Testování žáků kritizují odborníci i rodiče. Má v současné podobě smysl?
V pátých a devátých třídách začala dnes generálka plošných testů z matematiky, češtiny a cizího jazyka. Školy se k ní můžou připojit během tří týdnů. Plošné testy ovšem kritizují někteří odborníci i rodiče, když varují, že se školy zaměří pouze na chystané otázky a děti se nenaučí myslet v souvislostech a využívat získané znalosti v praxi. Navíc prý hrozí žebříčkování výsledků.
„Cílem je pro každého zúčastněného žáka zjistit, na kolik plní představu o minimu, které by měl znát. Jedná se o každého žáka pátých a devátých tříd bez ohledu na to, jestli je v deváté třídě základní školy, nebo v adekvátním ročníku víceletých gymnázií,“ objasňuje podstatu plošného testování žáků Petr Suchomel z České školní inspekce, který je zodpovědný za přípravu testů.
Hosty večerních Ozvěn dne byli ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl a Petr Suchomel z České školní inspekce
Suchomel připouští, že tak, jak jsou standardy připraveny, nereflektují celou šíři výuky žáků v předmětech. „My jsme zahájili práce na tom, aby se standard rozšířil tak, aby se dalo říct, že vše, oč škola v daném případě usiluje, standard zahrnuje,“ uvádí.
Podle něj se bude jednat o cílový stav, ke kterému se mají testy blížit. Pokud se prý podaří zformulovat takové standardy minimálně pro profilové předměty, může se námitka, že se školy zaměřují na to, co se bude testovat, obrátit ve prospěch testování.
„Pokud bude rozumně koncipované to, co chceme sledovat, pak nevidím žádný zásadní problém v tom, když na to budou školy žáky připravovat,“ říká Suchomel.
‚Především se snažit zlepšit výuku‘
Podle Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti Scio, která se zabývá testováním a hodnocením výsledků vzdělávání, ale představa testování žáků za účelem zlepšení jejich znalostí, kterou prý má na ministerstvu školství velká skupina lidí, je chybná.
„Pokud chceme něco zlepšit, tak se musíme především snažit zlepšit výuku. To doporučují odborníci z OECD,“ odkazuje na výsledky únorového stanoviska Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj plošnému testování žáků.
Testování žáků provázely na některých školách technické potíže
Číst článek
„Musíte mít kompletní standardy celého všeho, co chcete dosáhnout, a teprve potom se pustit do malé části, kterou můžete testovat. Kromě toho musíte mít systém podpory učitelé, kteří se musí učit lépe učit,“ vysvětluje dál Šteffl s tím, že v Česku nic takového není a podle něj ani nic podobného nebude. Nejsou na to peníze.
Hrozí žebříčkování?
Ondřej Šteffl se zároveň bojí žebříčkování výsledků testů. To, že žádné žebříčky nebudou, prý Česká školní inspekce a ministerstvo školství už slibovali minimálně dvakrát.
„U maturit jsme také viděli, že jsou žebříčky, které jsou věcně úplně nesmyslné, protože to je žebříček, co ta škola umí na konci, a nevíme, co umí na začátku. Žebříčky jsou, jsou jich plné noviny. Je potřeba si uvědomit, že se s tím vstupuje do široké a pedagogické veřejnosti, která tomu moc nerozumí,“ uvádí Šteffl.
Prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová schvaluje testy jako jeden z hodnotících nástrojů
„Je jasné, že každé měření, které generuje nějaká čísla s sebou vždycky nese riziko, že se některé to číslo vytrhne, a podle něj se provede nějaké porovnání,“ připouští Petr Suchomel, ale dále ubezpečuje:
„Koncepce vyhodnocení toho už v tuhle chvíli běžícího testového šetření je taková, že z žádných údajů, které lze zjistit, se nedá sestavit žádný věrohodný a opodstatněný žebříček, který by umožňoval říct, že žák A je horší než žák B, třída jedna je horší než třída druhá, škola je taková, nebo onaká.“
