Tragický případ z Opavska odhalil trhliny v českém systému opatrovnictví
Stala se opatrovnicí mentálně postižené sestry, i když sama má IQ 60 a jen šest tříd zvláštní školy. Dvaašedesátiletá Marie z Velké Polomi na Opavsku nakonec péči nezvládla a její sestra umírala ve velkých bolestech na otravu krve. Případ v plné nahotě odkryl nedokonalost současného systému, který dostatečně nezkoumá schopnosti opatrovníka. Radiožurnál se snažil vypátrat, kdo a proč o opatrovnictví rozhodl.
„Já se divím, že jí to opatrování vůbec dali. Protože když už s ní člověk mluví, tak vidí, že není stoprocentní,“ říká čiperná stařenka z Velké Polomi, která ve stodole krájí řepu.
Dvaašedesátiletá paní Marie se kvůli smrti své sestry ocitla na lavici obžalovaných, soud ji nakonec osvobodil. V houfu novinářů působila plaše, jako by nevěděla, kde je a proč.
Když její sestra přestala chodit a nedošla na záchod, nevěděla si s tím rady. Paní Emílie ležela několik dní ve vlastních výkalech a nakonec zemřela na otravu krve.
„Byla těžká, neuzvedla jsem ji, no,“ okomentovala to paní Marie.
O opatrovnictví Marie rozhodl v roce 1999 okresní soud v Opavě. „Soud vycházel z doporučení obce Velká Polom, z toho, že situace v rodině byla obecním úřadem podrobně prozkoumána. Máme tam třináct zpráv za třináct let, všechny jsou podepsány pracovníky obecního úřadu ve Velké Polomi. Vyplývá z nich, že paní Jopková se stará o svou sestru vzorně,“ hájí se místopředseda opavského soudu Tomáš Kamrádek.
Jenže advokát Vlastimil Vezdenko má posudky, že opatrovnice Marie je od narození duševně zaostalá a hlavně nezvládá řešit nové situace. „Její schopnosti orientovat se v sociálních otázkách byly na úrovni šestiletého dítěte,“ tvrdí.
Úředníci svalují vinu jeden na druhého
Očima justice tedy jsou v tomto případě na vině úřednice radnice z Velké Polomi. „Prozkoumala to celá sociální komise. Byli jsme tam, dělali jsme tam šetření a všechno tam bylo v pořádku. V té době neměla žádné IQ 60, ona byla schopná to zvládnout, starala se o ni,“ tvrdí jedna z úřednic.
Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové v tomto případě selhala nejvíce právě sociální péče. „Je zjevné, že tam musela být nějaká pochybení,“ říká po prostudování spisu.
Žalobce Petr Kondělka, ale další vyšetřování neplánuje: „Žádné závažné pochybení na úrovni trestně právní ze strany sociálních pracovníků zjištěno nebylo. Je otázka, jestli třeba neměli být pozornější.“
O nesvéprávné osoby by mohli pečovat i odborníci z nevládních organizací
Číst článek
Místopředseda opavského soudu si už několikrát opatrovnický spis pročetl a nenašel pochybení. Připouští ale, že žádné psychologické posudky na opatrovnici Marii neexistují.
„Myslím si, že tenhle případ by mohl být impulzem k tomu, aby se zodpovědní političtí činitelé zamysleli nad tím, jakým způsobem je vůbec nastaven systém opatrovnictví,“ vzkazuje politikům.
Nový zákon, který připravuje ministerstvo spravedlnosti, počítá s tím, že opatrovníci budou daleko lépe prověřováni.