Ministerstvo školství zmírní hodnocení těžších maturit z matematiky. Reaguje tak na výtky studentů, učitelů i ředitelů škol. Úlohy v testu nebyly podle nich těžké, ale nepřiměřeně časově náročné. U zkoušky tak namísto skoro 17 procent neúspěšných nakonec propadla jen tři procenta studentů. Jedničkářů je nově zhruba 11 procent. Včera se za komplikace omluvil v televizi i ministr školství.

15:34 14. května 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Moc často nepropadám, ale tady jsem si v půlce písemné práce začala počítat, kolik bodů je potřeba na čtyřku, a jako jedničkářce mi to přišlo opravdu tristní,“ naříkala studentka pardubického gymnázia pár dní po napsání testu.

Spočítat příklady v dvouhodinovém časovém limitu měli problém i učitelé matematiky. „Byly to úlohy, které byly vedené na logické uvažování studentů, což si myslím, že vůbec není chyba, ale bylo jich hodně,“ přiznává například Jana Racková z pražského gymnázia. Zkoušku minulý týden kritizovala také Jednota českých matematiků.

Šéf centra pro přípravu maturit CERMAT Pavel Zelený nepřiměřenou časovou náročnost testu připustil. „Chápu způsobený stres, v konečném výsledku však do jejich života nezasahujeme, protože výsledky maturitní zkoušky z vyšší matematiky jsou harmonizovány a k plné spokojenosti je kompenzován nedostatek daného testu,“ omlouvá se Zelený.

Podle informací Radiožurnálu dosáhlo plného počtu bodů v těžší variantě jen čtyři studenti z asi 1700, jeden pak u nepovinné zkoušky. Zhruba 60 procent příkladů použitých v testu byly podle Zeleného standardní, takzvané školské úlohy. Zbylých 40 procent pak tvořily úlohy netypické.

„Tyto příklady mají ověřovat především pochopení, nikoliv rutinu v tom, jak řešit matematické zadání,“ upozorňuje Zelený. Takové uspořádání považuje za výhodné a CERMAT by se ho prý rád držel i v příštích letech.

Podle původního hodnocení by test neudělalo 16,8 procent žáků, po harmonizaci je neúspěšných jen 2,8 procent, což je podle Zeleného srovnatelné s výsledky z loňského roku. Počet jedničkářů se zvýšil ze zhruba šesti procent na 11,2 procent. Zelený ujišťuje, že harmonizační metoda žádného žáka nepoškodila a ve zhruba 80 až 90 procentech případů jim naopak body přidala.

„Byl kvantifikován zhruba průměrný dopad nedostatku času na žáky. Tady to bylo zhruba asi něco mezi sedmi a osmi body na 40 až 50 procent žáků. Z toho důvodu byla přijata metoda, která v konečném důsledku znamená, že žáci, kteří původně dosáhli 11 bodů a více, do 33, získávají bonifikaci osm bodů. Po 33. bodu potom ta bonifikace samozřejmě klesá,“ přibližuje úpravu výsledků.

Situace by se prý opakovat neměla

Domnívá se, že k opakování stejné situace v příštím roce nedojde, protože kontroly časové náročnosti budou důkladnější. Přesto má pro maturanty doporučení: „Myslím, že to je dostatečný signál pro ty, kteří sázejí na to, že se naučí typová řešení, a potom typová řešení budou replikovat. Tak toto v matematice zejména ve vyšší úrovni opravdu ne.“

Novinář a mluvčí neziskové organizace EDUin Tomáš Feřtek si ale myslí, že otázka příliš těžkého maturitního testu z matematiky má ještě druhý rozměr, který si CERMAT neuvědomuje.

Zařadit úlohy vyžadující matematické myšlení je podle něj sice chvályhodné, dodává ale, že maturita nemá reformovat způsob vyučování matematiky na školách, ale pouze ověřit, co se už na školách učí.

„Problém je v tom, že státní maturitu vyššího typu z matematiky si letos zvolila z celkového množství maturantů dvě procenta. To už je velmi málo. A po tom letošním zážitku to možná bude půl procenta, možná nikdo. To znamená všechny ty peníze, které investujeme do složité logistiky a přípravy testů pro vyšší matematiku prostě vyletí komínem,“ varuje.

Toho se obává i ředitel pražského gymnázia Nad Alejí Jiří Benda: „Je to prostě velké zahrávání s důvěrou studentů, aby se znovu zapsali na test, u kterého se nedá předvídat jeho obtížnost. To je velmi obtížné. My se samozřejmě budeme snažit studentům vysvětlit, v čem by ty testy měly spočívat, ale na druhou stranu ani my sami nevíme, jaký test nám připraví CERMAT.“

Neúspěšných je pořád moc, myslí si ředitelé

Předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn krok úřadu vítá, i tak mu ale tříprocentní neúspěšnost přijde velká: „Po vyšší úrovni matematiky sahají zejména žáci, kteří na gymnáziích prospívají na jedničky, na dvojky, mají matematické semináře. Ta vyšší úroveň by už neměla žákům dělat problémy ve smyslu, že by z ní neprospěli. Tam si myslím, že i ta tři procenta jsou překvapivá, ale asi už se s tím nedá nic dělat.“

Matematikovi a konzultantovi v oblasti vzdělávání Oldřichovi Botlíkovi ze společnosti Kalibro, která připravuje srovnávací testy pro školáky a studenty, vadí, že CERMAT nezveřejnil autorizované znění testu a svou představu o správném řešení. Způsobil podle něj totiž hlubokou krizi a jedinou cestu nápravy spatřuje ve zveřejnění detailů všech procedur, které státní maturitu provázejí.

„Vzniklá situace nemá řešení, které nikoho nepoškodí. Já si myslím, že z letošní obtížnější verze nemá propadnout nikdo. Stát selhal, musí tedy vzít následky na sebe,“ uvažuje. Podle Botlíka je nutné do budoucna vylepšit pravidla a důsledně je dodržovat. „Krize důvěry se nedá překonat nijak jinak než tak, že se začne rozsáhlými personálními změnami počínaje vedením CERMATu a metodiky odpovědných za jednotlivé maturitní předměty,“ dodává.

Studenti dostanou výsledky až v úterý, rozhodnutí úřadu je přesto už teď potěšilo. „To, že propadlo šestkrát méně studentů, ukazuje, že jsme měli pravdu a že test byl opravdu nepřiměřený,“ říká za maturanty Štěpán Sršeň z českokrumlovského gymnázia. Mnozí učitelé matematiky ale říkají, že příští rok budou studentům doporučovat raději jen základní úroveň obtížnosti.

Ondřej Černý, Klára Bílá, Kristina Winklerová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít