Praha po letech vyvěsí tibetskou vlajku. Primátor Hřib se sejde s předsedou exilové vlády

Praha po letech mění postoj k Číně. Primátor Zdeněk Hřib z Pirátů se plánuje sejít s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjäem. Praha také začátkem března po čtyřech letech vyvěsí tibetskou vlajku. Gesto upozorňuje na porušování lidských práv v čínské autonomní oblasti.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 17:18 28. 2. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tibetskou vlajku vyvěsily v Česku stovky radnic a desítky škol.

Praha po letech vyvěsí tibetskou vlajku. Ilustrační foto | Foto: Smooth_O (Wikimedia) | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 2.0,©

„Setkám se s Lozangem Sanggjäem, předsedou tibetské exilové vlády. Rozpravy o lidských právech by neměly být něčím, od čeho se čeští politici distancují. Obzvlášť s ohledem na naši vlastní historii,“ oznámil na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib.

Schůzka se má podle České televize konat 6. března na Staroměstské radnici. A není sám, kdo se chce s předsedou exilové vlády sejít.

Okřídlený lev u dalajlamy: ‚S Havlem jsme byli jako rodina,‘ vzpomíná duchovní vůdce Tibeťanů

Číst článek

„Setkám se s ním rovněž. Vážím si toho, že jsem mohl oficiálně jako člen vlády přijmout na ministerstvu dalajlámu,“ uvedl na stejné sociální síti exministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL.

Se Sanggjäem se naopak nesejde ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. „Z pohledu ministerstva zahraničních věcí se jedná o soukromou návštěvu politické osobnosti,“ řekl pro Českou televizi mluvčí ministerstva Michal Bucháček.

„V souladu s politikou jedné Číny – stejně jako ostatní státy EU a předchozí české vlády – Česká republika považuje Tibet za nedílnou součást Číny,“ dodal s tím, že Česko se v minulosti na Radě OSN pro lidská práva k otázce omezování práv menšin v Číně kriticky vyjadřovalo.

Sanggjä na Jednom světě

Sanggjä dostal pozvánku na lidskoprávní festival Jeden svět, který se v Praze bude konat od 6. do 17. března. A předseda tibetské exilové vlády by měl přijet hned zkraje měsíce, konkrétně 5. až 6. března, a zúčastnit se zahájení festivalu.

Nejvyšším představitelem tibetské exilové vlády se Sanggjä stal v roce 2011 poté, co se dalajlama vzdal svých politických funkcí. Česko navštívili v minulosti již dvakrát.

Před dvěma lety hodili ženě tibetskou vlajku do Vltavy. Teď půjdou čínští mladíci k soudu

Číst článek

Praha se zároveň připojí k mezinárodnímu projektu Vlajka pro Tibet, informovala Česká televize. Na budovách magistrátu, konkrétně Nové radnici a Škodově paláci, zavlaje od 8. do 11. března tibetská vlajka.

Hlavní město ji sice vyvěsí už pojedenácté, tentokrát ale po delší pauze. Od zvolení Adriany Krnáčové (ANO) totiž vlajka z magistrátních budov zmizela.

Debatu ohledně Tibetu a Číny v posledních letech rozvířilo především takzvané prohlášení čtyř zveřejněné v říjnu 2016. Nejvyšší ústavní činitelé v něm ujistili nejvyšší ústavní činitelé Čínu, že respektují „svrchovanost a územní celistvost Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.“

Podepsali ho prezident Miloš Zeman, tehdejší šéfové obou komor Parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček a někdejší premiér Bohuslav Sobotka (všichni tři ČSSD).

Jeden svět bezpečně blízko. Lidskoprávní festival se zaměří na hledání identity v globalizovaném světě

Číst článek

V prohlášení se také distancovali od tehdejšího přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy některými politiky včetně zástupců KDU-ČSL. Čína pokládá dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Ten čínská armáda obsadila v roce 1950.

Povstání v Tibetu

Čínská armáda obsadila Tibet v roce 1950. Peking trvá na tom, že Tibet je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu a odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represe.

Na 10. března pak letos připadá šedesáté výročí tibetského národního povstání. Čínská armáda proti povstalcům tvrdě zakročila, přičemž zásah nepřežilo kolem 87 tisíc Tibeťanů. Duchovní vůdce dalajlama následně uprchl do indického exilu.

Čínské úřady pak v polovině února zakázaly cizincům vstup do Tibetu a začnou je tam znovu pouštět až začátkem dubna, informovala agentura AP. Peking v obavách z nepokojů pravidelně přijímá v tuto dobu přísná bezpečnostní opatření.

I přes obecně velkou míru dohledu je Tibet coby turistická destinace u zahraničních turistů stále populárnější. V roce 2017 podle státní agentury Nová Čína podnikli cizinci do horského regionu 25 milionů cest.

ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme