Není čas na mezihry. Cena za to, co Rusko udělalo, musí být velká, říká ekonom Prouza

Evropští lídři rozhodují, jak tvrdé sankce uvalí na Rusko za uznání separatistických republik na východě Ukrajiny a přesuny ruských vojáků na ukrajinské území. Protiruské sankce by podle premiéra Petra Fialy (ODS) pocítilo také Česko. „Rozumné firmy si hledaly nové trhy už po anexi Krymu. Ty, co tam zůstaly, musely počítat s tím, že podnikají v mafiánské zemi,“ říká pro server iROZHLAS.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Prouza

Rusko je pro Českou republiku nevýznamný trh, jdou tam jen 2 % českého exportu, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Uvedl jste na svém twitterovém účtu, že Rusko je pro české firmy nevýznamný trh. Je tomu skutečně tak?
Rozhodně. Rusko není nijak zásadně významné. Jde tam nějakých 2,3 procenta českého exportu. Dokonce i Belgie je pro české exportéry významnější než samotné Rusko.

Expert: Putin zřejmě spoléhá na to, že kapitalisté prodají Rusku i provaz, na kterém budou oběšeni

Číst článek

Přesto, jsou v Česku firmy, které do Ruska své zboží vyvážejí, i když na tom nemusejí být nutně závislé. Co by pro ně znamenalo zavedení protiruských sankcí?
Záleží na tom, jak přesně by ty sankce vypadaly. Když se chystaly sankce po ruské okupaci Krymu, tak se velmi pečlivě zvažovalo, jaké to bude mít dopady na evropské firmy. Na druhou stranu si myslím, že jednoznačně platí, že minimálně od okupace Krymu – každý kdo podniká v Rusku, kdo tam vyváží, musel počítat s tím, že přijdou další sankce. Protože Rusko se nezastaví téměř před ničím.

To znamená, že rozumné firmy si minimálně od okupace Krymu hledaly nové trhy mimo Rusko. A ti, co v Rusku zůstali, museli počítat s tím, že podnikají v mafiánské zemi.

To je dost silné prohlášení.
Víme, že v Rusku neplatí základní právní principy. Že v Rusku dělat byznys znamená mít dobré neformální vztahy s vládnoucí skupinou. A každý, kdo chce žít a podnikat v zemi, kde neplatí základní právní principy, prostě musí počítat s tím, že to bude mít negativní dopady i na jeho byznys.

Náhradní trhy

Jedná už v tuto chvíli s vámi coby Svazem obchodu a cestovního ruchu, kam by ty sankce mohly cílit?
Vláda se samozřejmě ptá na různé dopady, různé citlivosti. Ale jak jsem říkal, pro české firmy v Česku je to velmi minoritní trh. Tam, kde vnímám nebezpečí, tak to jsou české firmy podnikající v Rusku. Je to třeba Škoda Auto, je tam spousta strojírenských firem, jsou tam potravináři, kteří mají výrobu přímo v Rusku, aby obešli ruské sankce na evropské potraviny. Tam právě nepochybuji, že si Rusko bude brát tyto firmy jako rukojmí. A bude je používat na vydírání Evropy.

Západ v minulosti nepostupoval proti rozpínavosti Ruska dostatečně razantně, řekl premiér Fiala

Číst článek

Co můžete pro ty firmy udělat?
To bude čistě rozhodnutí Ruska. Rusko, když se zaváděly protiruské sankce kvůli anexi Krymu, tak reagovalo velmi nevyváženě. Ty evropské sankce byly na velmi omezený objem vývozu do Ruska. To ale naopak nasadilo sankce na potraviny z Evropy. Já si myslím, že ty firmy, které v Rusku podnikají, prostě musely mít započítáno to riziko do svých byznys plánů, musely počítat s tím, že může dojít k podobné situaci. A jestli to nezapočetly, tak se obávám, že je to jenom jejich nezodpovědné podnikání. A zkrátka musí nést následky za to, že působí v zemi, která absolutně porušuje základní principy fungování světového pořádku.

Takže se s žádnou pomocí těmto firmám nepočítá?
Když se řešily sankce po anexi Krymu, tak ty firmy, které byly postiženy, měly pomoc státu. Stát jim pomáhal najít třeba nové exportní trhy. Zejména pak pro potravináře byly zřizovány pozice zemědělských diplomatů u různých ambasád, aby bylo kde přesměrovat ten export z Ruska do jiných zemí. Teď je otázkou, jestli to bude vláda dělat dál. Ale je to něco, co má smysl. Nemá naopak smysl poskytovat jim nějaké kompenzace jenom proto, že se rozhodly kdysi jet do Ruska, a ne někam jinam.

Kde by ty trhy mohly být?
To záleží na odvětví. U potravinářů by to mohla být třeba oblast Perského zálivu. Je to trh, který má vysokou koupěschopnost. Začíná se tam řešit kvalita potravin. A ty české byly v oblasti Perského zálivu velmi úspěšné. Podobně třeba Čína měla velký zájem o kvalitní české sušené mléko. Čili trhy se dají najít, navíc roste export Česka třeba i do západní Evropy. Je to složitější, vyžaduje to větší důraz na kvalitu, ale považuji to za správnou cestu – vyvážet do bohatších zemí, soustředit se na kvalitu a nevyvážet běžné komodity.

Takže chápu správně, že nejvíce bude zasaženo zřejmě odvětví potravinářství?
Může to být potravinářství nebo třeba strojírenství, protože v Rusku byl velký zájem o české strojírenské výrobky. Nicméně od doby, kdy Vladimir Putin označil Česko a Spojené státy za nepřátele Ruska, měli čeští podnikatelé řadu měsíců varování, že Rusko pro ně nebude bezpečný trh. A že má smysl se soustředit na jiné trhy. 

Odstřižení

Máte indicie, kdy by mohly být sankce oznámeny? Na co se připravit?
Indicie nemáme. Sankce jsou vyjednávány ve velmi důvěrném režimu. Dochází do poslední chvíle k dolaďování. Já přesto doufám, že tentokrát Evropa rozhodne velmi rychle. Že jí to opravdu nebude trvat týden, ale první sankce přijdou hned ve středu, nejpozději ve čtvrtek. A že budou hodně tvrdé. Už není čas na nějaké mezihry, protože to, co udělalo Rusko je naprosto nepřijatelné. A ta cena za to musí být hodně velká.

‚Hrubé porušení mezinárodního práva.‘ Unie uvalí na Rusko kvůli uznání separatistických republik sankce

Číst článek

Jednou z možných „tvrdých“ variant je třeba i odpojení Ruska od finančního systému SWIFT. Jaký by to mělo na Rusko reálně dopad?
Znamenalo by to, že ruské banky by nemohly převádět peníze do zahraničí. Znamenalo by to samozřejmě obrovský problém i pro ruské oligarchy, kteří jsou zvyklí neustále z Ruska vyvádět další a další peníze. To znamená, že kdyby se zrušil ruský přístup do SWIFTu, a kdyby se státy zaměřily i na majetky ruských oligarchů v západní Evropě a ve Spojených státech, tak to by bylo něco, co by skutečně pocítila vládnoucí elita Ruska. Nikoliv pouze běžní Rusové, kteří si nezaslouží, aby nesli veškeré náklady expanzivní politiky Vladimira Putina.

Bylo by to zřejmě podruhé v historii. Byl by to velký signál pro Rusko?
Rozhodně ano, bylo to ostatně vidět i u toho Íránu. Když odstřihnete bankovní systém od zbytku světa, tak výrazně komplikujete fungování té země. A zejména u Ruska, které je naprosto závislé na exportu ropy a zemního plynu, by to bylo velmi bolestivé. A je to možná jediná věc, která by donutila Vladimira Putina alespoň trošku přibrzdit ty jeho expanzivní plány.

Jsou protiruské sankce na dlouhodobé bázi vůbec udržitelné?
Myslím, že Evropa už nemůže přijmout to, že povolí. Prostě sankce jsou určeny k tomu, aby změnily chování sankcionované země. Čili Rusko se bude muset rozhodnout, jestli ponese ty náklady sankcí, nebo změní své chování. Opustí území Ukrajiny, nebude krást její území. A do té doby, než to udělá, nesmíme v těch sankcích povolit. 

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme