Trestné množství drogy už nebude stanovovat vláda, rozhodl Ústavní soud
Vláda už prostřednictvím nařízení nebude určovat, jaké množství drogy je trestné. Praxi dnes zrušil Ústavní soud, protože podle něj by to mělo vyplývat přímo ze zákona. Soudci zrušili také tabulku, ze které vyplývalo, které množství omamných a psychotropních látek je ‘větší než malé‘.
Zrušené nařízení vlády platilo od ledna 2010. Například u pervitinu stanovovalo jako ‘větší než malé‘ množství dva gramy, u kokainu to byl jeden gram, u hašiše pět gramů.
Změnu části trestního zákoníku navrhl Okresní soud v Liberci. Ten řešil případ ženy obžalované z přechovávání previtinu. Pro rozhodnutí o trestnosti je také v její kauze klíčové množství drogy. Kvůli pochybnostem o ústavnosti právní úpravy přerušil okresní soud řízení a obrátil se na Ústavní soud.
Ústavní soud rozhodl, že trestné množství drogy už nebude stanovovat vláda. Rozhodnutí v hlavních zprávách okomentoval náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Ten dnes příslušnou pasáž trestního zákoníku zrušil. Soudci zrušili i tabulku, která dosud přesně vymezovala větší než malé množství omamných a psychotropních látek. Poslanci by mohli tato kritéria vtělit přímo do příslušné normy, konstatoval Ústavní soud, ale nenařídil jim to.
Podle soudce Ústavního soudu Jiřího Nykodýma tak rozhodování zůstává v rukou justice. „V trestním zákoně máte ustanovení, kde také záleží na úvaze soudu. Například ublížení na zdraví - lehká ujma, těžká újma. Jen judikatura upřesňuje, co se považuje za těžkou újmu,“ připomněl.
Podle náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu, Františka Korbela, je rozhodnutí Ústavního soudu do jisté míry překvapivé, nicméně lze mu rozumět. Ve hře jsou podle něj nyní dvě možnosti, jakým způsobem bude teď stanovené, kdy už půjde o trestný čin a kdy jen o přestupek.
„Buď nechat na soudu, aby sám podle konkrétních případů určil, jaké jednání je trestné a jaké ještě není. Já se k tomuto stavu kloním, je to de facto návrat před rok 2009. Nebo druhým řešením je vtělení příslušných množství přímo do textu zákona, čili trestního zákoníku,“ uvedl.
Nevyloučil, že při posuzování množství drog v trestních kauzách může soudní judikatura vycházet z tabulky původního vládního nařízení. „Tabulka nevyjadřuje jen právní předpis, ale i určitou normu při rozhodování soudu. Sjednocování je úkolem zejména trestního kolegia Nejvyššího soudu, se kterým situaci budeme konzultovat,“ dodal Korbel.
Praxe posuzování drogových provinění se změní. Téma jsme rozebrali s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová na Radiožurnálu upozornila, že soudy o tom, jaké množství drog je větší než malé, rozhodovaly už v minulosti. A to do roku 2010, dokud platil starý trestní zákoník.
"Já si myslím, že v současné chvíli, kdy došlo ke zrušení trestního zákoníku, je potřeba kontinuálně navázat na praxi, která tady byla podle starého trestního zákona, a je na zákonodárci respektive ministru spravedlnosti, jaký zvolí další postup,“ uvedla.
Dodala, že osobně by se bránila zákonné úpravě, která se podle ní nevyskytuje nikde v Evropě. „Tak, aby zákon přímo určoval, jaká množství se rozumí množstvím větším než malým. V evropských státech množství vymezuje nejvyšší soud a ten může velmi flexibilně reagovat na změnu kvality drog, která se v tu kterou dobu ve společnosti vyskytuje,“ doplnila.
Rozhodnutí soudu ovlivní hlavně policejní praxi
Vedoucí psycholog sdružení Drop In Ivan Douda Radiožurnálu řekl, že rozhodnutí Ústavního soudu spíš než samotnou drogovou scénu ovlivní možnosti policie.
„Je to vlastně formální záležitost, která nejspíše zkomplikuje práci policii, protože ta má tendenci chtít rychle zařadit některé nově se objevující drogy do nějaké kategorie a podle toho stanovit množství. To, že nemůže toto rychle udělat vláda, zřejmě může zabránit tomu, aby jednorázová vládní sestava, která není dobře informovaná, to mohla rychle změnit,“ uvedl.
Douda také zdůraznil, že vedle množství držené drogy je důležitým kritériem také to, kdo drogu u sebe má. Tedy, jaký prostor mají soudy proto to, aby mohly v konkrétní situaci vůči konkrétnímu člověku kritérium množství nějak uplatnit.
Rozhodnutí Ústavního soudu jsme v Dopoledním radiožurnálu rozebrali s Ivanem Doudou, Vedoucím psychologem sdružení Drop In
„Pokud je to uplatňováno jako jediné kritérium a není tam dokonce kritérium, kterému se kdysi označovalo jako stupeň společenské nebezpečnosti, tak je to i příliš rigidní a může to být i kontraproduktivní. Když bude mít u sebe 10 gramů heroinu heroinista, tak to má třeba na týden, když to bude mít u sebe člověk, který nebere heroin, tak to má pravděpodobně na obchod. Jinak je to formální záležitost, která spíše komplikuje práci policie,“ dodal.
Největším problémem ale podle Doudy bylo, že lidé často nepochopili termín ‘malé množství‘ drogy. „Mysleli si, že se to může, že to není trestné. On to sice není trestný čin, ale je to přestupek. Čili je dobré vědět, že držení jakékoli množství zakázané drogy je vždycky porušením zákona,“ upozornil.
Léčba konopím už je v Česku legální. V lékárnách se zatím rostlina sehnat nedá
Číst článek
