Praní peněz v Česku: účty založené kolem letiště a miliardy korun na cestě do daňových rájů 

V Česku roste v posledních letech počet případů problematických účtů, které banky nahlašují kvůli podezření na praní špinavých peněz. Podle Finančně analytického úřadu jde o takzvaná „průtoková“ (tranzitní) konta. Každoročně jimi projdou miliardy korun a čím dál víc takových případů také zaměstnává policii.

Exkluzivně Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tranzitní účty? Obvykle jsou zakládány na pobočkách v blízkosti pražského letiště (ilustrační foto) | Foto: Prokop Havel

„Počet oznámení ze strany bankovního sektoru narůstá a od nich se odvíjí i narůst počtu trestních oznámení s tímto podtextem. Transferové prostředky celkově zcela jistě dosahují miliardových částek,“ říká Radiožurnálu šéf finančně analytického úřadu ministerstva financí (FAÚ) Libor Kazda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jakub Troníček: Účty založené kolem letiště a miliardy korun na cestě do daňových rájů

Banky podle něj každoročně zruší desítky takto problematických kont. Fenomén tranzitních účtů jako příklad praní špinavých peněz také FAÚ poprvé zařadil do své výroční zprávy - tu za loňský rok zveřejnil minulý měsíc.

To, že se tranzitní účty objevily ve větším množství v Česku teprve nedávno, potvrzují i samy banky. Třeba Česká spořitelna je zaznamenala v roce 2015.

Finanční analytický úřad

FAÚ je samostatný správní úřad s celostátní působností, který plní „funkci finanční zpravodajské jednotky“ v Česku. Mezi hlavní úkoly úřadu patří příjem a analýza oznámení o podezřelých obchodech od povinných osob a dalších podnětů, kontrolní činnost a vedení řízení o přestupcích a správních deliktech, právní agenda spojená s přípravou předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a mezinárodních sankcí, spolupráce s více než 150 finančními zpravodajskými jednotkami z celého světa a vnitrostátní koordinace při provádění mezinárodních sankcí.

Zdroj: FAÚ

„Tyto účty byly obvykle zřizovány občany nebo firmami z EU ovládanými osobami ze zemí bývalého Sovětského svazu, u nichž neexistovaly žádné obchodní ani jiné vazby k České republice. Obvykle byly tyto účty zakládány na pobočkách v blízkosti pražského letiště,“ popisuje mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Podle Komerční banky počet podezřelých tranzitních účtů stále stoupá. Na otázku, zda takové účty ruší, mluvčí banky Michal Teubner řekl: „Ano, tuto možnost uplatňujeme.“

Radiožurnál jeden z případů, kdy do Česka na tranzitní účet přitekly podezřelé peníze, zmapoval. Odehrávat se začal 19. ledna 2016 a jeho okolnosti stále prověřuje policie. Ve zmíněný den podle dokumentů, které Radiožurnál prostudoval, vešel do pobočky České spořitelny nedaleko pražského letiště podnikatel z Ázerbájdžánu s iniciálami V. K.

Založil si tam několik firemních účtů a zase zmizel. Ostatně podle policejních záznamů neměl ani žádné povolení k pobytu na území Česka.

O více než dva měsíce později na do té doby „spících“ kontech přistály téměř dva miliony dolarů, tedy přes 40 milionů korun, a ještě ten samý den odtekly dál do zahraničí. Když tedy z banky v USA dorazila žádost o storna s tím, že jde o peníze z podvodů, účty už byly prázdné.

Falešné e-maily

Ázerbájdžán se chlubí českými zbraněmi. Jak se do země přes embargo dostaly, české úřady neví

Číst článek

„Mohu potvrdit, že jsme v březnu 2016 identifikovali tyto podezřelé finanční transakce ve výši stovek tisíc dolarů,“ říká mluvčí spořitelny Hrubý.

Spořitelna tak zrušila alespoň samotná konta. A přesně podle zákona se také obrátila na finančně analytický úřad, který zalarmoval policii. Z dokumentů k případu, které Radiožurnál prostudoval, vyplývá, že ázerbájdžánský občan V. K. založil v bance účty jménem firmy Mablestine se sídlem ve Skotsku.  

„Její vlastnická struktura je netransparentní a není znám skutečný vlastník společnosti,“ poznamenali v materiálech vyšetřovatelé.

Necelé dva miliony dolarů přišly oficiálně jako platby za elektrické vybavení z USA. Ve skutečnosti však peníze údajně podvodníci vylákali od dalších firem, a to prostřednictvím falešných e-mailů.

To je trik, před kterým loni na jaře veřejně varovala i česká policie.

„Pachatel nejprve na internetu zjistí veřejně dostupné informace o společnosti. Následně e-mailem osloví např. finančního ředitele, jehož e-mail je také veřejně dostupný. Pachatel pak v komunikaci vystupuje jménem ředitele firmy a požaduje provedení platby často v řádu desítek tisíc eur,“ popsala princip podvodu mluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová 

Češi na výplatní listině Ázerbájdžánu? Transparency International sestavila seznam lobbistů

Číst článek

Na tuto návnadu se některé společnosti chytí a peníze skutečně odešlou. Jednoduchá finta tedy může přinášet značné zisky. Ostatně ještě před zrušením českých účtů Mablestine přes ně protekly další čtyři miliony dolarů, tedy přes 80 milionů korun, které úřady označily jako pochybné.

Jejich cíle byly v Dubaji, v Turecku, Estonsku nebo Bulharsku a také Česku.

Ázerbájdžánská pračka

Prověřovaný případ je rozsáhlý nejen velkou sumou, která se v něm objevila, ale propojením s další velkou kauzou. Jde o loni odhalený mezinárodní systém praní špinavých peněz z okolí vládnoucích elit Ázerbájdžánu.  

Tuto chobotnici pod názvem Ázerbájdžánská pračka popsalo mezinárodní sdružení investigativních novinářů. Systémem založeným na čtyřech skotských firmách měly protéct necelé tři miliardy eur, tedy 75 miliard korun. A některé z účtů, kam dříve proudily peníze z ázerbájdžánské pračky, byly přitom ty samé, na které před dvěma lety mířily podvodné dolary z českých účtů společnosti Mablestine.

Část peněz, která zůstala v tuzemsku, byla připsaná podle policie na konto firmy Panorama VVM. Ta je podle loňských informací českého centra pro investigativní žurnalistiku spojená s okolím náměstka ázerbájdžánského protikorupčního úřadu Ali Nagijeva. Tedy dlouholetého státního úředníka, jehož rodina jen v Česku investovala do nemovitostí až miliardu korun.

Jak je daleko policejní prověřování, zatím není jasné. Případem se podle informací Radiožurnálu zabývá národní protimafiánská centrála. Její mluvčí Jaroslav Ibehej však odmítl šetření jakkoliv komentovat.

Jakub Troníček, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme