V Terezíně se zhroutila další část poničených kasáren, oprava památky by podle starosty stála přes miliardu
V Terezíně na Litoměřicku se po víkendových vydatných deštích zřítila další část kasáren Jana Žižky. Už dřív se zhroutila střecha. Událost se obešla bez zranění, kasárny jsou kvůli havarijnímu stavu uzavřené. Informovala o tom ve středu Česká televize. Nezávislý starosta města René Tomášek již rozeslal dopisy na všechna ministerstva, která by mohla situaci zchátralých kasáren vyřešit.
„Zřítila se část vnitřní ochozí chodby kolem budovy, ale to je na rekonstrukci. Celá budova, včetně střechy, se musí stáhnout a opravit. Honíme tady minuty,“ uvedl starosta. „Rozeslal jsem e-maily na ministerstva, aby to začala řešit,“ doplnil.
Na poničenou památku v pevnostním městě se jezdí dívat politici již několik let. Naposledy ji procházel ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
OBRAZEM: Národní muzeum bude v Terezíně restaurovat 20 vzácných artefaktů ze Sýrie
Číst článek
Při své dubnové návštěvě uvedl, že se zhruba 700 milionů korun z Národního plánu obnovy na opravu nepoužije. Nelze podle něj naplnit kritéria, která s čerpáním financí souvisejí, řekl tehdy.
Město chce v budově zřídit hlavně byty a část vyhradit pro prodejny. Ministr doplnil, že by kromě bytů mohly v kasárnách sídlit vzdělávací či umělecké instituce.
Už v době, kdy bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) peníze z Národního plánu obnovy přislíbila, nebylo jasné, kde se vezmou další stovky milionů korun.
Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války ji zneužili nacisté, kteří v pevnosti zřídili židovské ghetto a koncentrační tábor. Podle dostupných údajů zavlekli nacisté do Terezína 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž 118 tisíc se nedožilo osvobození.
Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většina ostatních pak zahynula po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Chybí jasný plán
Bartoš také řekl, že jasný plán, kde se finance na opravu seženou, zatím není. Na projektové přípravě by se finančně měl podílet kraj.
Loni na podzim totiž odhadovaná částka na opravu rozsáhlého komplexu činila více než miliardu korun. „Já si dovoluji odhadnout, že teď ta cena bude minimálně o 50 procent vyšší, takže jsme u částky, která určitě přesahuje jednu miliardu korun,“ řekl pro Radiožurnál Tomášek.
Před 80 lety odjel první transport s plzeňskými Židy. ‚Z Terezína se mi vracejí těžké sny,‘ říká lékař
Číst článek
Město se přitom na opravu marně snaží sehnat peníze už roky. „Soustavně to od roku 2007 tlačíme, aby nám stát pomohl. Tlačili jsme na všechny vlády, které tady byly, a stále jenom jednáme, stále jenom žádáme, stále posíláme e-maily a stále vyzýváme ke spolupráci,“ popisuje Tomášek.
„Žádali jsme různá ministerstva, ať je to ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo financí, ministerstvo kultury, ale ani oni sami ve svých kapitálech tak velkou částku nemají, proto záchrana Žižkových kasáren může učinit pouze vláda jako celek,“ vysvětluje.
O dalším postupu zatím nemá město žádné detailní informace. „Vím akorát, že se měli sejít (ministr kultury Martin) Baxa (ODS) s Bartošem, že proběhlo jednání, ale žádné závěry nemáme,“ uvedl Tomášek. Dodal, že městu bylo přislíbeno vypracování projektu.
