‚Máte falešnou občanku.‘ Pohlaví zapsané v dokladech a státních databázích komplikuje život tisícům lidí
Podle pohlaví určeného z rodného čísla se řídí státní i firemní systémy, v případě trans lidí ale často neodpovídá tomu, jak je vnímá veřejnost i oni sami. Nutnost plošně sdělovat pohlaví kritizuje i Ústavní soud, zasáhnout by podle něj měli zákonodárci.
Vloni požádalo o nové doklady osm desítek lidí, kteří prošli změnou pohlaví, o rok dříve to byla necelá stovka. Zároveň podle zdravotnických evidencí žilo v Česku přes dva tisíce osob, kteří se vnímají jako jiné pohlaví, než to státem evidované. Zdaleka ne všichni chtějí podstoupit chirurgický zákrok, případně jim to zdravotní stav neumožňuje. Pak jim ovšem komplikují život oficiální doklady i státní a soukromé evidence.
Míchá se ve mně pocit strachu s obrovskou radostí, svěřuje se Tereza. Co obnáší operativní změna pohlaví?
Číst článek
Oficiálně popisují změnu pohlaví tři stručné životní situace na stránkách ministerstva vnitra. Podle Dany Skalyové (jde o pseudonym, pozn. red.) jde ale o podstatně náročnější proces, který trvá alespoň rok a půl, někdy ale i pět let. „Na začátku je coming out,“ tedy že si člověk přizná, že je trans a chce tu situaci řešit, vysvětluje Skalyová.
Někomu stačí změnit vzhled pomocí oblečení a kosmetiky, část lidí pak podstoupí hormonální terapii pod dohledem lékaře. To ale trvá měsíce, sexuologové jsou v Česku vytížení, samotné předepsání hormonů může podle Skalyové trvat i rok.
Tisíce lidí, desítky operací
V loňském roce evidoval Národní registr hrazených zdravotních služeb 2430 lidí, kteří jako trans dostávali lékařskou péči. Každý rok jich v evidenci přibývá několik set.
Asi půl roku po zahájení hormonální terapie čekalo Skalyovou první byrokratické kolečko: změna jména na takzvaně neutrální. Jde o jméno často zahraniční, které má mužskou i ženskou variantu. S tím souvisí i změna dokladů, na kterých ovšem zůstává zapsané původní pohlaví i rodné číslo.
„Po šesti měsících už si mě nikdo vážně nepletl,“ popisuje své zkušenosti s hormonální terapií Skalyová. Tak začíná roční „test skutečným životem“, kdy člověk ve všech oblastech života vystupuje jako kýžené pohlaví. Jde o nutnou podmínku před chirurgickou změnou.
Jak ale ukazuje srovnání čísel ze zdravotnických registrů a z evidence ministerstva vnitra, podstatná část lidí se poté k chirurgickému zásahu neodhodlá, případně ho ze zdravotních důvodů podstoupit nemůže.
Strach ukázat občanku
Podle Dany Skalyové je to logické, jde o významný zásah do těla a řada trans lidí se spokojí s hormonálně vyvolanými změnami. V tu chvíli jim ale zůstanou původní doklady s rodným číslem a pohlavím, které neodpovídá tomu, jak se sami vnímají a jak je vidí veřejnost.
„Stalo se mi, že mě vyhodil průvodčí z vlaku, protože podle něj falšuji doklady,“ vzpomíná Skalyová. Člověk se pak začne vyhýbat aktivitám a službám, kde hrozí prokazování totožnosti, tedy třeba zájezdům do zahraničí.
O změnu pohlaví zažádá v Česku asi stovka lidí ročně. Pouze zlomek chce operaci
Číst článek
„Bojíte se změnit práci, protože tam se taky musíte prokazovat,“ pokračuje. Navíc po dokončení tranzice se mění doklady ještě jednou, o změně pohlaví se tak dozví nejen zaměstnavatel, ale třeba i pracovníci v knihovně.
Změna pohlaví v dokladech je v Česku podmíněná chirurgickou sterilizací, praxi menšinovým rozhodnutím z loňského listopadu posvětil i Ústavní soud, a to navzdory dřívějším rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva.
I ústavní soudci ale přiznávají, že bezdůvodné sdělování pohlaví může být nežádoucí, a výslovně kritizují plošné používání rodných čísel. Řešení by podle nich měli obstarat zákonodárci přijetím zákona, který bude soukromí důsledněji chránit.
Správné oslovení banka neumí
Zákon přitom na ochranu rodného čísla pamatuje: pokud nejde o důvod stanovený zákonem, lidé ho nemusí nikomu sdělovat, což potvrzuje i Úřad pro ochranu osobních údajů.
To podle Skalyové často naráží na realitu firemních evidencí, například u obchodníků s energiemi nebo u bank. „Ve spoustě informačních systémů je na rodné číslo navázaný rod, kterým vás oslovují, a nejde to změnit,“ vysvětluje a přidává zkušenost s českou AirBank ze skupiny PPF.
„Podle zákona zpracováváme informaci o pohlaví klienta podle jeho platných dokladů totožnosti a na tyto údaje potom máme navázáno oslovení, které používáme v přímé komunikaci s klientem,“ potvrdila praxi banky její tisková mluvčí Jana Pokorná s tím, že společnost „změnu v tuto chvíli neumí technicky podle přání klienta zajistit“.
Transsexualita zmizí z kategorie duševních poruch, rozhodla Světová zdravotnická organizace
Číst článek
Podle Skalyové „je spousta systémů postavená na předpokladu, že rodné číslo je jedinečné a používá ho jako jediný identifikátor“. To ale v případě trans lidí po operaci (nebo u adopce dítěte) neplatí. Ze zákona dostanou rodné číslo nové, a s ním i nové doklady na nové jméno.
„Český stát neposkytuje žádný doklad o změně pohlaví,“ zmiňuje Skalyová další absurditu. Nové doklady mají ale s těmi původními společné jen datum narození a adresu trvalého bydliště. „Jak prokážu, že já jsem já?“
Jednodušší je tak často původní smlouvy zrušit a uzavřít nové. To je snazší, pokud člověk projde změnou pohlaví v mladším věku. „Živnost, firma, nemovitost, auto…,“ vypočítává Skalyová závazky, které je nutné po změně pohlaví upravit.
Změna pohlaví ve státních rejstřících
Odříznutí od původní identity ale často není možné: informace o změně jména, a tedy zprostředkovaně i pohlaví, veřejně ukazují registry živnostníků i právnických osob.
„Podle platné a účinné právní úpravy nelze údaje, z nichž vyplývá změna pohlaví podnikatele, ve veřejné části živnostenského rejstříku skrýt před uplynutím lhůty čtyř let od zániku posledního živnostenského oprávnění,“ odkázal na znění zákona David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu.
Vláda stejnopohlavní sňatky patrně nepodpoří ani neodmítne, neutrální postoj jí doporučují legislativci
Číst článek
A stejná situace panuje i na ministerstvu spravedlnosti, které má na starosti veřejné rejstříky právnických osob. „Je pravdou, že původní i přechodné jméno osoby, která podstoupila změnu pohlaví, bude vyhledatelné v úplném (historickém) výpisu z veřejného rejstříku,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Michal Pleskot z tiskového oddělení. „Dosud jsme se s uvedeným požadavkem nesetkali,“ dodává.
Změna jen s potvrzením lékaře
Právě takové komplikace jsou podle Dany Skalyové další zátěží po už tak psychicky náročné změně pohlaví. Přitom řešení je poměrně snadné.
„Změnit matriční pohlaví jenom s přímluvou lékaře,“ tedy hned na začátku tranzice, ne na jejím konci. Odpadla by tak nutnost přechodného jména a opakované výměny dokladů a smluv. Také by podle Skalyové pomohlo, pokud by změnou pohlaví automaticky nezanikalo manželství či registrované partnerství.
Zatím je ale na obzoru jen jedna dílčí změna: vyškrtnutí rodného čísla z občanského průkazu. Tu ale zákonodárci opakovaně odložili, nyní na rok 2024.
I pak ale v dokladech zůstane pohlaví. O jeho vyškrtnutí se v minulém volebním období snažili pirátští poslanci pod vedením Ondřeje Profanta, žádná další strana ale návrh nepodpořila.
