Tragických úmrtí od revoluce ubývá. Fatálních autonehod dokonce o polovinu

Každý rok zemře několik tisíc Čechů tragickou smrtí – ať už jde o vraždu, sebevraždu, dopravní nehodu nebo třeba pracovní úraz. Statistika nepřirozených úmrtí ilustruje jednu z nejvýraznějších změn v české společnosti od sametové revoluce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Masopustní maska nevěsta smrt z počátku 20. století | Foto: Národní muzeum

Dobrá zpráva je, že tato změna je k lepšímu: množství tragických úmrtí se za posledních pětadvacet let podařilo výrazně snížit. V roce 1989 bylo nepřirozených úmrtí 9 tisíc, loni pouze 5,6 tisíce. Z velké části za to může zlepšení bezpečnosti na silnicích i mimo ně. Ubylo ale i sebevrahů.

Fakt, který mnoho lidí překvapí, je vysoké množství úspěšných sebevražd. V podstatě v každém období českých dějin bylo sebevrahů výrazně více než obětí autonehod, obě čísla se pohybovala v řádech tisíců. Vražd je o řád méně, "pouze" stovky.

Nejvýraznější posun a nejzajímavější vývoj ze všech tří statistik je u autonehod. V první polovině devadesátých letech se celkem pochopitelně úmrtnost ve společnosti, čerstvě nadopované dostupnými auty, výrazně zvedla - z 1389 mrtvých (1989) na 1827 (1994). Od té doby se ale bezpečnost při autonehodách výrazně zvedla a loni na silnicích zemřelo 760 lidí, což je číslo srovnatelné s koncem první republiky.

Sebevraždy jsou oproti autonehodám na okraji zájmu, jejich dopad je ale vyšší. I tady můžeme vidět pozitivní trend: od roku 1970, kdy se vlastní rukou zabilo nejvíc lidí v poválečné historii - přesně 2824 - toto číslo vytrvale klesalo. Minima dosáhlo v roce 2007 s 1375 sebevrahy. V posledních letech opět roste, nejspíš v důsledku nedávné ekonomické krize, podobně ostatně vyrostlo i za první republiky, jak ukazuje publikace Českého statistického úřadu.

Skupinou, kterou sebevraždy ohrožují nejvíc, jsou muži pod 40 let - u nich je sebevražda nejčastější příčinou úmrtí. Teprve za ní jsou autonehody a fatální nehody při jiných činnostech. Kolem čtyřicítky statistiku ovládnou nemoci srdce. Statistika je vůbec vychýlená v neprospěch mužů, sebevraždám podlehnou pětkrát častěji než ženy.

Mediálně nejsledovanější jsou samozřejmě počty vražd. Je pravda, že po roce 1989 se toto číslo zvedlo výrazně - ještě v roce 1988 zaznamenali kriminalisté 100 zavražděných Čechů, o pět let později už 277 mrtvých. Maximum nastalo na konci devadesátých let, kdy se číslo přehouplo přes tři stovky. Nárůst kriminality je nicméně trend, který doprovází rozpad autoritativních režimů obecně. Podstatnější je další fáze, kdy se počet vražd snížil a stabilizoval na přibližně dvou stovkách případů ročně.

V roce 1989 bylo v Česku dětí skoro dvakrát víc než seniorů. Poměr se otáčí

Číst článek

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme