Tradičním stranám ubývají členové, lidovcům stejně rychle jako komunistům

Tradiční strany – s výjimkou sociálních demokratů – před podzimními krajskými a senátními volbami bojují s řídnoucí členskou základnou. Nejohroženějším druhem jsou komunisté. Méně se mluví o tom, že stejný problém mají křesťanští demokraté.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komunisté na Svátek práce nezapomněli | Foto: Tomáš Adamec

Poločas rozpadu – neboli doba, za kterou se počet atomů chemického prvku sníží na polovinu – je u KSČM 20 let. Mezi komunálními volbami 1994 a 2014 tato strana přišla o polovinu lidí na kandidátkách.

„Hlavní důvod je vymírání, máme průměr vysoko přes sedmdesát, výjimkou nejsou ani osmdesáti nebo devadesátiletí,“ připouští místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Jenže stejnou rychlostí ubývá i lidovců. Za dvě desetiletí i tato tradiční strana, silná hlavně na moravském a východočeském venkově, přišla o polovinu lidí z kandidátek.

Počet lidí na kandidátkách do komunálních voleb samozřejmě není totéž, co celkové množství straníků. Obě čísla nicméně míří na stejný problém: neschopnost strany nahrazovat staré členy novými a zapojit je do politiky.

V komunálních volbách kandiduje každé čtyři roky kolem 200 tisíc Čechů a strany do nich nasazují všechny, kdo se mohou ucházet o místo v zastupitelstvu. Když se kandidátky ztenčují, strany rychle ztrácejí pozice.

Počty členů, které politické strany zveřejňují, jsou navíc zatíženy velkým problémem - strany je zveřejňují dobrovolně a nelze je tedy kontrolovat. Obsazení kandidátek je oproti tomu ověřitelné a dohledatelné daleko do minulosti.

Komunistických zastupitelů je oproti roku 1994 čtyřikrát méně

KSČM je v komunálu tradičně velmi silná, před dvaceti lety byla s 18 tisíci kandidáty zdaleka nejpočetnější stranou. V roce 2014 už měla 9500 potenciálních obecních zastupitelů.

Mimo členů komunistům stabilně ubývají i voliči. V roce 1994 se do zastupitelstva probojoval každý třetí komunistický kandidát, předloni už byl úspěšný jen každý šestý.

Nižší počty kandidátů i jejich slabší úspěšnost vedly k tomu, že dnes v obecních zastupitelstvech sedí oproti polovině 90. let pouhá čtvrtina komunistů.

V příštích komunálních volbách bude zřejmě nejpočetnější ČSSD

Podle politologa Stanislava Balíka z brněnské Masarykovy univerzity se ovšem sestupný trend netýká pouze KSČM. „Politické strany jsou na ústupu,“ vysvětluje. „Celých dvacet let vyklízejí pozice ve prospěch nezávislých, či přinejmenším neparlamentních uskupení.“

Výjimkou z pravidla jsou sociální demokraté. Ti dokáží v komunálních volbách postavit každé čtyři roky přibližně stejné množství kandidátů. Jejich silnou pozici pak potvrzují i víc než dva tisíce současných zastupitelů. V tom mají před ostatními stranami náskok.

V příštích komunálních volbách se navíc ČSSD s vysokou pravděpodobností v počtu kandidátů poprvé dostane přes KSČM. V roce 2014 dokázali komunisté navzdory mizející členské základně stále postavit nejvíc kandidátů ze všech stran, 9500 kandidátů. V příštích volbách budou mít nejpočetnější kandidátku právě sociální demokraté.

Venkov je nestranický, politickým stranám zbývají velká města

Zároveň s tím, jak řídnou řady tradičních politických stran, přibývá nestraníků. V roce 1994 jich kandidovalo 100 tisíc (63 procent všech kandidátů), o dvacet let později už 178 tisíc (84 procent kandidátů).

S rostoucím zájmem ale nejsou spojeny větší zisky křesel. Nestraničtí kandidáti získávají v každých volbách kolem 50 tisíc mandátů. Ukazuje to, že i mezi nestranickými uskupeními sílí konkurence a politický boj se stále častěji odehrává bez asistence politických stran.

„Pro pochopení změny je potřeba vzít v úvahu velikost obce,“ vysvětluje politolog Balík. „Příběh není zajímavý v nejmenších obcích – tam politické strany v zásadě neexistovaly už ani v roce 1994. Na zajímavosti nabírá až v obcích od 500 voličů, kde k oslabení politických stran skutečně došlo.“

„Politickým stranám dnes v zásadě zůstává poslední ‚bašta‘ – města nad 5000 obyvatel, spíš ale až nad 15 000 obyvatel. V menších obcích je věc politického stranictví zcela či téměř ztracena,“ dodává Balík.

Znamená to, že převážná část lokálních zastupitelů není propojena s parlamentními stranami a vrcholnou politikou. Obce proto musejí hledat jiné, často neformální, cesty, jak získat vliv na celostátní agendu.

„Toto propojení často probíhá skrze zájmové svazy typu Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv či Asociace krajů ČR,“ uzavírá Balík. „V tuto chvíli fakticky mizí propojení nejmenších obcí s parlamentní úrovní. Do budoucna ale hrozí i rozpojení obcí větších, kdy se relativně snadno a rychle může stát, že územní samospráva nebude mít personální propojení na úroveň parlamentní.“

Jan Boček, Mikuláš Klang Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme