Tomáš Halík: Cesta z krize musí začít morální obnovou

Na dnešní dopoledne je přichystán III. workshop Pražského studentského summitu, jehož hlavním hostem bude teolog, religionista a sociolog profesor Tomáš Halík, jehož dnešní přednáška nese název Náboženský fundamentalismus versus radikální sekularismus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prof. Tomáš Halík s oceněnou publikací Vzdáleným nablízku | Foto: Stanislav Zbyněk

Téma vešlo se společného konsensu se studenty. Podle Halíka jde o téma interdisciplinární, do kterého je nutné zahrnout pohled sociologický, politologický i filozofický a religionistický. Světová náboženská scéna se mění a s tím podléhá změně i pohled sociologů na sám pojem náboženství.

„Je to i aktuální politický problém v Evropě. Evropané a Evropští politici vidí, že se přeci jenom musí Evropa sjednotit, když má obstát,“ vysvětluje široký dopad své přednášky Tomáš Halík a dodává, že sjednocení nemůže proběhnout pouze na rovině administrativní a ekonomické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kněz Tomáš Halík byl hostem Světa o osmé na Rádiu Česko, kde přiblížil náplň své dnešní přednášky na

Evropa potřebuje nové pojetí duchovní a morální péče o své obyvatele. Při tom je třeba se vyhnout dvěma extrémům, o nichž bude dnešní přednáška.

Na jedné straně tak stojí náboženský fundamentalismus, který vysvětluje Tomáš Halík jako zneužívání náboženství jako politické ideologie určitých militantních skupin. Nejedná se pouze o islám, ale také o radikální pravicové extremisty, kteří se zaklínají katolicismem.

Na druhé straně je podobným nebezpečím je radikální sekularismus, který od záminkou odsunutí náboženství z veřejného života se sám stává netolerantním pseudo-náboženstvím. Tomuto účelu kdysi sloužil v našich zemích marxismus, nyní jej Tomáš Halík spatřuje v novodobém ateismu a v jistém typu multikulturalismu západních zemí.

„Já proti tomu kladu to, o co jde současnému papeži: vzájemný partnerský dialog sebekritického křesťanství s tím sebekritickým sekulárním humanismem. To je to, co říká papež: víra bez přemýšlení je nebezpečná,“ ukazuje Tomáš Halík optimální cestu.

Ubývá tradičně věřících a přibývá věřících z vlastní volby

Demokracie potřebuje ke své obnově podle Tomáše Halíka ohromnou morální energii, kterou s sebou nese náboženství, respektive křesťanství a která zahrnuje principy solidarity, nenásilí, sebeovládání, zvládání sobectví, bezuzdnosti, úcta k právům druhého.

Aby bylo možné tyto ideje implementovat do společnosti a učinit je lidsky věrohodnými, je třeba najít jejich silné nositele, jakými byli například Matka Tereza.

Nedávno zveřejněné výsledky sčítání lidu ukázaly, že roste počet lidí věřících, které se však nehlásí k žádné církvi. Podle Tomáše Halíka tato víra jako duchovně-morální dimenze života jednotlivce i společnosti u nás sílí a zároveň nabývá nových podob.

„Mně jako knězi nejde hlavně o to, aby se lidé ztotožňovali s církví a aby se zaplnily kostely, mně záleží hlavně na tom, aby lidé brali vážně evangelium a osobní odpovědnost za mravní a spirituální hodnoty. A možná právě proto ten náš kostel je plný nejen o Vánocích, ale celý rok,“ dodává Tomáš Halík.

Tomáš Halík dodává, že z průzkumu je tedy vidět, že ubývá zejména lidí, kteří náboženství chápou jako povinnost a věc tradice, zatímco přibývá lidí, kteří přicházejí z osobního zájmu a vlastní volby.

Patricie Polanská, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme