Evropské radary většinou neumožní rozpoznat vznikající tornádo, říkají meteorologové
Kdy, kde a s jakou intenzitou se vyskytnou tornáda, meteorologové předem neví. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) to uvedl ve své pondělní tiskové zprávě. „Na meteorologických radarech, které jsou používány v Evropě, nelze většinou rozpoznat vznikající tornádo. O jeho možném výskytu se dozvíme až v momentě, kdy se spustí z bouře k zemi,“ uvádí úřad s tím, že další takový jev je málo pravděpodobný.
Nelze předpovědět, jak dlouho se ničivý vír bude po povrchu pohybovat. Podmínkou pro jeho vznik je přítomnost supercely a konvektivní bouře. Podle meteorologů však nyní výzkum neumožňuje odhadnout, zda se tyto jevy promění v tornádo. Stejně tak kde a kdy se objeví.
„Dokážeme v reálném čase odhadnout, které z již probíhajících bouří se vyvíjejí v supercely s předstihem dvou dnů i to, jaké území s největší pravděpodobností zasáhnou konvektivní bouře,“ popisuje v tiskové zprávě ČHMÚ.
#tiskvoazprava V médiích se objevilo několik komentářů a vyjádření, která bychom chtěli doplnit o pohled profesionálů z oboru meteorologie. Více na chmi.cz
16:29 – 28. 06. 2021
Přesto meteorologové vydávají výstrahy. Ty se tvoří na základě výskytu nebezpečných průvodních jevů, což jsou zmíněné supercely se silnými nárazy větru, přívalovými srážkami a kroupami. „Ne všechny musí být nutně nebezpečné. Nemusí být provázené extrémními jevy, tedy ani tornády. V Česku se jich ročně objeví desítky,“ vysvětluje a dodává, že poslední tornádo bylo detekováno v roce 2018.
Problém s předpovědí tornád je globální. Ani ve Spojených státech, které problému čelí výrazně častěji, nelze jejich výskyt přesně určit. A to i přesto, že používají radary, které jsou k detekci a monitorování tornád vytvořené. Naopak v Evropě se radary zaměřují kvůli vyšší četnosti na srážky.
„Prvotní varování zmiňuje riziko silných bouří s možností tornád. Vlastní varování před tornádem nastává až minuty před výskytem. Vzhledem k častému výskytu tornád je v USA propracovaný systém varování a ochrany obyvatel před tornády,“ přibližuje ČHMÚ.
Tornádo předpovědět nejde, říká meteorolog. Bouřky se mají vrátit příští týden, o víkendu bude hezky
Číst článek
Meteorologové zároveň vylučují, že výskyt tornáda je na jižní Moravě důsledkem globálního oteplování. Událost spojují s přirozeným výkyvem cirkulace. Více takových jevů neočekávají. Srovnatelně silné tornádo nevylučují, ale je podle nich málo pravděpodobné.
Tornádo se minulý čtvrtek prohnalo obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku. Nejhůře z nich dopadly Hrušky, Moravská Nová Ves, Lužice, Týnec, Mikulčice nebo Hodonín. Meteorologové se shodují, že tornádo bylo nejsilnější v tuzemské novodobé historii. Událost si vyžádala oběti na životech. Větrná smršť způsobila miliardové škody. Lidé tak prostřednictvím sbírek pro postižené oblasti vybrali stovky milionů korun.
