Snímek z vesmíru ukazuje rozžhavené Holešovice. ,Pomoci by mohly solární panely,‘ navrhuje odborník

Rozžhavené Holešovice, okolí O2 areny a průmyslová zóna ve Šterboholích. Tato místa červeně září na teplotním snímku z 18. června pořízeném z Mezinárodní vesmírné stanice. Slunce rozpaluje povrchy na víc než 45 stupňů. Co přesně snímek ukazuje? Jaká jsou jeho úskalí? Jak mohou situaci zlepšit fotovoltaické panely? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz odpovídal specialista na krajinné plánování Michael Pondělíček z pražského Institutu plánování a rozvoje.

Rozhovor Praha/Mezinárodní vesmírná stanice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek Prahy z 18. června pořízený přístrojem ECOSTRESS, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici

Snímek Prahy z 18. června pořízený přístrojem ECOSTRESS, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici | Foto: ECOSTRESS/NASA/JPL-Caltech

Mohl byste popsat, co snímek z 18. června, který byl pořízen z Mezinárodní vesmírné stanice, ukazuje?
Ukazuje, jaké jsou teplotní poměry v Praze v okamžitých teplotách. Zobrazuje tedy aktuální teploty na daných místech. Protože to byl teplý den, tak podle toho můžeme usuzovat, že obrázek nám znázorňuje okamžitou teplotní mapu. Je to jednoduchá představa o tom, jak na tom město v běžném dni tepelně je.

Můžeme na něm vidět i bílá nebo tmavě červená místa, kde se teplota pohybuje kolem 50 stupňů Celsia. A také modré nebo zelené oblasti, které jsou chladnější a kde teplota klesá ke 30 stupňům Celsia.
Ano. Hlavní je ochlazovací koridor v Praze, což je Vltava a její okolí, která funguje ve dne v noci. Je chladnější i tím, že se vypouští voda z přehrady, a tím pádem řeka hlavní město velmi příjemně ochlazuje.

Druhá věc, která je tam vidět, jsou větší plochy zeleně, respektive vegetace, jako je Stromovka, Petřín nebo Vítkov. Velmi pěkně jsou tam vidět i velké Olšanské hřbitovy, což je pro určitou část Prahy ochlazovací klenot.

Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy? Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera

Číst článek

Pokud snímek, jak říkáte, ukazuje teplotu povrchu v jeden určitý moment, můžeme na něm vidět i teplotu množství plechových střech nebo betonových míst. To jsou asi ta nejteplejší místa?
Ano, ale nesmíme zapomenout na to, že to může klamat. Roli ještě hraje proudění vzduchu a hustota dopravy v ten den. Obojí vytváří proudění a změny v tom, jak se vzdušné masy nad Prahou posunují. Takže to, co je nasnímáno, je sice nasnímáno, ale může to být zkresleno teplotou vzduchu v okolí.

Stromovka je na mapě modrou nebo zelenou barvou. Pokud by se tam ale v ten den konal – řekněme – hudební festival, mohlo by to měření ovlivnit?
Kumulace lidí, kteří mají normální teplotu kolem 36 stupňů, by toto mohla skutečně způsobit.

Nebo kovová technika, která by byla s festivalem spojená?
Ano, určitě. Všechny předměty pohlcující sluneční energii, to znamená natřené matnou barvou, jako instalace, pódium nebo reproduktory, to by na daném snímku bylo poznat. Pohltí to poměrně významné množství tepla, ohřeje se to a zpětně to způsobí, že situace by tam byla jiná.

Přístroj ECOSTRESS na Mezinárodní vesmírné stanici | Zdroj: NASA

Holešovice, jedno z nejteplejších míst

Jednou z nejteplejších částí jsou podle snímku Holešovice. Dá se říci čím to je? Hrají roli právě plechové střechy?
Něco mohou způsobit střechy, ale v Holešovicích je i poměrně dost zelených střech. Je to dáno spíše strukturou a odvětráním městské čtvrti. Musíme počítat s tím, že Holešovice jsou trochu v rovině, úplně na dně vltavské kotliny a jsou špatně odvětrány. To je – řekl bych – jeden z hlavních důvodů, proč se v ulicích Holešovic může oteplovat během tropických dnů, kdy jsou teploty několik dní po sobě přes 30 stupňů.

Jaká opatření by pomohla, aby to měření v budoucnu dopadlo lépe, aby plochy nebyly tak vyhřáté, jak ukazuje mapa?
Zpočátku jsou poměrně jednoduchá opatření, která mohou objekty ochlazovat. Pokud je to třeba plechová střecha, tak můžeme použít nátěr hmotou, která odráží sluneční záření, takže bílou nebo stříbrnou. Nebude to tak pohlcovat sluneční energii a to už je poměrně významné ochlazení.

,Kde uschne pšenice, neporoste nic.‘ K nedostatku obilovin vede kromě války i změna klimatu

Číst článek

A pak samozřejmě práce s dalšími věcmi. Zelené střechy mají svůj význam, byť se to nemusí zdát. Nefungují sice dole v uličním koridoru, ale co se týká ochlazení mikroklimatu nad střechami budov, tak to význam má. Let ptáků nebo hmyzu je v určitou chvíli velmi ohrožen tím, že některé střechy mají 55 stupňů, ale naměřili jsme i střechu, která měla 85. A to jsou teploty, které nejsou akceptovatelné pro cokoliv živého.

Takže zvýšit odrazivost, snížit teplotu střešní zahradou nebo zelení. V současné době se ale uvažuje také o umísťování fotovoltaických panelů na střechy. Pohltí to sluneční energii a vyrobí elektrickou energii, tím to ten fotovoltaický panel ochladí.

Takže třeba Holešovice nebo O2 arena, která je na snímku rovněž tmavě červená, by mohly být ideálním místem na umístění fotovoltaických panelů?
Na určitých místech nasměrovaných na jih docela určitě. Samozřejmě budeme narážet na požadavky památkářů, ale je potřeba si uvědomit, že v době, kdy je plynová a ropná krize a válka na Ukrajině, tak by bylo vhodné se zamyslet nad tím, jestli je třeba lpět i v ochranném pásmu památkové rezervace v Praze v centru na tom, aby bylo všechno stylově čisté. Dneska jsou i fotovoltaické panely v barvě střešní krytiny. Z dálky to není poznat.

Fungují už někde v Praze fotovoltaické panely na střechách? Má Praha nějaký takovýto projekt?
Určitě. Jeden z prvních byl na budově ministerstva životního prostředí. A těch panelů bylo umístěno více. Tuším, že jsou na některých budovách ČVUT v Dejvicích. Myslím, že některé další budovy na okrajích Prahy už takto vybavené jsou.

Širší snímek Prahy a jejího okolí z 18. června pořízený přístrojem ECOSTRESS, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici. Po rozkliknutí a přiblížení jsou vidět i jednotlivé části metropole | Foto: Jan Cibulka, iROZHLAS.cz/ECOSTRESS/NASA/JPL-Caltech

Tepelné ostrovy v Praze

Pražský primátor Zdeněk Hřib z Pirátů k snímku na twitteru napsal, že jde o mapu tepelných ostrovů v Praze. Můžeme to takto říci?
Takto to nejde. Mapa tepelných ostrovů musí vzniknout jako každá jiná. Uvedu příklad. Za Rakouska-Uherska se hledalo, jak vypadá průměrný rakousko-uherský voják v roce 1915. Vzali si fotky asi 3000 vojáků, položili je na sebe a z toho jim vylezl člověk s protáhlým obličejem a knírem. Tak zhruba takto se dělá mapa tepelných ostrovů. Vezme se víc snímků v různých tropických dnech a z toho se udělá takzvaný složený, kompozitní snímek, který naznačuje hranici možných tepelných ostrovů.

Co vlastně znamená pojem tepelný ostrov?
Jsou to místa, kde se zejména při tropických dnech teploty koncentrují a vytrvale stoupají. Místa, která nemají mikroklima takové, aby se srovnalo se slunečním osvícením.

Tuňáci v Japonsku tloustnou. Na vině může být teplota vody, za 40 let stoupla o dva stupně

Číst článek

Tepelný ostrov vám nejlépe vyplave z večerních a nočních snímků. Co město vyzáří po setmění, to je teprve to zajímavé. To jsou všechny plechy a betony.

U tepelného ostrova se hledí na to, kolik je zeleně a vodních prvků v ulicích, ale poměrně velkou roli hrají právě i noční teploty.

Na tepelném ostrově, zejména pro člověka, je obtěžující to, že se během těch tropických dnů nedá víceméně větrat. Lidé se nevyspí. Město v těch místech v podstatě nestihne vychladnout.

A když si lidé nainstalují klimatizaci, tak se nám může stát, že dopadneme jako v Japonsku. V některých dnech je tam zakázáno používat spotřebiče, protože odběr energie pro klimatizace je obrovský. Bez ní už nejsou schopni existovat. To město už je tak ohřáté, že mimo budovy to moc nejde.

Jsou místa na zmíněném snímku z Mezinárodní vesmírné stanice podobná těm tepelným ostrovům?
Institut plánování a rozvoje již v roce 2020 zpracoval podle zahraničí metodiky jakousi mapu tepelných ostrovů. A jedno z jejích vyústění je na geoportálu Prahy. Je tam vidět, která místa jsou skutečně teplá a která ne.

Dá se podle mapy tepelných ostrovů říci, které místo je pro život v Praze nejteplejší, a které naopak nejchladnější?
Značnou roli hrají právě ty povrchy. Ale velmi teplá oblast z hlediska geografické polohy, špatně odvětraná je ta, které se říká Hradební korzo, tedy stará Praha za hradbami, Staré Město, památková rezervace. Ta je určitě tepelným ostrovem.

A naopak to chladnější místo, kde není tepelný ostrov vůbec nebo není tak výrazný?
Praha má převažující západní až jihozápadní proudění. Poměrně dobrým způsobem jsou proto odvětrány okraje Prahy nad úrovní vltavské kotliny, jako je Pankrác. I když je to sídliště a jsou tam mrakodrapy, tak přesto je tato část Prahy poměrně dobře odvětrána. Nebo také Stodůlky.

Širší snímek Brna a jeho okolí z 18. června pořízený přístrojem ECOSTRESS, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici. Po rozkliknutí a přiblížení jsou vidět i jednotlivé části města | Foto: Jan Cibulka, iROZHLAS.cz/ECOSTRESS/NASA/JPL-Caltech

Anna Jadrná, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme