Kleknutím na šíji se agresor neudusí, tvrdí instruktor. Záchranář upozorňuje na rizikové faktory požití drog

Policejní zákrok v Teplicích proti agresivnímu a zdrogovanému muži vzbudil debatu o přiměřenosti použitého násilí. Muž po zásahu zkolaboval a zemřel v sanitce. Na jedné straně stojí názor záchranářů, že vliv psychotropních látek je rizikovým faktorem pro zdraví útočníka a silné fyzické omezení může vést k ohrožení života. Na druhé straně policie mluví o legitimním použití policejní síly jako donucovacího prostředku.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Video ze zásahu policistů v Teplicích se objevilo i na sociálních sítích

Video ze zásahu policistů v Teplicích se objevilo i na sociálních sítích | Foto: Reprofoto Romea

„Jsou zaznamenány případy, kdy v důsledku pronační polohy (zakleknutí – pozn. red.), ve které jsou pachatelé upoutáni obličejem k zemi, jsou v řadě případů asociovány s úmrtím pacientů,“ říká pro iROZHLAS pedagog a ústecký záchranář Patrik Cmorej.

Právě zakleknutí na šíji během sobotního zásahu vzbudilo mnoho otázek o jeho přiměřenosti.

Patrik Christian Cmorej (38)

  • absolvoval na několika vysokých školách, například Univerzitě Karlově obor Intenzivní péče nebo Civilní a nouzovou připravenost na Jihočeské univerzitě
  • zdravotnický záchranář, který se specializuje na intenzivní péči
  • je také pedagogem a vedoucím Katedry záchranářství a radiologie na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Cmorej jako odborník v oblasti záchranářství upozorňuje, že se v obecné rovině jedná o soubor několika faktorů, které mohou vyústit v podobný scénář jako v Teplicích, tedy zkolabování jedince po zásahu policie.

Jmenuje hlavně rizikovou roli psychostimulantů a nadužívání drog. Takový člověk v kombinaci s pronační polohou, která omezuje jeho pohyb, může být podle něho ohrožen až náhlou zástavou srdce.

„Při užití psychotropních látek vlastně dochází k vyšťavení adrenalinu, zvyšuje se nárok srdečního svalu na kyslík, a pak je samozřejmě fyzické omezení v pronační poloze, která na druhou stranu množství kyslíku v důsledku omezení ventilace snižuje,“ popisuje Cmorej.

Klečení na zátylku

Omezení dýchacích cest ale odmítá policejní instruktor Pavel Černý, který pro iROZHLAS.cz vysvětlil způsob použité poutací techniky. „Pozice je naprosto standardním postupem při fixaci pachatele. Nedochází tam k žádnému dušení, jenom ke znehybnění,“ vysvětluje.

Policejní instruktor na videu společnosti Romea měří intenzitu chvatu na vahách a s přístrojem na měření saturace kyslíku v krvi. Upozorňuje, že policista klečí na zátylku, aby pachatele znehybnil, přičemž ale obě tepny jsou stejně prodyšné. „Oxymetr ukazuje, že k nedostatku kyslíku nedochází touto technikou,“ tvrdí na videu Černý.

Za standardní chvat označuje zatýkání v Teplicích také bývalý policista Stanislav Kazbunda. Ve vysílání Radiožurnálu upozornil, že zakleknutí na krk je moderní termín. V praxi policista zatýkanému neklečí na krku, ale za krkem na zádech. „Není žádné ustanovení zákona nebo vyhlášky, jak dlouho lze člověka držet pod kontrolou. Jediné je, že omezení svobody by mělo přestat, když ten člověk není nebezpečný ani sám sobě, ani okolí. A nebude páchat další protizákonné aktivity.“

Podle členů bezpečnostních složek je použití tohoto chvatu a násilí oprávněné. „Policista by měl vždycky zakročit tak, aby to bylo úměrné situaci a aby bylo co nejméně ohroženo zdraví a samozřejmě i život člověka. Musíme si uvědomit jednu věc, že použití donucovacích prostředků je použití síly,“ říká podplukovník ve výslužbě Černý.

Fixace na zádech

Záchranáři mají ovšem poněkud jiný pohled. Problematiku pronační polohy řešili třeba na kongresu urgentní medicíny, kdy se podle Cmoreje na příkladech prezentovalo, že pronační poloha je společným jmenovatelem nežádoucí smrti po předchozím užití drog.

PAVEL ČERNÝ (53)

  • vystudoval vojenský obor na Fakultě tělesné výchovy univerzity Karlovy

  • řadu let pracoval jako instruktor u Policie České republiky

  • v současnosti létá po světě, kde cvičí bezpečnostní sbory. Zážitky z toho popisuje v knize Černý mezi černými, která vyšla předloni

„Je to velmi komplikované, osoby pod pervitinem mají obrovskou sílu a pro prostředí jsou velmi nebezpeční. Člověk je rád, že je dokáže na chvíli imobilizovat. Aby neohrožovali sebe a aby neohrožovali okolí. Ale vždy je to nepříjemná situace,“ upozorňuje Cmorej.

Ve zdravotnickém prostředí se agresivní člověk fixuje tak, aby se podle Cmoreje minimalizovalo riziko pro zdravotní stav dotyčného. Zároveň ale znehybnění jedince chrání samotné záchranáře.

„Fyzické omezení neklidného člověka, kdy leží na břiše, není několik let v doporučeních společností třeba v zahraničí. Obzvlášť v oblasti psychiatrie není doporučováno a je nahrazováno jinými polohami. Třeba polohou na zádech, fixací končetin,“ říká Cmorej.

Násilí během zákroku

Použití násilí je pravomocí policie, která se řídí zákonem o policii. „Je to v naprostém souladu se zákonem o policii, který v paragrafu 52 upravuje donucovací prostředky tak, že v prvním odstavci tohoto paragrafu se hovoří o hmatech sebeobrany a to bylo v tomto případě použito,“ komentuje sobotní incident bývalý policista Stanislav Kazbunda.

Stanislav Kazbunda (48)

  • bývalý policista a externí pedagog na Policejní akademii ČR
  • v současnosti působí na Střední škole veřejnoprávní TRIVIS ve Vodňanech a ve společnosti Crom Consulting, kterou založil
  • je takém instruktorem střelby

Zákon také definuje omezení pro použití násilí, kam spadají těhotné ženy, osoby jasně nízkého věku, starší lidé nebo invalidé s ortopedickými pomůckami. Černý upozorňuje, že policie nemůže předpokládat různá zdravotní omezení, která nejsou na první pohled patrná, protože by ji to paralyzovalo a nemohla by podniknout žádný zákrok.

Síla zákroku bezpečnostních složek by se ale měla řídit nastalou situací. Černý popisuje postup, kdy je použití síly legitimní. Policie na místě musí zjistit, zda je agresivní člověk ozbrojený, a to nejenom střelnou zbraní, ale i bodnořezným nástrojem, který může ohrozit jak lidi kolem, zasahující složky, tak i jeho samotného. „Málo se zmiňuje sebezničování člověka, jeho destruktivní sklony, protože člověk na zemi může každou chvilkou sám sobě ublížit,“ doplňuje instruktor s tím, že právě muž z Teplic měl podle něj sebedestruktivní sklony.  

Vyšetřete smrt Roma po policejním zákroku v Teplicích, vyzvala Česko Rada Evropy

Číst článek

Důležitým momentem, který předchází zakročení silou, je výzva. Policie dotyčného vyzve, ať se zastaví, zklidní a ať se k nim nepřibližuje. Pokud po verbálním vyzvání nedojde ke změně a aktivní odpor pokračuje, přistoupí podle Černého policisté k chycení, znehybnění a použití pout jako dalšího donucovacího prostředku.

„Použití donucovacích prostředků je vlastně vynuceno tou osobou. Pokud ona poslouchá pokyny, policie nemá důvod prostředky používat,“ říká Černý.

Během zákroku musí podle něj dávat policisté pozor i na to, aby se neškrábli či nebyli agresorem jinak poraněni. „Je tam možná infekce, a to nejenom HIV, ale i další. Může jít o žloutenku. A skutečně ta nemoc může ohrozit policistu pomalu jako zbraň, může ho zinvalidnit, dokonce zabít,“ upozorňuje Černý na policejní zásady zákroku proti útočníkovi, který je zjevně pod vlivem omamných látek.

Od začátku roku policie v celém Česku eviduje celkem 5061 zákroků, při kterých byly použity donucovací prostředky. Pro iROZHLAS.cz to sdělil mluvčí Ondřej Moravčík. Statistiky ale nerozlišují, jestli dotyčný byl pod vlivem omamných látek.

Barbora Navrátilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme