Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než ‚ano‘ se říká ‚ne‘

Co se to stalo ve Velké Británii, když poslanci neschválili znění rozvodové smlouvy o brexitu? Je to krize politiky, demokracie a vládnutí? Proč je nejen Evropa tak rozdělená? Hostem pořadu Interview Plus byl ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejsledovanější hlasování v dolní komoře britského parlamentu skončilo propadákem. 202 poslanců a poslankyň bylo pro, 432 proti. Celé to ale začalo výsledkem referenda v roce 2016. Proč politici nedokážou vykonat vůli lidu, který odhlasoval brexit? „Protože se jednodušeji než ‚ano‘ říká ‚ne‘,“ odpovídá Tomáš Sedláček.

Svět je rozpůlen

Má ale i další vysvětlení, které je spojeno s velkým problém najít konsenzus ve společnosti. „Takové národy, jako je Rakousko, Česko ale i Spojené státy, jsou rozděleny zhruba uprostřed. Takže když se nakonec nějaké řešení najde, tak po čase tu svou většinu zase ztratí. Je to obrovský paradox dnešní doby.“

Krize, pohroma i očekávatelný výsledek. Co říkají čeští politici na rozhodnutí britských poslanců o brexitu?

Číst článek

Nikdy v dějinách lidstva a vládnutí prý nebylo na Zemi tolik vládců, kteří se usilovně snaží o naplnění vůle národa. „Akorát nevědí, co ten národ vůbec chce. Dnešní demokracie naslouchá rtům vox populi, ale ten je rozjívený a není ani moc zřejmý. Politici si tak myslí, že jsou blízko občanům, ti ale cítí, že jsou jim hrozně daleko.“

Británie má jedny z nejvzdělanějších obyvatel nejen v Evropě, a tak by prý člověk předpokládal, že budou mít dostatek informací a v tak klíčovém hlasování, jako bylo to o brexitu, rozhodnou s plným vědomím.

„Jenže doba internetová se jako další paradox stala spíš dobou dezinformační. Do toho vstupuje i celková nálada, kdy jsme se v jednu dobu chtěli všichni kamarádit a jako hodní Evropané pomáhali hlavně třetím zemím. Ta nálada ale opadla a jsme tak nějak znaveni Sluncem.“

Demokracie už přerostla sebe samu

Aby toho nebylo málo, svou významnou roli začali hrát i populisté, kteří se ale taky dají číst jako demokracie, která přerostla sama sebe.

Mayová ustála hlasování o nedůvěře. Lídry stran vyzvala k dalším debatám o brexitu

Číst článek

„To se projevuje tím, že když se lidí zeptáte na nějakou složitější otázku, tak jejich odpovědi neukazují na to, nač se ptáte. Plno lidí to své ne brexitu hodilo jen, protože jim byla v tu chvíli nesympatická vláda Davida Camerona,“ myslí si Sedláček.

Vyčerpala se tak demokracie a systém vládnutí? „Spíš se fundamentálně změnila celá politika, tedy věci veřejné,“ odpovídá Sedláček. Finanční trhy, ekonomika, bankovní regulace, ochrana životního prostředí nebo migrace jsou věci, na které je už každý národní stát krátký a neumí ho sám řešit.

„To, co Evropě chybí, není ekonomická, ale sociologická integrace. Z Bruselu se stal symbol nadnárodní integrace, který je mnohým nesympatický. Zároveň je to ale symbol integrace, ale i dezintegrace na úrovni sousedství a malých celků,“ myslí si.

„Jsme schopni spolknout velblouda a smířit národy, které spolu historicky bojovaly, zbytečně prolévaly krev, a to i proti svým ekonomickým zájmům. Nad čím se ale zakuckáváme, je integrace sousedství. V brexitu tak ani nešlo o kritiku ekonomiky EU, ale kritiku sousedství, který se projevuje koneckonců i v té migraci,“ dodává Tomáš Sedláček.

Michael Rozsypal, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme