Topení uhelnými kaly na Ostravsku
S nástupem zimních měsíců se mnohé obce v Moravskoslezském kraji opět halí do modrošedé mlhy. Lidé v nezaměstnaností stíhaném regionu si stěžují na zdražení zemního plynu a mnozí z nich začínají opět topit uhelnými kaly. Někteří starostové chtějí tyto domácnosti přísně kontrolovat a nevylučují přísné sankce.
Autor 2: Jednou z ostravských obcí, kde lidé opět začínají topit uhelnými kaly, jsou Proskovice. Starosta Josef Němček připouští svou bezradnost. Dodává, že v obci v roce 1993 udělali rozsáhlou plynofikaci za více než dvacet milionů korun a nyní lidé plynem přestávají topit.
Josef Němček, starosta Proskovic: Což se nám nejeví jako šťastné řešení, protože ještě pamatujeme takový ten modrošedý deklík, který nad Proskovicemi v době, když se topilo kaly, vždycky byl. A i problémy, které měly děti, když chodily do školky ráno v takovémhle prostředí, že vlastně si tu zimu spíš odkuckaly.
Autor 1: Zdeněk Jakubka z ekologického družení Vita potvrdil, že tzv. lokální zdroje znečištění jsou v některých parametrech nebezpečnější než zplodiny z továren.
Zdeněk Jakubka, ekologické sdružení Vita: Dokonce znám mnoho případů z továren, kdy si lidé vyráběli svoje kotlíky sami, takže ty parametry toho spalování jsou velmi špatné a z komínů těch rodinných domků jsou takové látky a mohou spadnout velice blízko, třeba k sousedům nebo dokonce na vlastní zahradu. Takže si vlastně každý člověk otravuje nejenom ovzduší sám sobě, ale otravuje si i půdu, na které pěstuje zeleninu, kterou jí a dostávají se potom ty látky přes potravu zase do něj.
Autor 2: Proskovický starosta Josef Němček říká, že lidé většinou uhelnými kaly zatopí v noci, kdy kouř není vidět. Podle něj jde o typický maločeský přístup.
Josef Němček, starosta Proskovic: Je to jistým způsobem silná míra egoismu a vlastně i pohrdání platnými normami. Tito lidé mnohdy mají pocit beztrestnosti, nebo až se to někdy, snad, tak si těch pět, šest let ještě vydržím a ušetřím. Zapomínají bohužel, že se to týká také jejich dětí a jejich vnuků, protože oni musejí z toho domu taky někdy vyjít do školky, do školy nebo si hrát.
Autor 1: Podobná situace jako v Proskovicích je například také v Hrabové. Názory zdejších lidí a topení uhelnými kaly však rozhodně nejsou jednotné.
Obyvatelé Hrabové: Já si myslím, že každý podle svého. Dneska opravdu těch peněz tolik není. Člověk žije doslovně od výplaty k výplatě a já to beru, že tím někdo topí. Když na to nemají. Já říkám, že každý topí tím, na co má. Slibovali, že to bude levnější a stejně to levnější není. Někdo říkal, jak budeme mít elektriku, že to je nejlevnější vlastně topení ekologické. A jak to vypadá, tak kdybych mohl to předělat zpátky na tuhé palivo, tak bych to udělal. Pořád to zdražují, tak ať se nediví, že lidé se vracejí tam, kde to bylo.
Je to škoda, protože mnozí z nás si vlastně z toho důvodu ten plyn zařídili. Tak by to měli všichni pochopit, aby ta Hrabová byla krásná a měli by ekologicky topit. Zamyslet se nad tím a skutečně používat ten plyn.
Protože jsme tady při Ostravě, tak je to vlastně to nejhorší, co může být. Všechny ty zplodiny z dopravy dýcháme, z Vítkovic a kromě toho vlastně, když si projdete večer Hrabovou a zatápějí lidé, to ovzduší je strašně znehodnocené.
Nevadí mi to, protože plyn je drahý. Lidi nemají peníze. Někdo má, někdo nemá a ti obyčejní nemají. Já topím plynem a co dělají druzí, to já nevím. Kdo je má hlídat, když se topí? Já jsem to podepsal a topím plynem. Jsem čestný chlap.
Autor 2: Právě v Hrabové se zdejší obecní úřad rozhodl postupovat radikálně. Jak upřesnil starosta Bohumil Runt, zasáhnout chtějí proti těm, kteří získali na plynové kotle dotace a nyní opět topí kaly.
Bohumil Runt, starosta Hrabové: Je tady možnost samozřejmě odstoupení od smlouvy s penalizací té smlouvy, kterou podepsali. To znamená, že dotyční by museli vrátit státní či obecní příspěvek, který v devadesátých letech vzali. Ty důkazy jsou zjistitelné, protože dotyční zároveň podepsali, že souhlasí s kontrolou a vstupem do rodinného domu.
Autor 2: Nástroje na ty občany, kteří získali dotace na plyn a nyní opět topí kaly, tedy starostové mají. Záleží a tom, jak kvalitní smlouvy sepsali.
Autor 1: Daleko větší problém je však u těch lidí, kteří si žádné dotace, možná i z alibismu, nevzali. Těm zakázat topit kaly dnes nikdo nemůže. Starosta Proskovic Josef Němček proto požaduje změnu v zákonech.
Josef Němček, starosta Proskovic: Já jsem za to, aby se iniciovalo přes město Ostravu nějaké legislativní opatření, aby buď tito lidé byli donuceni ty peníze vrátit, ale taky by se mělo myslet na to, že vůbec to topení kaly by nemělo být povolováno z ekologického hlediska. Samozřejmě to není v pořádku a není to fér vůči těm ostatním občanům, kteří také topí plynem a ten příspěvek dostali.
Autor 2: Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí upřesnila, že současnou situaci by měl vyřešit nový zákon o ochraně ovzduší. Podle něj by totiž obce mohly samostatně vydávat vyhlášky, kde by mohly zcela zakázat topení uhelnými kaly.
Autor 1: Zdeněk Jakubka z ekologického sdružení Vita se sankcemi, případně novým zákonem souhlasí. Jedním dechem však dodává, že spolu s restriktivním opatřením musí jít i určitá ekologická výchova.
Zdeněk Jakubka, ekologické sdružení Vita: Jednoznačně když budeme lidem říkat, co jim z komínů jde, ohrožuje nejenom je, ale i sousedy a jakým způsobem je to ohrožuje a co se děje všechno. Když se tohle dozvědí, aspoň někteří z nich se trošku potáhnou za nos a nebudou to dělat.
Autor 2: Podobně celý problém vnímá i starosta Hrabové. Říká, že občanskou solidaritu nelze vynutit.
Bohumil Runt, starosta Hrabové: Domnívám se, že by tu měla být stálá výchova, stálé působení na spoluobčany. Nemusí to být zrovna pokuty a kontroly, ale stálé působení, aby si uvědomovali to, že sousedovi vadí to, že topí neekologicky.
Přepsal: Česká informační agentura
