Tisícovky lidí se přišly naposledy rozloučit s Waldemarem Matuškou

Příznivci Waldemara Matušky celý den směřovali na pražský Slovanský ostrov. Tisícovky lidí se přišly rozloučit se zpěvákem, který zemřel na Floridě před třemi týdny. Symbolem posledního rozloučení se staly kytice žlutých růží. Ty na pražský Źofín nosili už hosté dopoledního oficiálního pietního aktu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslední rozloučení s W. Matuškou | Foto: ČTK

Pět set lidí usedlo úderem desáté hodiny v žofínském sále. Při pietním aktu promluvili Václav Postránecký, zpěváci Helena Vondráčková a Karel Gott, Jiří Suchý a také syn zesnulého, Waldemar Matuška ml. "Tvoje publikum tě milovalo pro lidskost, s jakou jsi vystupoval. My, tvoji kamarádi a přátelé jsme tě milovali, protože jsi byl báječný člověk," uvedla Helena Vondráčková. Dojatý byl i Karel Gott, který zdůraznil že k Matuškovi vždy vzhlížel jako ke svému idolu. "Tolik jsme si toho nedořekli," poznamenal.

Vedle rodiny, přátel a spolupracovníků se rakvi s ostatky Waldemara Matušky přišel poklonit i prezident Václav Klaus. "Já myslím, že jsme Waldemara Matušku měli všichni, kdo jsme žili v této zemi, rádi. A i to bylo demonstrováno spontánním nadšením, které vyvolával, a myslím, že i spontánním smutkem, které způsobilo jeho nečekané úmrtí," řekl Radiožurnálu Václav Klaus.

Od poloviny osmdesátých let bylo Matuškovo zázemí na Floridě, kam emigroval. I jeho odchod z tehdejšího Československa byl námětem vzpomínek jeho bývalých kolegů - například zpěvačky Marty Kubišové:

"V roce 1970, když mě v lednu zakázali, tak jsem myslela, že Walda bude asi druhý. Ale kupodivu on měl dištanc, zrovna když já jsem přicházela do Prahy - v roce 1964 až 65. To směl dělat jenom s divadlem, ale nesměl nikde samostatně vystupovat. A televizi měl zakázanou až po tom roku 1986. Bylo nám tady smutno bez něho."

V poledne se Žofín otevřel všem fanouškům dvojnásobného zlatého slavíka. Sálem prošly tisíce lidí: "Měli jsme Matušku od svého mládí velice rádi, jeho písničky...My jsme tancovali, on tam zpíval - bylo to báječný...."

Ostatky Waldemara Matušky v pátek uloží rodina do hrobu na Vyšehradě.

Česká populární hudba přišla o jednu z největších hvězd

Waldemar Matuška zemřel 30. května na Floridě. Příčinou úmrtí šestasedmdesátiletého umělce byl zápal plic a selhání srdce.

Jeho dlouhou kariéru lemovala nejenom úctyhodná plejáda dodnes oblíbených písniček, ale rovněž úspěšná divadelní angažmá v Semaforu a později v Rokoku, i několik zajímavých filmových rolí. V posledních letech žil spolu s manželkou Olgou Blechovou v USA.

Waldemar Matuška, který se narodil 2. července v roce 1932 v Košicích, na konci 60. let v knižně vydaném, volně komponovaném rozhovoru s Ivanem Foustkou svérázně bilancoval nejpozoruhodnější období své kariéry:

Waldemar Matuška | Foto: Miroslav Konvalina

"Nejhorší na tom je, že ti to všecko vždycky tak nějak ujede pod rukama. Buď nám to pomalu myslí, nebo já nevím... Než si stačíš uvědomit: Teď je to hezký!... Tak ono už to "teď" je zase včera nebo loni nebo prostě dávno. To byly třeba děsně krásný roky, o kterejch jsem ti teď povídal, ale člověk to bral jako samozřejmost. Musí to tak bejt a bude to tak navždycky. A ono ne! Najednou to bylo pryč, hotovo a šmytec! Nikdy už to nebude! Znáš to, když jsme se jako kluci vozili na saních z kopce. Než si stačíš uvědomit, jak to pěkně jede, už seš dole pod kopcem a už to zase nejede a je po svezení!"

V době, kdy takto hovořil, měl již vyučený sklář Waldemar Matuška zkušenosti z amatérských scén, ale především nesmírně úspěšné působení v Semaforu (např. hry Člověk z půdy, Zuzana je sama doma), plejádu hitů od autorské dvojice Suchý-Šlitr, později významné angažmá v Rokoku i zajímavé filmové role.

Od roku 1969 sice občasně hostoval v různých divadlech - třeba v činohře Národního ve hře Na pravici Boha Otce, vystupoval v řadě televizních pořadů (Dobrý večer s Waldemarem a jiné), avšak nejvíce se věnoval s poněkud jiným repertoárem koncertování s countryovou skupinou KTO a zpěvačkou Olgou Blechovou. S ní v roce 1986 odešel do Spojených států, odkud se po změně režimu do České republiky a ke svým četným příznivcům vracel.

Naposledy v roce 2007. Tehdy také 2. července v den svých 75. narozenin v pražském divadle Ta Fantastika naposledy vystoupil před publikem v Česku.

Výběr písní: Tereza, Jó, třešně zrály, Ach, ta láska nebeská (s Evou Pilarovou), To se nikdo nedoví (s Helenou Vondráčkovou), Růže z Texasu, Slavíci z Madridu, Sbohem, lásko, Písnička pro Zuzanu, Když máš v chalupě orchestrion nebo Jen se přiznej, že ti scházím.

Výběr filmů: Sedmý kontinent (1960), Limonádový Joe (1964), Kdyby tisíc klarinetů (1964), Fantom Morriswillu (1966), Hotel pro cizince (1966), Ta naše písnička česká (1967), Všichni dobří rodáci (1968), Svatby pana Voka (1970), Noc na Karlštejně (1973) či Trhák (1980).

Přečtěte si také:
S Waldemarem Matuškou nejen o hurikánech na Floridě
Matuška krajanům

Milan Kopp, Jana Zemanová, Jiří Kasal, Václava Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme