Témata extrémní pravice převzala Okamurova SPD, píše ministerstvo vnitra

Tradiční pravicově extremistická uskupení přestala být politicky relevantní. S jejich agendou nejefektivněji pracovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Nelze jej ale podle definice používané ministerstvem vnitra označit za extremistické. Ve zprávě o extremismu za první čtvrtletí letošního roku to uvedl Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. SPD se proti zprávě ohradila.

Praha (Aktualizováno: 21:45 12. 6. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomio Okamura | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Obě tradiční strany na extrémní pravici - Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie - se podle ministerstva vnitra projevovaly velmi pasivně a členové v podstatě sledovali pro ně zajímavé události, na které měli tendenci reagovat.

Zdržení zprávy o extremismu kvůli referendu ČSSD a zmínkám o SPD? ‚Týden nehraje roli,‘ odmítá Metnar

Číst článek

„Útlum veřejných akcí pravicových extremistů se pravděpodobně projevil na snaze některých militantů se realizovat prostřednictvím fotbalových bitek," napsalo vnitro.

Mnohem víc pozornosti naopak podle zprávy vzbudily projevy spojené s SPD, které se týkaly odkupu vepřína v Letech.

Vnitro připomnělo, že policie v této souvislosti začala prověřovat tři poslance hnutí, a také obvinění bývalého tajemníka hnutí Jaroslava Staníka související s údajnými rasistickými výroky pronesenými ve sněmovní restauraci.

Pojem extremismus

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tedy snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Zdroj: ministerstvo vnitra

Tato zpráva o extremismu je podle SPD součástí politického boje a zpochybňuje politickou svobodu. A Okamurovo hnutí prý zváží dokonce žalobu.

SPD také zopakovalo, že podle zprávy nelze hnutí označit za extremistické. Podle politologa Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity vymezuje úřední definice v Česku extremismus jako protiklad demokratického ústavního státu.

Extremisté usilují o nahrazení soudobé demokracie diktaturou. U SPD nelze - ve vztahu k hnutí jako celku - jednoznačně prokázat, že by chtělo odstranit demokratický systém," sdělil.

Také by podle něj bylo sporné, přičítat SPD jako celku některé extremistické názory a činy údajných příznivců hnutí.

SPD má radikálnější názory než extremisté

Server Aktuálně.cz nedávno citoval z výroční zprávy ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok, která se k SPD vyjadřuje kriticky, jelikož si hnutí vybírá podobná témata jako pravicoví extremisté a zaujímá k nim i podobné názory.

Extajemníka SPD Staníka stíhá za jeho výroky ve sněmovně policie. Hrozí mu až tři roky vězení

Číst článek

V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější, stojí v neveřejné zprávě, kterou zatím neschválila vláda. SPD se ale brání, že cílem zveřejnění obsahu dosud nevydané zprávy v médiích bylo stranu politicky poškodit.

Extremistické subjekty v letošním prvním čtvrtletí uspořádaly podle vnitra 49 akcí, což byl meziroční pokles o 44 akcí.

„Z uvedeného počtu jich celkem bylo 42 spojeno s levicově extremistickým spektrem a celkem sedm pak s pravicovými extremisty," uvádí zpráva.

Zaveďme významný den všech obětí holokaustu, vyzval Okamura. Existuje už od roku 2003

Číst článek

Anarchistická scéna se podle zprávy vnitra zaměřila na solidární akce s vězněnými či stíhanými kolegy, zejména z Ruska a Španělska. Vyjadřovali také podporu Kurdům.

Policie od počátku letošního roku do konce března zaznamenala 49 trestných činů s extremistickým podtextem, což bylo o 17 více než za stejné období vloni.

Téměř polovina se stala v Praze, kde bylo také nejvíc stíhaných osob. Nejčastěji šlo podle zprávy o podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme