Zakázky bez soutěže? ‚Na Bulovce jsme byli standardní dodavatel,‘ brání se syn elitního lékaře Dungl
Od Nemocnice Na Bulovce získal zakázky na dodávku kloubních implantátů za skoro 14 milionů korun bez soutěže. Syn elitního lékaře Tomáš Dungl ale tvrdí, že jde o běžnou praxi. „Smlouvy jsme uzavírali s několika nemocnicemi a nikde nebyla veřejná zakázka. U nás to takhle je,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Současně odmítl podezření ze střetu zájmů. Jeho otec, ortoped Pavel Dungl, totiž působí ve strukturách nemocnice.
Jak je možné, že vaše společnost získala zakázky na dodávku ortopedických implantátů bez soutěže?
V první řadě tento typ kloubních náhrad, který jsme dodávali, se na Bulovce používal už deset let. Určitému typu pacientů vyhovuje nejlépe. Před čtyřmi lety hrozilo, že se na český trh přestane dodávat, protože německý výrobce ukončil spolupráci se stávajícím distributorem v České republice.
Pro pacienty by to bylo velmi nepříjemné, takže německý výrobce tehdy řešil akutní situaci výpadku distribuce a hledal nového distributora. My jsme byli vedeni jako běžný dodavatel, což je ostatně vnitřní záležitost Nemocnice Na Bulovce.
Ostře sledovaná kontrola Bulovky. ‚Zjištění ukazují na cílenou manipulaci zakázek,‘ říká ministr Vojtěch
Číst článek
Vaše společnost Germeditec se tedy ujala distribuce těchto speciálních implantátů?
Ano, už je ale nedodáváme.
Proč?
Obchodně se to nevyplácelo. Po celou dobu jsem to navíc bral jako dočasné řešení, takže jsme to postupně utlumovali. Trvalo dlouho, než jsme našli obchodního partnera, kterému jsme mohli předat distribuční smlouvu. Od poloviny letošního roku ale implantáty už nedodáváme vůbec.
Jak jste se k distribuci daných kloubních náhrad vůbec dostal?
Oslovil mě člověk, který měl v bývalé distribuční společnosti na starosti tuto firmu s implantáty. My jsme se znali, proto mě oslovil s tím, že má zájem tento krátkodobý výpadek nahradit a jestli bych mu s tím po právní stránce nepomohl. Takže jsme se stali společníky, on měl na starosti odborné a obchodní otázky a já jsem řešil administrativní a právní věci.
Takže když jste do toho naskočili, už jste předem věděli, že budete mít jako odběratele Bulovku?
Byl tady stávající distributor, který v Česku dodával implantáty do více nemocnic včetně Nemocnice Na Bulovce. My jsme jeho distribuční kontrakty převzali. Měli jsme standardní smlouvu jako všichni ostatní.
Audit Bulovky
Pražská Nemocnice Na Bulovce zadala v letech 2016 a 2017 bez soutěže zakázky na léky a ortopedické implantáty za více než 800 milionů korun. Vyplývá to z auditu ministerstva zdravotnictví, který má server iROZHLAS.cz k dispozici. Resort kvůli závažným zjištěním podal trestní oznámení. Nové vedení nemocnice podle pondělního vyjádření pracuje na zajištění transparentnosti hospodaření, reviduje neuzavřené smlouvy a v září přerušilo tendr na úklid za 150 milionů korun. Podle policie se totiž šil na míru. Kvůli manipulaci zdravotnických zakázek čelí trestnímu stíhání bývalá ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská či severočeský podnikatel Tomáš Horáček. Ten je podle vyšetřovatelů ústřední postavou celé korupční aféry.
Jak se jmenovala společnost, po které jste tedy kontrakty převzali?
Přiznám se, že si to nepamatuju. Už jsou to čtyři roky a já jsem s nimi nebyl vůbec ve styku. Ke mně to takhle přišlo.
O tom, že nebyly kontrakty soutěženy, ale zadány přímo, jste věděl?
Jak říkám, u Nemocnice Na Bulovce to jsou standardní podmínky. Smlouvy jsme uzavírali s několika nemocnicemi a nikde nebyla veřejná zakázka. U nás to takhle je.
O jaké nemocnice šlo?
Myslím, že je to dohledatelné v registru smluv, kde nemocnice kontrakty zveřejňují. Můžu říct, že šlo o nemocnice ve Znojmě, Motole, Mladé Boleslavi, Břeclavi. Takže těch nemocnic bylo více, nebyla to jen Nemocnice Na Bulovce.
Střet zájmů kvůli angažmá otce
Se svým otcem Pavlem Dunglem figurujete i v čele soukromé kliniky ORTO–REHA, která si od Bulovky pronajímá část nemocničních lůžek. Zároveň váš otec působí v nemocnici jako přednosta ortopedické kliniky. Nepovažujete to za střet zájmů?
V Nemocnici Na Bulovce byl pavilon číslo 13, kde je ortopedická klinika, postaven v sedmdesátých letech v rámci spolupráce Československa a Jugoslávie. Budova byla stavěna v jižním stylu a měla dvě čtyřpatrové části, propojené prázdným prostorem, kde byly jenom výtahy a bylo to otevřeno navenek, takže v zimě tam foukal sníh a v létě déšť.
Ty prostory nebyly využité, navíc to znamenalo tepelné ztráty, což pro tu budovu nebylo komfortní. Můj táta od začátku – to znamená od devadesátých let – usiloval o to, aby tam něco vzniklo. Docílil ale pouze toho, že se to zasklilo.
Postupně, protože se dozvěděl o metodách akutní ortopedické rehabilitace, se snažil přes vedení Bulovky protlačit, aby tady to oddělení (akutní ortopedické péče – pozn. red.) vzniklo. Nemocnice to ale nebyla schopna vybudovat vlastními prostředky. Bylo mu proto nabídnuto, že jestli sežene prostředky, tak se může o ty prostory přihlásit, což udělal. My jsme si na to vzali úvěr 20 milionů korun a patří to vlastně Nemocnici Na Bulovce.
Tím jste mi ale neodpověděl na otázku. Ptala jsem se na to, zda je podle vás v pořádku, že nemocnice, ve které působí váš otec jako přednosta ortopedické kliniky, nakupuje bez soutěže od jeho syna kloubní implantáty. Podle vás to není střet zájmů?
Rozhodně to jako střet zájmů nevnímám. Technické a obchodní věci měl na starosti můj kolega. O tom kontraktu rozhodlo vedení nemocnice, můj otec nemá na rozhodovací proces žádný vliv.
Takže máte na mysli tehdejší management v čele s odvolanou ředitelkou Andreou Vrbovskou, která je dnes stíhána v korupční kauze kvůli manipulaci zdravotnických zakázek?
Ano. Celá ta situace je nešťastná. V rámci dodávek na Bulovku jsme byli naprosto standardní dodavatel. Nemocnice měla nastavené postupy a my jsme do nich byli zařazeni jako jedni z mnoha. V té částce 800 milionů korun jsme byli jen kapka v moři. Poslali nám standardní smlouvu, tu jsme podepsali. Byla zveřejněna v registru smluv, takže tam nebylo nic závadného.
