Vykoupení Transgasu zkrachovalo. Praha se s developerem nedohodla na ceně budov

Zachování Transgasu na Vinohradské třídě zůstává v nedohlednu. Jednání vedení Prahy s developerskou skupinou HB Reavis totiž po čtrnácti dnech zkrachovala. Nedokázali se shodnout na ceně brutalistního komplexu. Informaci serveru iROZHLAS.cz ve středu potvrdil Petr Zeman z uskupení Praha Sobě, předseda výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči hlavního města. Developer nechtěl jednání s Prahou komentovat.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 14:16 20. 2. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Přípravné práce budou pokračovat instalací lešení. Je třeba odstranit překážky, které by postavení lešení bránily. To se týká například venkovní kašny," uvedla mluvčí HB Reavis Kristýna Křemenová.

„Přípravné práce budou pokračovat instalací lešení. Je třeba odstranit překážky, které by postavení lešení bránily. To se týká například venkovní kašny," uvedla mluvčí HB Reavis Kristýna Křemenová. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco přípravy demolice Transgasu pokračují, současné vedení Prahy se pokusilo zbourání brutalistního komplexu na poslední chvíli zabránit.

Zachování souboru budov na Vinohradské 8 ale zatím zůstává v nedohlednu. Jednání vedení Prahy s developerskou skupinou HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka po druhé schůzce zkrachovala. Pokračovat zatím nebudou.

Demolice Transgasu má trvat 10 měsíců. Praha chce brutalistní komplex zachránit

Číst článek

Obě strany se totiž nedokázaly dohodnout na ceně, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil Petr Zeman, předseda výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči hlavního města.

Konkrétní částku neuvedl. Dodal ale, že prodejní cena HB Reavisu se významně liší od ceny, kterou je Praha schopná nabídnout. A developer navíc podle něj nenabídl, že by demolici přerušil.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz by se cena Transgasu mohla pohybovat v řádech stovek milionů korun.

„Odhadovaná hodnota je kolem jedné až 1,8 miliardy korun. Nicméně musíme brát v potaz několik dalších aspektů. V této budově se třeba neudála žádná významná kulturněhistorická událost jako například v Kotvě. Reálná hodnota prodeje Transgasu by se měla pohybovat ve vyšších stovkách milionů až k jedné miliardě korun,“ upřesnil Milan Šmíd, manažer z Sreality.cz.

Redakce oslovila i několik dalších firem, které působí na trhu s realitami, žádná ale nebyla schopná cenu odhadnout.

Jedinou možností tak podle Zemana zůstává, že Praha by našla partnera, který by jí s financováním koupě pomohl. Mohl by to být jak stát, tak soukromý subjekt.

Vedení Prahy už také podle něj ví, jak by budovy Transgasu využilo. Magistrát by tam mohl přesunout část svého úřadu nebo některou ze svých rozpočtových organizací, jako je třeba Technická správa komunikací (TSK) nebo Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID). Transgas by mohl poskytnout zázemí zhruba 500 úředníkům.

‚Architektonické bohatství‘

Schůzky navazovaly na dopis z poloviny prosince, ve kterém vedení Prahy žádala HB Reavis o záchranu Transgasu. Podepsaní jsou pod ním například primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho náměstek pro dopravu Adam Scheinherr nebo radní pro kulturu Hana Třeštíková (oba Praha Sobě).

„Je to jeden z našich nejlepších dokladů stavitelství přelomu šedesátých a sedmdesátých let,“ stojí mimo jiné v dopisu, ve kterém vedení Prahy oceňuje mimo jiné bravurně zvládnutou statiku nebo odvážné designové pojetí budovy.

„Chceme s majiteli takových budov jednat a hledat společnou cestu pro zachování tohoto architektonického bohatství,“ dodávají čelní představitelé hlavního města.

„Praha si podle našeho přesvědčení zaslouží, aby komplex Transgas byl zachován, příkladně (a třeba i odvážně) adaptován na podmínky 21. století a aby se tak stal dalším vyhledávaným bodem na kulturní mapě města,“ uzavírají v dopise adresovaném firmě HB Reavis.

Demolice podle plánu

Developerská skupina HB Reavis v těchto dnech hledá pro brutalistní komplex budov nového majitele. O prodeji Transgasu už jedná s potenciálními zájemci, uvedl začátkem února mluvčí HB Reavisu Jakub Verner.

„Budova není demontovaná nebo zbořená během jednoho týdne. Závisí na tom, jak rychlá budou jednání s potenciálními kupci,“ uvedl Verner. Případný nový majitel tak může získat už i jen volnou nezastavěnou plochu.

Pokud se plány nezmění, na místě Transgasu má stát administrativní centrum podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Ten má v Praze za sebou realizace komplexů Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum u Florence.

Vizualizace projektu na místě bývalého Transgasu | Foto: Firma HB Reavis

Podle dokumentace z ledna 2017, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, má být nová budova o něco málo nižší než Transgas.

Majitel Transgasu, developerská skupina HB Reavis, chce také mezi budovami vytvořit místo pro odpočinek. „Ten prostor bude se zelení, pro relax, obecně pro lidi,“ řekla před časem mluvčí společnosti Křemenová.

Aktuální informace chce HB Reavis zveřejňovat na speciální facebookové stránce a stejnojmenném webu vinohradska8.cz.

O Transgasu

Demolice Transgasu je pro jednoho z architektů Václava Aulického osobní tragédií. „Dalo by se to přirovnat k tomu, jako byste se ptal, co říkám tomu, že mi umře dítě. Je to osobní tragédie,“ prohlásil Aulický. 

Demolice Transgasu. ‚Jako když mi umře dítě,‘ popisuje své dojmy architekt Aulický

Číst článek

Majitelem souboru budov Transgas je nyní developerská skupina HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka, která jej v roce 2014 koupila od společnosti ČEZ.

Tři budovy byly postaveny v letech 1966 až 1976 v brutalistním stylu. Jsou dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

Transgas původně vznikl pro potřeby řídícího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky.

Nepřišlo žádné odvolání. Majitel Transgasu může začít s demolicí budov na Vinohradech

Číst článek

Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu. Podle zastánců mají budovy výjimečnou hodnotu. 

„Velká část odborníků sdílí názor, že architektonické hodnoty komplexu nevyvažují dostatečně jeho závažné urbanistické nedostatky,“ uvedl naopak mluvčí firmy Jakub Verner. 

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme