Tomáš Vodňanský, ČRo

Demolice Transgasu má trvat 10 měsíců. Praha chce brutalistní komplex zachránit

Praha|Anna Kottová, Jaroslav Hroch|

Čtěte celý článek

Do Transgasu se minulý týden poprvé zakously zuby bagru. Začaly tím přípravy na dlouho plánovanou demolici brutalistního komplexu. Zboření budov má podle informací serveru iROZHLAS.cz trvat zhruba deset měsíců. A jako první půjdou podle plánu k zemi jeho dominanty. Praha chce ale demolici na poslední chvíli zabránit. Vedení metropole proto zasedlo s majitelem, developerskou skupinou HB Reavis, k jednacímu stolu. Firma chce navíc budovy prodat. Budoucnost Transgasu tak zatím zůstává nejistá.

Přípravné práce k demolici Transgasu začaly už minulý týden. U výškové budovy byl zbourán přístřešek před vchodem, který vyčníval. A prostor okolo částečně obehnaly zábrany. Následovat má stavba lešení kolem objektů.

„Instalujeme vodní clony a lešení s protiprachovými plachtami, abychom minimalizovali prašnost, a postupně navezeme techniku,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí developerské skupiny HB Reavis Kristýna Křemenová. Okolní budovy by tak demolice neměla ohrozit.

Teprve poté se začne Transgas postupně shora dolů rozebírat. Rychlý odstřel pomocí trhavin tak budově nehrozí.

Bourání od poloviny března

Velká demolice Transgasu by měla podle posledních informací začít v polovině března. A podle plánu potrvá zhruba deset měsíců. Konkrétně šest měsíců se mají bourat nadzemní části a následně za čtyři měsíce mají zmizet i podzemní části budov. Pak už po brutalistním komplexu zůstane jen díra v zemi.

Jako první půjdou k zemi, podle plánu níže, dominanty Transgasu, tedy obě výškové budovy a objekt bývalého dispečinku. Následovat budou zbývající části objektu, například majestátní schody směrem k budově.

Pláště budov mají rozstříhávat hydraulické stroje, některé části pak dělníci zřejmě odstraní pomocí autogenu. U podzemních částí pak mohou použít například řezání diamantovým lanem. Na stavbě mají být také dva jeřáby, jeden vyšší a druhý nižší, jejichž ramena se mají překrývat.

Suť budou odvážet postupně ve velkých kontejnerech. Jeden vjezd na stavbu má být z ulice Vinohradská, druhý z ulice Rubešova, kde je nyní závora.

Aktuální informace chce firma HB Reavis zveřejňovat na speciálním webu a stejnojmenné facebookové stránce. „Jakékoliv zábory na přilehlých komunikacích či případná omezení budeme směrem k veřejnosti předem komunikovat na webu vinohradska8.cz, kde najdou zájemci mimo jiné vždy aktuální informace přímo z centra dění,“ doplnila Křemenová.

Architekt Transgasu: Jako když mi umře dítě

Odbor výstavby na Praze 2 rozhodl o povolení demolice komplexu budov 2. ledna. Proti rozhodnutí se nikdo neodvolal. HB Reavis má na zbourání budov dva roky. Pokud by to developer nestihl, musel by požádat o prodloužení této lhůty.

Demolice Transgasu je pro jednoho z architektů Václava Aulického osobní tragédií. Aspoň tak hodnotil ve vysílání Českého rozhlasu Plus bourání souboru budov, na jejichž návrhu se podílel. Své pocity pak přirovnal k úmrtí v rodině.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jako když mi umře dítě, popisuje jeden z architektů Václav Aulický dojmy z demolice Transgasu

„Dalo by se to přirovnat k tomu, jako byste se ptal, co říkám tomu, že mi umře dítě. Je to osobní tragédie,“ prohlásil Aulický.

Byl u prvního kopnutí do země, kolaudace i otevření. A podívat se prý půjde také na demolici. „Nebudu plakat, nebudu se tomu vyhýbat. Určitě se tam půjdu podívat. Byl jsem tu po celý její život,“ dodal.

Nahradí Transgas nová budova?

Demolice na Vinohradské zatím pokračují podle původního plánu. Nicméně developerská skupina HB Reavis hledá pro brutalistní komplex budov nového majitele. O prodeji Transgasu už firma jedná s potenciálními zájemci, uvedl začátkem února mluvčí HB Reavisu Jakub Verner.

Nový majitel by mohl získat už jen volný pozemek. Vše bude podle Vernera záležet na rychlosti jednání. Důvodem prodeje Transgasu a několika dalších budov je to, že skupina HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka chce výrazně omezit své působení v Praze.

Nicméně pokud se plány nezmění, na místě Transgasu má stát administrativní centrum podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Ten má v Praze za sebou realizace komplexů Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum u Florence. Podle dokumentace z ledna 2017, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, má mít nová vícefunkční budova devět podlaží. A podle plánu bude o něco málo nižší než Transgas a stejně jako on nemá být vyšší než budova Českého rozhlasu.

Majitel Transgasu, developerská skupina HB Reavis, chce také mezi budovami vytvořit místo pro odpočinek. „Ten prostor bude se zelení, pro relax, obecně pro lidi,“ řekla před časem mluvčí společnosti Křemenová.

Druhé podzemní podlaží pak má být podle plánu níže umístěno těsně nad železničními tunely, kudy jezdí vlaky na hlavní nádraží v Praze. Drážní úřad, který se k projektu dříve vyjadřoval, ale ubezpečuje, že cestujícím žádné nebezpečí nehrozí.

„Protože se stavba dotýká pozemků okolo dráhy, vydali jsme na základě posouzení projektu v roce 2015 stanovisko. To bylo kladné,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. „Stavba jako taková, pokud budou použity materiály a postup dle projektu, neohrozí železniční tunely,“ dodal.

Jednání o záchraně

Současné vedení Prahy se ale snaží demolici Transgasu ještě na poslední chvíli zabránit. Zahájilo proto jednání s firmou HB Reavis o záchraně brutalistního komplexu.

Vyjednávací tým má za sebou první schůzku s developerskou firmou. Jednání ale mají pokračovat. „Chceme Transgas zachovat. Praha chce, aby zůstal stát,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Petr Zeman (Praha Sobě), předseda výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči hlavního města.

Jednou z variant může být i koupě Transgasu. „Přemýšlíme úplně o všem,“ odpověděl Zeman na dotaz redakce. Podrobnosti ale neuvedl s tím, že jednání teprve probíhají.

Schůzky navazují na dopis z poloviny prosince, ve kterém vedení Prahy žádá firmu HB Reavis o záchranu Transgasu. Podepsaní jsou pod ním například primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho náměstek pro dopravu Adam Scheinherr nebo radní pro kulturu Hana Třeštíková (oba Praha Sobě).

„Je to jeden z našich nejlepších dokladů stavitelství přelomu šedesátých a sedmdesátých let,“ stojí mimo jiné v dopisu, ve kterém vedení Prahy oceňuje mimo jiné bravurně zvládnutou statiku nebo odvážné designové pojetí budovy.

„Chceme s majiteli takových budov jednat a hledat společnou cestu pro zachování tohoto architektonického bohatství,“ dodávají čelní představitelé hlavního města.

„Praha si podle našeho přesvědčení zaslouží, aby komplex Transgas byl zachován, příkladně (a třeba i odvážně) adaptován na podmínky 21. století a aby se tak stal dalším vyhledávaným bodem na kulturní mapě města,“ uzavírají v dopise adresovaném firmě HB Reavis.

O Transgasu

Majitelem souboru budov Transgas je nyní developerská skupina HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka, která jej v roce 2014 koupila od společnosti ČEZ.

Tři budovy byly postaveny v letech 1966 až 1976 v brutalistním stylu. Jsou dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. A stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu a jsou ohraničeny ulicemi Římská a Rubešova.

Transgas původně vznikl pro potřeby řídícího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky.

Později se zde nacházelo sídlo Středočeské energetické. A naposledy v budovách bylo klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Mezi dominanty komplexu patří kromě dvou výškových budov také kvádr ústředny dispečinku obložený izolací z dlažebních kostek. Výrazné je rovněž použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.

V zahloubeném rohu u Římské ulice se pak nacházela kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos.

Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky, jak z řad laické veřejnosti, tak odborníků. Zastánci Transgasu poukazují na to, že budovy mají výjimečné hodnoty a bylo by podle nich možné je třeba s dílčími úpravami zachovat.

Mluvčí firmy Jakub Verner ale již dříve uvedl, že na architektonické kvality Transgasu nemají odborníci jednotný názor. „Velká část odborníků sdílí názor, že architektonické hodnoty komplexu nevyvažují dostatečně jeho závažné urbanistické nedostatky,“ poznamenal.

Památky ano, nebo ne?

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Resort pod vedením tehdejšího ministra Daniela Hermana z KDU-ČSL domy za památky neprohlásilo.

Podobný osud stihl i několik dalších staveb z druhé poloviny 20. století. Některé z nich nebyly ani po dlouhých diskusích prohlášeny za památku a majitel je mohl zbourat, to je případ libereckého obchodního domu Ještěd.

Památkou ministerstvo neprohlásilo ani hotel Thermal, který ale díky své poloze v centru Karlových Varů i tak podléhá památkové ochraně. Památkou se pak nestal třeba ani Hotel Praha či telefonní ústředna v Dejvicích, kdy obě stavby již byly zbourány, nebo Libeňský most.

Jiné jsou ale památkově chráněny, jako třeba pražský obchodní dům Máj v Praze. Ministerstvo kultury označilo za kulturní památku také obchodní dům Kotva, řízení o památkové ochraně však ještě není definitivně u konce.