Cílem ohledně polského Turówa je dohoda, ne soud. Na společném stanovisku se dohodli oba ministři
Česko chce minimalizovat či zcela omezit negativní dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic na české území. Týká se to reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji, řekl po čtvrtečním úvodním jednání s protějšky z polské vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Cílem je dohoda, ne soud, shodli se s polským ministrem klimatu a životního prostředí Michalem Kurtykou.
Pět milionů eur za každý den. Česko se obrátilo na soud EU, žádá pokutu pro Polsko za těžbu v Turówě
Číst článek
Brabec uvedl, že stanovisko polské strany je známé. Těžba uhlí v dole Turów je pro Polsko důležitá z hlediska energetického zajištění i zaměstnanosti.
Na druhou stranu ale Česko žádá Polsko, aby vzalo v úvahu to, že pokračující těžba má negativní dopady na životní prostředí v Česku.
„Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů,“ uvedl Brabec. Doplnil, že cílem žaloby nebylo zastavení těžby v Turówě navždy, to ani nelze, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska.
Přerušení práce
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu. Soud EU v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic.
Těžba v dole Turów ohrožuje české spodní vody významně víc, než se připouštělo, kritizuje právnička
Číst článek
Polský premiér Mateusz Morawiecki ale oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba.
Vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Soudním dvorem Evropské unie Martin Smolek sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.
Mezivládní dohoda
Česko také do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které nyní budou jednat expertní skupiny obou zemí.
Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná.
Česko je připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Ve čtvrtek Brabec opět upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným.
Brabec: Polsko nás válcovalo, ale my nechceme zastavit těžbu v dole Turów na věky věků
Číst článek
Nalezení souladu
Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.
„Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě,“ řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země ví jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí.
„Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech,“ dodal.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.
