Termín 'židovská otázka' je neutrální, bránili se u soudu Bartoš se Zemánkem. Případ je odročen

Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš i místopředseda strany Ladislav Zemánek odmítli u jihlavského soudu žalobu kvůli hanobení židovského národa a podněcování nenávisti. Podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text. Soudkyně Tereza Jedličková případ odročila na 20. října, kdy vynese rozsudek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bartoš i Zemánek u soudu odmítli obvinění z antisemitismu | Foto: ČTK, Luboš Pavlíček

Obvinění na místě nechali tabulku s textem: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena."

Za to na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Soud oba muže už letos v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k trestu odnětí svobody na 12 měsíců s podmínečným odkladem na zkušební dobu dvou let. Bartoš i Zemánek ale proti trestnímu příkazu podali odpor.

"Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti," uvedl shodně oba obžalovaní. Podle Zemánka je termín "židovská otázka" neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi židy a příslušníky jiných národů.

Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli s podle nich jednostranným a zavádějícím textem umístili svůj výklad jako politickou proklamaci. Zemánek připustil, že to bylo nevhodné právě v Polné, spojené se vznikem takzvané hilsneriády.

Sousloví "konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.

Vražda mladé dívky odstartovala na konci 19. století vlnu antisemitismu a dodnes je její hrob místem, kde se schází radikálové.

Kromě tohoto případu čelí předseda krajně pravicové Národní demokracie Bartoš také policejnímu obvinění ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch podle kriminalistů úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům.

Lucie Maxová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru