Počet stíhaných případů zločinů z nenávisti klesl. ,Žalobci často jedou na jistotu,‘ kritizuje právnička

Žalobci roky slibují tažení proti zločinům z nenávisti. Jenže po předloňském třetinovém nárůstu vloni počet stíhaných případů opět klesl. Přístup státních zástupců má zlepšit série školení, zatím však proběhlo jen jedno. „Žalobci bohužel často jedou na jistotu. Místo objasňování předsudečné pohnutky to zažalují jako výtržnictví,“ říká právnička Klára Kalibová, která je jednou ze školitelek na konferencích.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výhrůžný nápis na brněnské mešitě | Zdroj: Repro ČT24

„Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme!“ Tento nápis se v lednu objevil na brněnské mešitě. Policie případ vyšetřovala jako poškozování cizí věci a v minulosti kriminalisté podobně přistupovali i k dalším podobným případům vandalismu u muslimské modlitebny. Někdo před ni například položil vepřové kosti a sádlo.

„Policisté nejsou schopni a ochotni to stíhat jako trestný čin z nenávisti. Proto se to nedostane ani do statistik. Je to kombinace nedůsledného vedení a toho, že pracoviště pro řešení těchto trestných činů nevykonává řádně svou práci. Na to stíhání mají dohlížet státní zástupci, to je jejich povinnost,“ řekla redakci právnička Klára Kalibová z organizace In Iustitia. 

Žalobci přitom dlouhodobě mluví o tom, že se na stíhání trestných činů z nenávisti, mezi které patří i nenávistné komentáře na internetu, chtějí více zaměřit. Dlouhodobě k tomu vyzývá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Zločiny z nenávisti

Mezi zločiny z nenávisti řadí Nejvyšší státní zastupitelství násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobení rasy a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Zločinem z nenávisti může být i vražda, pokud je pohnutkou k jejímu spáchání nenávistný motiv vzhledem k původu či víry oběti.

„Bavíme-li se o kriminalitě v kyberprostoru, je to nejsnadněji dokazatelná trestná činnost. Není problém najít důkaz. Podívám-li se na klesající statistiku trestné činnosti obecně, myslím, že by byl čas sednout si k počítačům, začít stíhat, a ne čekat, až nám přijde trestní oznámení,“ řekl před dvěma lety v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

K počítačům ale zatím nikdo nezasedl a policie se spoléhá do značné míry právě na trestní oznámení. „Asi nemůžeme po policii chtít, aby pročesávala internet a vyhledávala nenávistné výroky. Existuje i linka, kam mohou občané tyto výroky nahlašovat,“ říká státní zástupce Jan Lata, který má tuto problematiku na Nejvyšším státním zastupitelství na starost.

,Žalobci nemají zájem‘

Nejvyšší státní zastupitelství letos ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pořádá povinné školení pro žalobce, kteří se na zločiny z nenávisti specializují. Mají se tam učit, jak tuto trestnou činnost efektivněji stíhat. „Můžeme očekávat, že se důraz Nejvyššího státního zastupitelství na tuto problematiku i série školení pro státní zástupce projeví na počtech stíhaných případů,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. 

Zatím ale proběhlo pouze jedno ze série školení primárně pro školitele a jedno školení, jehož se měli zúčastnit příslušní specialisté z každého státního zastupitelství. „Celkově mají proběhnout čtyři školení, ale květnové bylo kvůli koronaviru odloženo. Počítáme tedy s tím, že letos proběhnou ještě dvě konference v září a v listopadu,“ řekl redakci Lata.

Kriminální policii povede dosavadní ředitel plzeňské krajské policie Krákora. Nahradí Foita

Číst článek

Právnička Kalibová, která je jednou ze školitelek, považuje za problematické, že žalobci často nemají o problematiku zájem. Školení jsou podle ní pak obtížná z hlediska ochoty podívat se na věc jinak a řešit případy jiným způsobem, než byli doposud zvyklí. 

„Musíte (v případě trestného činu z nenávisti) dovozovat pohnutku, doteď ale všichni zvládali odsoudit jen situaci, kdy mají k dispozici nahraný verbální projev. Evropský soud pro lidská práva ale vydal pět indikátorů, podle kterých se dají zločiny z nenávisti poznat. Je to například rozdíl v barvě pleti. Stačí přitom, když případ splňuje jeden z nich, nemusíte si je všechny odškrtat. U nás je přemýšlení přesně opačné a hledají se důvody, proč to zločin z nenávisti není,“ upozorňuje Kalibová s tím, že žalobci do případů často promítají své vidění světa. 

Problém je podle ní mimo jiné v tom, že se státní zástupci spoléhají na ověřené postupy. „Žalobci bohužel často jedou na jistotu. Místo objasňování předsudečné pohnutky to zažalují jako výtržnictví. Bojovat se proti tomu dá omlazením státního zastupitelství, měli by to dělat lidé, kteří mají o problematiku zájem,“ míní právnička.

To potvrzuje i státní zástupce Lata. Řada žalobců, kteří se na nenávistné zločiny specializují, o problematiku zájem nemá. I kvůli tomu, že se jedná o okrajovou trestnou činnost. „Specializace je věc, kterou si člověk asi nemůže úplně vybrat. Zrovna u zločinů z nenávisti je žádoucí, aby lidé rozuměli potřebě tyto věci řešit a měli k tomu určitou míru citlivosti. To ale nemá každý,“ sdělil redakci.

Novotný se vystoupením v ruské televizi výtržnictví nedopustil. Policie trestní oznámení odložila

Číst článek

Meziroční pokles

Celkově počet stíhaných za zločiny z nenávisti vloni klesl oproti roku 2018 o osm případů. Před dvěma lety přitom kriminalisté začali stíhat o třetinu více trestných činů než v roce 2017. Vyplývá to ze statistiky, kterou má redakce k dispozici.

Naopak počet odhalených případů podněcování k národnostní a rasové nenávisti se podle policejních statistik mezi lety 2018 a 2019 zvýšil téměř o polovinu, rostl i počet odhalených trestných činů podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů. Tyto trestné činy jsou typické pro příspěvky na sociálních sítích. 

V posledních letech roste také počet trestných činů proti ústavnímu zřízení. Mezi ně patří i podpora a propagace terorismu. Za ni byla na začátku června uznána vinnou Renáta Pelikánová, která na facebooku chválila pachatele teroristického útoku na mešitu v novozélandském městě Christchurch. „Tak tohle je velký frajer, kéž by nás takových bylo víc, když s těma sviněma muslimskýma vlády nic nedělají a ještě jim ustupují. Nevím, jak může někdo napsat, že to neměl dělat,“ napsala žena.

Podávat trestní oznámení na nenávist na sítích je možné i přes Portál občana, podle Deníku N ale o této službě ministerstvo dostatečně neinformovalo, a policii tak zatím přišly jen jednotky případů. 

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme