Pojar o cestě do Peru: Mrhání penězi daňových poplatníků. A to nemluvím jenom o Machu Picchu

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala a pětice poslanců ze sněmovního kontrolního výboru navštívili v rámci pracovní cesty do Peru i turistickou atrakci Machu Picchu. Ubytování, letenky a servis tlumočníků přitom platila sněmovna. Může mít taková cesta nějaký význam? Podle exvelvyslance v Izraeli a analytika z CEVRO Institutu Tomáše Pojara nikoli. „Smysl nemá a mít nemůže,“ řekl Radiožurnálu.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Opravdu nevím, jaký přínos může mít, že se vydá kontrolní výbor do Peru,“ řekl Radiožurnálu bývalý náměstek ministra zahraničí a exdiplomat Tomáš Pojar | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Mají obecně cesty poslanců do ciziny význam i pro zahraniční politiku?
Myslím, že význam mají, nebo mít mohou. Záleží ale, kdo kam cestuje a jakým způsobem to je koordinováno s ministerstvem zahraniční nebo celou zahraniční politikou. Takže se to nedá říct paušálně. Jsou cesty, které smysl mají a jsou cesty, které jsou zcela nesmyslné.

‚Proč mě fotíte?‘ Šéfkontrolor Kala si s poslanci odskočil ze služební cesty na Machu Picchu

Číst článek

Můžete nám říct nějaké příklady cest, které smysl mají, a i těch, které smysl nemají?
Logicky má smysl, když jede výbor parlamentu nebo jednotliví poslanci na Ukrajinu, do Německa. Prostě do zemí, s kterými máme nějaké kontakty. Může to mít smysl tam, kde ty oficiální kontakty nejsou, a kde to je jakýsi doplněk diplomacie nebo paralelní cesta. Je to trošku složitější, ale může se to stát. Když se bavíme o cestě kontrolní komise do Peru nebo kamkoliv mimo evropský kontinent, tak to smysl nemá a mít nemůže.

Něco jiného to je u předsedy sněmovny nebo místopředsedů, kteří daleko více reprezentují stát. Předseda je třetím mužem v ústavní hierarchii a tam to je na jiné úrovní. Je potřeba rozlišovat, jestli to je někdo, kdo tam jede za sněmovnu, tedy za předsednictvo, nebo přímo předseda, nebo jednotliví členové jednotlivých výborů.

Třeba cesty zahraničního, bezpečnostního výboru nebo výboru pro obranu jsou z podstaty věci logické, protože to je o zahraniční a bezpečnostní politice, která se neodehrává jenom doma, ale i v zahraničí.

Investice a byznys

Tohle byl případ kontrolního výboru. Tam si myslíte, že to smysl nemá?
Nikdy jsem v kontrolním výboru nebyl, nikdy jsem nebyl poslancem, ale já opravdu nevím, jaký přínos může mít, že se vydá kontrolní výbor do Peru, respektive mimo evropský kontinent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak cestu na Peru popisoval šéf komunistů a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip?

Chápu, když se kontrolní výbor vydá do jiných zemí Evropské unie, do Švýcarska, nebo do zemí, kde můžeme sledovat, jak ta kontrola probíhá v demokratickém systému, jak může být nastavena, jaké jsou možnosti v tom našem kontextu, ale na druhém konci světa. To si myslím, že to je mrhání penězi daňových poplatníků. A to nemluvím jenom o výletě na Machu Picchu.

Když byl na návštěvě Peru a Kolumbie předseda zahraničního výboru sněmovny Lubomír Zaorálek, tak uvedl, že se jedná o nejvíce prospívající země, kam je potřeba pomoci českým podnikatelům a obráceně kolumbijským a peruánským do Česka. Rozumíte této argumentaci?
Z pohledu předsedy zahraničního výboru této argumentaci rozumím. Myslím si, že předsedové zahraničních výborů by také měli více do bližšího okolí, než na druhý konec světa. Ale rozumím tomu. Na druhou stranu, skutečně pomoct obchodu nebo investicím z pozice předsedy nebo členů výborů je složité a nemyslím si, že členové kontrolního výboru, byť to myslí dobře, mohou nějakému obchodu napomoci.

‚80 procent zahraničních cest výborů jsou jen výlety.‘ Co říkají poslanci na výšlap kolegů na Machu Picchu?

Číst článek

Obchod mezi Českou republikou a Peru nebo Kolumbií je v zásadě zanedbatelný, nulový. Jsme země vzdálené. Dá se jen velmi těžko z pozice státu nebo Poslanecké sněmovny podpořit, protože podhoubí na úrovni byznysu tu není. Myslím, že to je omlouvání cesty, možná dobře míněné, ale reálně to na vzájemný byznys nemá absolutně žádný dopad a ani mít nemůže.

Teď se dostáváme k okolnostem návštěvy českých poslanců s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. Je podle vás přijatelné, pokud se členové delegace přesouvají na turisticky výjimečně přitažlivá místa?
Jde o míru, kolik to skutečně stojí a na jak dlouho to je. Když jsem sloužil jako velvyslanec v Izraeli, ve chvíli, kdy přijel výbor nebo jeho členové do izraelského Knesetu, tak je naprosto logické, že se pak jdou podívat do Starého města jeruzalémského nebo do Betléma, který je 10 kilometrů vzdálený. Návštěva trvá tři hodiny a náklady s tím nejsou skoro žádné. Něco jiného je, když to je otázka tří dnů, cesty letadlem, dvou, tří dnů ubytování v hotelu a kdy ty náklady daňového poplatníka jsou vysoké. Pak si myslím, že by to mělo být na dobrovolnosti a že si každý na tuto dovolenkovou část cesty přispěje.

Tomáš Pavlíček, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme