Prohnalo se Lanžhotem tornádo, nebo ne? Odpověď vyjel v úterý hledat přímo na místo Petr Münster, meteorolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. S kolegou pátrali po přímých i nepřímých důkazech. A tentokrát jim hodně pomohly také fotografie a videa od svědků. Jak pátrání probíhalo, popsal Münster v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Rozhovor Brno/Lanžhot 7:30 18. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Můžete popsat, jak probíhala v úterý vaše cesta přímo do Lanžhota, které zasáhlo tornádo? Kolik vás na místo jelo?
Dohodli jsme se s kolegou Miloslavem Staňkem z Meteopressu, že se vydáme na místo. On jako fotograf, já jako zástupce Českého hydrometeorologického ústavu. Vyhodnocení jsme tedy dělali pouze ve dvou. Zasažené území bylo naštěstí menší. Věděli jsme, že zasažena byla hlavně obec Lanžhot a Zámecká ulice. Když jsme přijeli na místo, tak už nás očekával pan starosta.

Co jste na místě zjišťovali? Jak jste postupovali?
Princip terénního průzkumu je takový, že je potřeba co nejrychleji zmapovat škody, co se týče rozsahu, abychom věděli kde všude a co bylo poškozeno. A potom hlavně vyzkoumat typ poškození, ať už na vegetaci, budovách nebo dalších předmětech.

Škod, zejména na obydlích, bylo málo. Spousta z nich byla odstraněna a některé domy již byly opravené. Ale hlavně stromy byly pořezané a odklizené. Museli jsme se proto tentokrát trochu více spolehnout na informace od tamních lidí, případně materiálů od nich, jako byly fotografie nebo videa. Poslechli jsme si také, co viděli a jak to probíhalo, případně jaké měli škody. To jsou nepřímé důkazy.

A přímé důkazy?
Ano, získali jsme tam i přímé důkazy. Kolega Staněk na videu, které mu ukazovala jedna paní, viděl, jak trosky, které poletovaly vzduchem, měly určitou rotaci, což je podstata tornáda. To byl jeden z přímých důkazů, po kterém jsme definitivně potvrdili, že šlo skutečně o tornádo.

Břeclavskem se prohnalo tornádo, potvrdili meteorologové. V Lanžhotě poškodilo 30 domů

Číst článek

Dalším znakem bylo například to, že větve byly polámané a stromy vyvrácené kolmo ve směru postupu toho jevu - v tom momentě jsme ještě nevěděli, zda šlo o tornádo, výlev studeného vzduchu nebo downburst.

Dokonce jsme později z fotek od jednoho pána zjistili, že ulomená část stromu byla v jiném směru. A bylo vidět zkroucení neodpadlé kůry. Když zlomíte strom, ale zůstane spojený kusem kůry, tak je na ní vidět určitá rotace.

Dalším úkolem kromě potvrzení či vyvrácení tornáda pak bylo sesbírat prostorový přehled o škodách a jejich intenzitě. Na tom se dá poté odhadnout, jak rychle se vzduch ve víru pohyboval.

Tato kategorizace je pro vědecké účely důležitá proto, že se dá poté odhadovat, že se stejně silný jev může vyskytovat při stejně se opakujících podmínkách, co se týče třeba bouřek.

Kromě tedy poškození střech a stromů, jaké další znaky jste na místě hledali?
Co se týče síly tornáda, zkoumáme předměty, které byly přemisťovány. Například loni, kdy bylo tornádo mnohem silnější, to bylo posouvání těžkých předmětů jako automobilů a autobusů, nebo dokonce jejich let vzduchem.

Tady - díky tomu, že bylo tornádo slabší - se téměř žádné trosky mimo soukromé pozemky nevyskytovaly. Lidé a hasiči už je večer odstranili a další den, kdy jsme přijeli, už jsme neměli příliš co posuzovat. Ale máme fotografie ze Zámecké ulice bezprostředně po tornádu, na nichž je vidět, že třeba sousední dům byl poměrně dost poškozen.

Sledujeme také třeba stopy tornáda na zemi, ať už je to poléhané obilí nebo poházené předměty různými směry.

V jednom případě jsme v Lanžhotě viděli i plech omotaný kolem sloupku plotu. To se objevovalo v obrovském množství také loni na Hodonínsku a Břeclavsku. Plechové části střech tam tehdy obalovaly sloupy. Na jedné straně ulice byl plech namotaný zleva, na druhé straně už zprava, jak se tornádo posouvalo, a tím pádem už foukalo z jiné strany. To jsou přímé důkazy, že dochází k rotaci.

Ohledně té síly tornáda v Lanžhotě…
Na začátku obce byla menší – F0, podobně jako škody. Pořád se ale pohybujeme v rychlostech 90 nebo 100 kilometrů za hodinu. Z průzkumů jsme poté vydedukovali, že ve druhé části jeho trasy, což je konec zastavěné oblasti směrem k fotbalovému hřišti, mohlo tornádo sílit. Na základě poměrně statných stromů, které byly ulomené nebo vyvrácené, to vypadalo, že stejné škody se vyskytují u kategorie F1.

Nejsilnější tedy tornádo, zdá se, působilo v oblasti fotbalového hřiště, respektive zahrádkářské kolonie. Tam jsme viděli hodně statné stromy, které byly zlomené. Na konci obce se pak stopa tornáda opět rozšiřovala, což by znamenalo, že slábne. Funguje efekt, že pokud máte průměr rotace menší, tak je rychlost větší. Je to stejné jako u krasobruslaře, který krčí ruce k sobě, a tím pádem má v rotaci vyšší rychlost.

Ještě bych řekl, že se u nás hojně používala Fujitova stupnice, která je ale dělaná na konstrukci budov v Americe. Pro naše evropské podmínky, kde máme jiné stavební materiály a metody, se k tomu ale vůbec nehodila. Nyní se to snažíme dělat podrobněji a na základě evropských podmínek.

Tato metodika je ještě poměrně nová, je ve fázi vzniku, ale už se s ní dá hodnotit intenzita tornád ve střední Evropě. Jde o mezinárodní Fujitovu stupnici zkráceně IFS. Aktuálně se bavíme o tom, zda tornádo dál označovat jako F0 nebo třeba jako IF0. Už se ale pracuje s novými čísly, pravděpodobně tedy ještě dojde ke zpřesnění intenzity tohoto tornáda.

Posuzujete kromě videí a fotek od lidí, třeba i meteosnímky? Dá se třeba výskyt tornáda zjistit od stolu?
To by bylo vzácné. Bylo by to možné snad jedině v případě, pokud by jedna z našich kamer na stanici zachytila, jak se tornádo blíží nebo jak se vyskytuje kondenzační chobot pod mateřskou bouřkovou oblačností. Tornádo mělo v průměru desítky metrů, to je ale mnohem méně, než je rozlišení, se kterým jsme schopni vnímat podobné jevy na dálku.

Na radaru můžeme částečně vidět supercelu, mateřskou bouřku, která může být spojena se silnějšími tornády F3 a výše. Víte, že tam je tato bouře, ale nevíte dopředu, jestli z ní bude tornádo, nebo ne. To musí potvrdit až nějaký pozorovatel.

Bouře, které mohou vyprodukovat nebo udržet tornádo, jsou i v našich podmínkách velice běžné. Supercel se u nás vyskytují desítky, ale jen některé se v určitých podmínkách pojí s tornádem.

V pátek to bude rok od ničivého tornáda na jižní Moravě, které mělo sílu F4. Je to náhoda, že se nyní objevilo ve stejné oblasti slabé tornádo? Může se to opakovat, může to být náznak pravidelnosti?
Je to náhoda, záleží na specifických podmínkách. Opakovat se to může stejně jako stoletá voda, která nemusí přijít jednou za sto let, ale klidně dva roky po sobě.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít