Transparency International kritizuje financování kampaní a volá po změně pravidel
Vítěz přímé volby prezidenta Miloš Zeman se připravuje na převzetí funkce hlavy státu, pochybnosti ohledně jeho volební kampaně však stále trvají. Kritikové se pozastavují třeba nad tím, že stále nejsou známi sponzoři, kteří mají Miloši Zemanovi doplatit faktury asi za 18 miliónů. Podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky je potřeba změnit pravidla pro financování politických stran a kampaní a zavést sankce za jejich porušování.
Transparency International průhlednost financování prezidentských kampaní několikrát analyzovala. Kandidáty pak na základě několika kritérií za jejich přístup procentuálně ohodnotila.
Z devítky, která se ucházela o hlasy voličů v prvním kole, při posledním hodnocení pětice kandidátů dostala za průhledné financování 90 a více procent. Nejlépe si vedl Jan Fischer s 98 procenty, poražený finalista Karel Schwarzenberg byl ohodnocen 90 procenty. Vítěz voleb Miloš Zeman získal 59 procent. Hůř než on skončila jenom Jana Bobošíková s 33 procenty.
O neprůhlednostech ve financování prezidentských kampaní mluvil na Radiožurnálu šéf Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka podotkl, že tím, že přímá volba byla poprvé, určité prohřešky byly na straně všech kandidátů.
„Oni si také postupně zvykali na to, co je potřeba zveřejňovat a že by měli jít mnohem dál nad samotný rámec zákona, ale pochopitelně nejzajímavější je financování těch dvou finalistů, kteří se dostali do druhého kola a v tomto směru zejména tedy kamapaň Miloše Zemana měla obrovské mezery ohledně otevřenosti a transparentnosti. To, co se dozvídáme nově, je to, že někteří sponzoři mu slíbili peníze dát až po volbách a doplatit je poté. To, myslím, že je naprosto neuvěřitelné,“ uvedl Ondráčka.
Podle něj se ukázalo jednak to, že „nejrůznějších fint“, které se během kampaně používaly, byla celá řada a také, že zákon o financování prezidentské kampaně je nedostatečný. To ostatně přiznali i někteří zákonodárci – praxe odhalila nedokonalosti prováděcího zákona.
Podle Ondráčky je do budoucna potřeba zákon změnit. „Myslím, že se musí zejména definovat, od kdy ta kampaň reálně začíná, protože u nás ty takzvané transparentní účty kandidáti používali až od listopadu, ale kampaň běžela už od jara nebo od léta a velká část té kampaně byla financována přes nějaké rámcové smlouvy,“ řekl Ondráčka.
'Je nutné vytvořit dohledový orgán'
Zmínil také otázku finančního limitu pro prezidentskou kampaň, byl prý nastaven formálně.
„Vlastně nebylo zřetelné, co do něj započítávat, to znamená, že zejména u otázky mediální inzerce není jasné, co je ta ‚cena obvyklá‘ za inzerci,“ narážel Ondráčka na povinnost uvádět náklady v kampani za inzerci ne podle toho, kolik za ni kandidáti zaplatí, ale podle obvyklých tržních cen.
„No a pochopitelně to zásadní je, že tady chybí jakýkoli přezkum a potenciální sankce, pokud ten kandidát nebo politická strana pravidla poruší, protože to se může Transparency nebo média postavit na hlavu, ale nebude tam žádná dohra. To znamená, myslím si, že je nutné vytvořit dohledový orgán nad financováním politických stran a kampaní,“ shrnul Ondráčka.
I když připouští, že otázka financování hodně souvisí s politickou kulturou a s přístupem jednotlivých politiků, snahu o přesnější pravidla vidí jako důležitou.
„Myslím si, že se nedá odmítnout ta snaha o zpřísnění pravidel pro financování stran a kampaní tím, že se to nikdy úplně nevyřeší a že všude na světě s tím mají problémy. Prostě v řadě rozvinutých zemí jsou ta pravidla mnohem přísnější, existuje vynucování těch pravidel a efekt je velmi pozitivní, protože se politika a její financování postupně kultivuje,“ dodal Ondráčka.
