospodářské kriminality
Hospodářská kriminalita roste, pachatelé stále více používají počítače a internet - vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti PwC (bývalé PricewaterhouseCoopers). V České republice se v uplynulém roce stalo obětí hospodářské kriminality celkem 29 procent společností. Což je o 5 procent více než v roce předcházejícím.
Nejčastěji jde podle řídícího partnera společnosti PwC v České republice Jiřího Mosera o zpronevěru majetku firmy jejími zaměstnanci:
„Tím, že vlastně v současné době se pravděpodobně řítíme do další recese, kdy se ukazuje, že růst eurozóny a potažmo i České republiky pravděpodobně spadne do záporných čísel, tak je právě období, kdy například případy účetních zpronevěr managementu významným způsobem narůstají.“
Hostem Světa o jedné byl ředitel oddělení forenzních služeb společnosti PwC Michal Kohoutek
Kromě majetkové zpronevěry a manipulací účetních výkazů se společnosti také nejčastěji potýkají s korupcí. Na čtvrtém místě je počítačová kriminalita.
„V poslední době se nejčastěji setkáváme s únikem citlivých dat ze společností. Klasická situace – zaměstnanec prodá data konkurenci,“ říká ředitel oddělení forenzních služeb společnosti PwC Michal Kohoutek.
Nejčastěji je pachatelem hospodářské kriminality člověk přímo z poškozené společnosti, a to v 67 procentech případů. Nejčastějšími externími pachateli byli ve 43 procentech případů zákazníci a v 29 procentech případů dodavatelé.
Nejčastěji firmy reagovaly na odhalení kriminality v případě zaměstnanců propuštěním - v 81 procentech. V případě externích pachatelů reagovaly ukončením obchodního vztahu.
Největší podvody se dějí v Keni
Česká republika se podle průzkumu dostala na průměr zemí střední a východní Evropy a mírně pod celosvětový průměr, kde se obětí hospodářské kriminality stalo 34 procent firem.
„Tabulce s největším počtem podvodů vévodí Keňa s 66 procenty. Poměrně vysoko se umístila třeba Velká Británie nebo Spojené státy. Tam se domnívám, že významnou roli hraje silná pozice regulátora, díky které jsou společnosti více tlačeny identifikovat zejména takové případy, jako jsou účetní manipulace, korupce a tak dále,“ dodává Michal Kohoutek.
