‚Testovat se mělo dřív.‘ Ohniska nákazy covidem jsou hlavně v domovech seniorů, ukazuje analýza klastrů
Významná ohniska nákazy koronavirem jsou především v domovech důchodců a obdobných sociálních zařízeních, nejnovější analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky jich mezi klastry uvádí hned dvaadvacet. Odborníci přitom už od jara apelují na stát, aby seniory chránil a testoval je. „Už to mělo dávno běžet,“ říká k testování šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Proč se nepodařilo klienty sociálních služeb ochránit?
V domě důchodců Toreal v Královském Poříčí na Sokolovsku se podle aktuální Analýzy rizikových trendů, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, nakazilo už více než 44 seniorů a 19 zaměstnanců. Tři tamní klienti ve věku od 73 do 92 let na onemocnění zemřeli.
„Nechci se k tomu moc vyjadřovat. Situace je u nás ale podobná jako ve všech ostatních domovech pro seniory,“ těžko hledá slova šéfka Torealu Ilona Valentíková.
Lázně i ostravská firma
Do ohnisek nákazy analýza zařadila například i firmu Liberty Ostrava. Podle Věry Vráblíkové z ostravské hygienické stanice je tam ale situace pod kontrolou.
Mezi klastry nadále spadají Františkovy Lázně. S nimi podle dokumentu hygienici od konce srpna spojili 336 pozitivních případů. Jako samostatný klastr pak dokument uvádí lázeňský hotel Kijev. Ve městě podle analýzy nadále probíhají epidemiologická šetření v lázeňských hotelech a penzionech.
Výskyt nemoci od začátku října eviduje ústav zdravotnických informací i v dalším lázeňském městě – Jáchymově, kde se podle dokumentu nakazilo 35 lidí.
Šíření nemoci mezi klienty sociálních zařízení podle ní nejde zabránit. „Těžko se k tomu vyjádřit nějak jinak. Můj osobní názor je ten, že je nemoc snad ve vzduchu, protože to, co se děje v celém světě, není normální,“ říká rezignovaně.
Jde přitom jen o jeden z větších klastrů. Jenže kritická situace je i u dalších poskytovatelů sociálních služeb. Aktuální Analýza rizikových trendů, kterou vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky, mezi významnými klastry uvádí hned 22 domovů pro seniory a sociálních zařízení.
Podle vládního epidemiologa Romana Chlíbka jde jednoduše vysvětlit, proč mezi klastry vévodí: pokud vláda omezila pohyb lidí, ubývá míst, kde se nákaza snadno šíří.
„Když se zjistí, že je pracující člověk pozitivní, tak je aktuálně téměř nemožné vypátrat, zda se nakazil v práci nebo při nakupování. Pak není možné vykázat, že je klastrem například firma. U sledování ohnisek teď zkrátka nemáme jistotu, kde se člověk nakazil,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz Chlíbek.
Testy přišly pozdě
A co víc: klienti sociálních služeb patří k rizikovým skupinám. Proč je tedy vláda nedokázala ochránit? Vinu za rozšíření covidu připisuje epidemiolog Petr Smejkal hlavně tomu, že se podcenilo testování, které ve většině domovů začalo až tento týden. Odborníci po něm přitom volali už od jara.
„Jednoznačně je to hlavní problém. Už to mělo dávno běžet. Je totiž potřeba odhalit nejen lidi, kteří tam pracují, ale i samotné seniory, kteří se musí testovat pravidelně. Nedají se nějak zamknout, to je iluze, musejí se testovat,“ upozorňuje.
Smejkal o antigenních testech: Fungují, když se provádí správně. Odběr by vás měl téměř rozbrečet
Číst článek
A souhlasí s ním i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. „Testovat se mělo dřív,“ míní.
To Gabriela Zavadilová, ředitelka domova důchodců v pražských Hájích, na celorepublikové testování nečekala. „Testovali jsme za peníze organizace. Díky tomu jsme zjistili, že jsou postižená dvě oddělení ze sedmi. Testy nám také ukázaly, že sem nákazu mohli přinést zaměstnanci nebo řidič, který klienty vozí po nezbytných lékařských vyšetřeních,“ popisuje.
Vládní epidemiolog Chlíbek ale připomíná, že se u nakažených klientů s příznaky dělaly běžné PCR testy celou dobu. O tom, že se testování nějakým způsobem zrychlí, bylo podle něj možné diskutovat teprve ve chvíli, kdy se objevily antigenní testy.
„Také bylo potřeba rozhodnout, zda jsou pro takové testování vhodné. Antigenní testy nejsou určené pro screeningové testování, ale pro lidi s příznaky. Ve chvíli, kdy se mají použít screeningově, je potřeba to vyšetření provádět opakovaně. Bylo také potřeba v terénní praxi vyzkoušet, zda se testy takto dají používat,“ tvrdí epidemiolog.
„Samozřejmě by bylo lepší, kdyby testování začalo dřív. Určitě se na tom pomalém nástupu podílí i státní byrokracie a administrativa,“ připouští Chlíbek.
Jak chránit seniory?
Šéf asociace Horecký také upozorňuje, že vláda měla už dávno v sociálních zařízeních zavést povinné respirátory, roušky totiž k ochraně seniorů nestačí.
„Jsou ve skladu Státních hmotných rezerv. Neměla tu být možnost výběru mezi respirátorem a rouškou, ale mělo se to zpřísnit na respirátory a ty rozvézt. To se mohlo udělat před měsícem,“ myslí si Horecký.
Testování na covid může v některých domovech pro seniory začít. Rozvoz sad má trvat do pátku
Číst článek
A uvádí příklad: „Z jednoho zařízení, kde nosili jen respirátory, jsem měl zpětnou vazbu, že se to tam nerozšířilo tolik. Není žádný racionální argument, proč to nemohlo být dřív.“
I epidemiolog Chlíbek nastínil možné řešení situace. Sociální zařízení by se podle něj měla snažit o zmírnění kontaktu mezi zaměstnanci a okolím. Podobně jako to některá z nich dělala na jaře.
„Kdybychom chtěli seniory chránit lépe, tak se mohly některé domovy důchodců snažit minimalizovat kontakt zaměstnanců s okolím. Vím, že je to těžké udělat v praxi, když zaměstnanců není tolik. U druhé vlny jsme se trošku přestali nemoci bát a ostražitost paradoxně nebyla na takové úrovni,“ míní Chlíbek.
Podle Horeckého ale zařízení postupují podle toho, co jim řekne ministerstvo zdravotnictví. „Ve školách to bylo tak, že řekli, že učitelům rouška nestačí, a rozvezli jim respirátory. To stejné měli udělat i v domovech důchodců,“ dodává.
