V Terezíně si lidé připomněli památku obětí nacismu. Vystrčil vyzval k solidaritě s Ukrajinou
Památku obětí nacistické perzekuce si v neděli připomněli lidé na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně. Tradičního pietního shromáždění se účastnil také předseda Senátu Miloš Vystrčil, který v souvislosti s hrůzami nacistického teroru připomněl válku na Ukrajině a varoval před množstvím dezinformací ve veřejném prostoru. Na místo dorazili také lidé se sovětskou vlajkou, hlídala je policie.
Vzpomínkovou akci zahájil ředitel Pámátníku Terezín Jan Roubínek. Připomněl, že kromě obětí nacistického pronásledování je důležité zavzpomínat i na vojáky armád, které bojovaly proti Německu na frontách druhé světové války.
Pevnost Terezín stále čeká na rekonstrukci. ‚Máme dva, tři roky na to, abychom objekt zachránili‘
Číst článek
„Mnozí z příslušníků těchto armád tehdy položili své životy, a jak známo v případě naší země přinesli největší oběti vojáci Rudé armády. Není lehké v dnešních dnech kdy probíhá ruská agrese proti Ukrajině, hovořit o vděčnosti k Sovětským osvoboditelům,“ uvedl Roubínek.
Válka na Ukrajině byla společným motivem všech projevů. Podle předsedy Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila je Terezín nejen místem, které připomíná hrůzy nacistického teroru, ale zároveň by měl být i varováním, aby se podobné věci neopakovaly.
„Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá,“ uvedl předseda Senátu.
Před 80 lety odjel první transport s plzeňskými Židy. ‚Z Terezína se mi vracejí těžké sny,‘ říká lékař
Číst článek
Podpora Ukrajiny
Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor. Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety, uvedl Vystrčil.
Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný.
„Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit,“ řekl.
Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. „Prosím vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu,“ vyzval.
Židé v terezínském ghettu
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Na osud svojí rodiny zavzpomínala paní Hana Sternlichtová. Nacisté ji deportovali do Terezína spolu s rodiči v roce 1942. Tehdy jí bylo 12 let. „Byla jsem malá holčička, která nesmírně milovala svoje rodiče. A oba jsem pak na cestě tábory ztratila,“ řekla Radiožurnálu žena, jejíž rodiče zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. Hana Sternlichtová se dočkala osvobození americkou armádou v Mauthausenu.
Na závěr pietního shromáždění zazněla křesťanská a židovská modlitba v podání vrchního zemského rabína Karola Sidona.
Před 80 lety odjel první transport do Terezína. ‚Mysleli jsme si, že se vrátíme k rodině,‘ říká pamětník
Číst článek
Terezínská tryzna se koná u příležitosti 77. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, loni byl kvůli pandemii přesunut na září. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.
Na terezínský Národní hřbitov však přišla skupina lidí s českou vlajkou a vlajkou Sovětského svazu, stojí u nich policie. „Doufám, že jde jen o provokaci,“ řekl mluvčí Památníku Terezín Stanislav Lada. Podle něj některým lidem vadilo, že byla na Malou pevnost vyvěšena po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská vlajka. Zástupci skupiny s vlajkou Sovětského svazu ale řekli, že vyvěšení ukrajinské vlajky ani chybějící představitelé Ruska a Běloruska problém nejsou. Dalších komentářů se zdrželi.
