Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku bylo nejsilnější v historii Česka. Meteorologové mu přiřadili stupeň F4
Stupeň F4 přiřadil terénní tým meteorologů tornádu, které minulý týden zpustošilo obce na Břeclavsku a Hodonínsku. Jižní Moravu tak zasáhlo dosud nejsilnější zdokumentované tornádo na našem území, vyplývá z předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu.
„Dne 24. června 2021 se ve večerních hodinách vyskytly velmi silné bouře, z nichž některé byly tzv. supercely. Supercela, která postupovala z Horního Rakouska přes Břeclavsko a Hodonínsko dále do Zlínského kraje, byla přibližně v čase 19.10–19.45 provázena silným tornádem, které způsobovalo při povrchu značné škody v pásu dlouhém 26 km a širokém až 700 m,“ stojí v úvodu zprávy o tornádu, které se prohnalo přes Hodonínsko a Břeclavsko.
Zasaženy byly především obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, severní části Hodonína a Ratíškovice. Silná bouře, ze které vzniklo následně i tornádo, si vyžádala miliardové škody na majetku, přibližně 200 zraněných a šest obětí.
Odborníci ve zprávě potvrdili, že šlo o tornádo kategorie F4 na Fujitově stupnici. Podle této kvalifikace dosahuje vítr v nárazech rychlosti 330 až 420 km/h, zboří dobře postavené domy nebo odfoukne ty se slabšími základy či auta.
Fujitova stupnice
- F0 - Škody na komínech, větvích stromů a vyvrácení mělce kořenících dřevin. Vítr v nárazech: do 119 km/h.
- F1 - Strhává střešní krytinu, posune prefabrikované domy či sfoukne auta ze silnice. Vítr v nárazech: 120 až 180 km/h.
- F2 - Strhává střechy, převrací vagóny a dodávky, zdvihá auta ze země a vyvrací velké stromy. Vítr v nárazech: 180 až 250 km/h.
- F3 - Strhává střechy a zdi domů, převrací vlaky, zvedá auta ze země, vyvrátí většinu stromů v lesích. Vítr v nárazech: 250 až 330 km/h.
- F4 - Zboří dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfoukne pryč, stejně jako automobily. Vítr v nárazech: 330 až 420 km/h.
- F5 - Třísekundové nárazy větru o síle přes 420 km/h, které i pevné domy dokážou vyrvat ze základů. Automobily odhazuje do stometrové vzdálenosti a je schopné servat kůru ze stromů. Dokáže srovnat se zemí nebo odnést pryč i bytelně postavené budovy.
Podle vedoucí terénního týmu meteorologů Petra Münstera jsou tornáda stupně F4 v Evropě, ale i jinde na světě docela vzácná. Poslední stejné kategorie bylo v Itálii v roce 2015. Podle rakouského meteorologa Holzera z Evropské laboratoře pro silné bouře bylo ale rozsahově ničivější právě to moravské.
Postup průzkumu
Tým meteorologů rozsah tornáda nejprve zjišťoval z leteckého snímkování a přeletů, které jim ze vzduchu napověděly, kde jsou nejničivější škody. Následoval terénní průzkum, aby se zjistila intenzita tornáda.
„Průzkum se prováděl na základě metodiky, která určuje, jak moc musí být budovy poškozené, aby se dalo usuzovat právě nepřímo na rychlost větru. Ale nebylo to jenom o budovách – pochopitelně i o projektilech předmětů nebo objektů, které lítaly vzduchem a byly na určitou vzdálenost odhozeny,“ popsal pro Radiožurnál Münster.
Třeba odloupaná kůra na stromech byla podle Münstera ukazatelem, že se jednalo o hodně silné tornádo.
Výzkumníci nyní chtějí zjistit, proč tornádo vzniklo pouze z jedné z několika supercel. Získané zkušenosti by mohly poskytnout informace, které pomohou zpřesnit předpovědi nebezpečných jevů.
Výstrahy a předpověď
Počasí od pondělí 21. do pátku 25. června určovala zvlněná studená fronta, která se setkala s vysokými teplotami, které byly ve východní části území. Jednotlivé modely na celé období předpovídaly silný výskyt bouřek. Už 19. června se objevilo v předpovědi ČHMÚ první varování. Další výstrahy byly vydány i v rámci systému integrované výstražné služby (SIVS), které upozorňovaly na nebezpečné jevy.
V modelových datech docházelo podle zprávy k neustálým změnám, vycházelo se tedy z těch nejaktuálnějších. Předpovědět tornádo ale stejně nebylo možné.
VIDEO: Podívejte se, jak hasiči viděli tornádem zničenou jižní Moravu na záběrech z dronu
Číst článek
„Extrémní projevy bouřek se většinou vyskytují na velmi malém území, tj. přesné určení jejich výskytu není možné a nebylo možné ani v případě výskytu tornáda,“ píše se ve zprávě.
V závěru odborníci upozorňují, že naše společnost ani stavby nejsou na tyto výjimečné situace připravené. Během silných bouří a supercel je potřeba velká obezřetnost a při spatření tornáda vyhledat vnitřní úkryt. V budovách jsou to místa v přízemí, podzemí, dveřní otvory a vše dále od oken, u kterých může hrozit zasažení střepy skla.
Venku by pak lidé měli vyhledat pevné konstrukce, jako jsou nosné zdi, a schoulit se u nich. Případně se mají uchýlit do výklenků budov, které mohou ochránit od létajících předmětů.