Tomáš Halík: Cesta z krize musí začít morální obnovou

Na dnešní dopoledne je přichystán III. workshop Pražského studentského summitu, jehož hlavním hostem bude teolog, religionista a sociolog profesor Tomáš Halík, jehož dnešní přednáška nese název Náboženský fundamentalismus versus radikální sekularismus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prof. Tomáš Halík s oceněnou publikací Vzdáleným nablízku | Foto: Stanislav Zbyněk

Téma vešlo se společného konsensu se studenty. Podle Halíka jde o téma interdisciplinární, do kterého je nutné zahrnout pohled sociologický, politologický i filozofický a religionistický. Světová náboženská scéna se mění a s tím podléhá změně i pohled sociologů na sám pojem náboženství.

„Je to i aktuální politický problém v Evropě. Evropané a Evropští politici vidí, že se přeci jenom musí Evropa sjednotit, když má obstát,“ vysvětluje široký dopad své přednášky Tomáš Halík a dodává, že sjednocení nemůže proběhnout pouze na rovině administrativní a ekonomické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kněz Tomáš Halík byl hostem Světa o osmé na Rádiu Česko, kde přiblížil náplň své dnešní přednášky na

Evropa potřebuje nové pojetí duchovní a morální péče o své obyvatele. Při tom je třeba se vyhnout dvěma extrémům, o nichž bude dnešní přednáška.

Na jedné straně tak stojí náboženský fundamentalismus, který vysvětluje Tomáš Halík jako zneužívání náboženství jako politické ideologie určitých militantních skupin. Nejedná se pouze o islám, ale také o radikální pravicové extremisty, kteří se zaklínají katolicismem.

Na druhé straně je podobným nebezpečím je radikální sekularismus, který od záminkou odsunutí náboženství z veřejného života se sám stává netolerantním pseudo-náboženstvím. Tomuto účelu kdysi sloužil v našich zemích marxismus, nyní jej Tomáš Halík spatřuje v novodobém ateismu a v jistém typu multikulturalismu západních zemí.

„Já proti tomu kladu to, o co jde současnému papeži: vzájemný partnerský dialog sebekritického křesťanství s tím sebekritickým sekulárním humanismem. To je to, co říká papež: víra bez přemýšlení je nebezpečná,“ ukazuje Tomáš Halík optimální cestu.

Ubývá tradičně věřících a přibývá věřících z vlastní volby

Demokracie potřebuje ke své obnově podle Tomáše Halíka ohromnou morální energii, kterou s sebou nese náboženství, respektive křesťanství a která zahrnuje principy solidarity, nenásilí, sebeovládání, zvládání sobectví, bezuzdnosti, úcta k právům druhého.

Aby bylo možné tyto ideje implementovat do společnosti a učinit je lidsky věrohodnými, je třeba najít jejich silné nositele, jakými byli například Matka Tereza.

Nedávno zveřejněné výsledky sčítání lidu ukázaly, že roste počet lidí věřících, které se však nehlásí k žádné církvi. Podle Tomáše Halíka tato víra jako duchovně-morální dimenze života jednotlivce i společnosti u nás sílí a zároveň nabývá nových podob.

„Mně jako knězi nejde hlavně o to, aby se lidé ztotožňovali s církví a aby se zaplnily kostely, mně záleží hlavně na tom, aby lidé brali vážně evangelium a osobní odpovědnost za mravní a spirituální hodnoty. A možná právě proto ten náš kostel je plný nejen o Vánocích, ale celý rok,“ dodává Tomáš Halík.

Tomáš Halík dodává, že z průzkumu je tedy vidět, že ubývá zejména lidí, kteří náboženství chápou jako povinnost a věc tradice, zatímco přibývá lidí, kteří přicházejí z osobního zájmu a vlastní volby.

Patricie Polanská, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme