Parky bojují s vedrem. Praha by mohla za údržbu trávníků ušetřit, tvrdí odborník
Pražané se v posledních dnech potýkali s horkem a dusnem. Počasí poznamenalo také městské trávníky, které kvůli ostrým slunečním paprskům na některých místech žloutnou. Jak odpověděly pro iROZHLAS vybrané městské části, platí za úpravy zeleně až desítky milionů korun ročně. Některé proto kvůli suchu už letos údržbu změnily. Metropole by ale podle Jana Frouze z přírodovědecké fakulty mohla ušetřit, kdyby změnila složení trávníků.
Žluté trávníky nebo rovnou hlína, tak na některých místech Prahy vypadají parky v letních měsících. Metropoli navíc letos trápí sucho a vysoké teploty více, než je obvyklé. Jen letošní květen byl v Klementinu podle meteorologů nejteplejší za posledních 244 let.
Starosti s údržbou zeleně mají především městské části, kde jsou parky nejrozlehlejší. „Městské části s největší rozlohou parkových ploch jsou Praha 7, kde se nachází Letenské sady a Stromovka, Praha 1, kde je na levém břehu Vltavy Petřín a Kampa, a také Praha 6, a to kvůli Oboře Hvězda, Ladronce a Břevnovskému klášteru,“ vyjmenovává pro server iROZHLAS.cz Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města.
Léto ovlivňuje údržbu trávníků
První pražská městská část seká přes léto trávníky méně než v jiných částech roku.
Jaro plné výkyvů. Podívejte se na srovnání teplot za posledních 45 let
Číst článek
„Ve většině parků na území Prahy 1 je instalován závlahový systém pro zeleň, takže trávníky jsou zde i nyní zelené. Kde závlahový systém není, jsou trávníky vypálené a sekají se minimálně,“ přibližuje mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Podle ní Praha 1 neuvažovala nechat trávník vyšší, protože ve většině parků v centru metropole lidé polehávají. Dodává ale, že takový trávník by lidé našli například v Petřínských sadech, kde se některé plochy sečou jen dvakrát ročně.
Praha 7 pak při vysokých teplotách trávníky neseká vůbec. „Nižší trávníky máme pouze ty, které jsou zavlažované,“ dodává vedoucí odboru životního prostředí Hana Horská.
Některé městské části ale letos kvůli suchu změnily postupy, jak se o své trávníky starají. Mezi nimi je i Praha 6.
„V letošním roce byly s ohledem na dlouhodobě trvající sucho provedeny standardně dvě kola sečí. Poté byl vydán pokyn, že pracovní skupina vždy přijede na místo, zhodnotí stav travního porostu a pokud tráva vzrostlá nebude, pracovníci ji sekat nebudou,“ popisuje novinky mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek.
Praha vyfocená z vesmíru. Astronaut Feustel pořídil obrázek hlavního města z oběžné dráhy
Číst článek
Zkušenost z Vídně
Problém s horkem a suchem nyní neřeší jen Praha, potýká se s ním třeba i Vídeň. Na sekání travnatých porostů tam mají celoroční plán, místa jsou rozdělena do čtyř kategorií podle toho, jak často se udržují.
„Velmi frekventované reprezentativní parky se sekají zhruba jednou za měsíc, běžné parky se sekají asi osmkrát do roka, louky u koupacích ploch pětkrát ročně a běžné louky se sekají dvakrát ročně, a to v červnu a říjnu,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz Gabriele Thonová z vídeňského magistrátního oddělení pro správu zeleně. Pro letní měsíce pak ve Vídni neplatí žádná zvláštní pravidla.
Pomohlo by jiné složení trávníků
Méně časté sekání nebo vyšší trávníky ale podle Jana Frouze z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nejsou cestou ke zlepšení.
Rekonstrukce Negrelliho viaduktu je v plném proudu, podívejte se na srovnávací fotografie
Číst článek
„Když máte městský trávník složený z druhů pro běžný okrasný trávník, který necháte vyrůst výše, tak tu trávu poškodíte, vyschne vám a nebudete mít nic,“ popisuje.
Nejlepší by podle něj bylo změnit složení stávajících trávníků. A metropole by tak prý mohla i ušetřit.
„Druhy, které jsou vhodné na vytvoření běžného okrasného trávníku, lze nahradit jinými druhy travin, které se nemusí tak často sekat a které přirozeně rostou na sušších místech, takže nepotřebují tolik vody,“ vysvětluje Frouz, který se zabývá mimo jiné koloběhem živin a obnovou půdy.
Přírodovědecká fakulta by podle něj mohla Praze s novými trávníky pomoci. „Testovací plochy už máme. Vegetaci u albertovských schodů jsme nahradili právě stepními druhy trav, které se nesekají vůbec a jsou do 20 centimetrů vysoké, tedy zhruba ke kotníkům,“ uzavírá.
