Trestní stíhání bývalých poslanců ODS by podle Nejvyššího soudu mohlo pokračovat
Stíhání bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy by mohlo pokračovat. Nejvyšší soud je tento týden vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a všichni byli poté propuštěni z vazby. Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman ale ve 20 minutách Radiožunálu řekl, že se rozhodnutí soudu vztahuje jen na složení poslaneckého mandátu.
„Náš senát vytýká tomu stíhání to, že poslanci jsou kromě jiného stíháni za to, že ve sněmovně prohlásili, že se vzdávají mandátu a to je zakomponováno do toho skutku. To je projev ve vztahu ke sněmovně a v souvislosti s výkonem mandátu. Za to je nelze postihnout."
Soudce Stanislav Rizman ale také nevyloučil, že by trestní stíhání bývalých poslanců mohlo pokračovat. Se způsobem, jakým Nejvyšší soud vyložil poslaneckou imunitu, nesouhlasí sociální demokracie.
Senátor a stínový ministr spravedlnosti za ČSSD Jiří Dienstbier a děkan PF UK Aleš Gerloch v pořadu Stalo se dnes
„Usnesení lze číst tak, že poslance nelze stíhat za přijetí úplatku, pokud následně to, za co úplatek přijímá, je součástí výkonu jeho mandátu. To znamená nějaký projev v komoře parlamentu nebo způsob hlasování. To by v podstatě znamenalo beztrestnost za korupční trestné činy, které se vztahují k výkonu mandátu. To je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl senátor a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier.
ČSSD by podle něj chtěla, aby rozhodnutí mohl přezkoumat Ústavní soud. Připustil ovšem, že to není úplně jednoduché. Na Ústavní soud se totiž mohou obrátit jen účastníci řízení, kteří tvrdí, že bylo zasaženo do jejich základních práv. Jsou prý ale i jiné varianty.
"Například by skupina poslanců nebo senátorů navrhla zrušení příslušných ustanovení trestního řádu, podle kterých Nejvyšší soud rozhodoval. Třeba s poukazem na to, že tento soud je sám orgánem činným v trestním řízení a neměl by to posuzovat,“ míní Dienstbier.
Propuštění z vazby přichází podle exministra Blažka pozdě
Číst článek
Podle děkana PF UK a odborníka na ústavní právo Aleše Gerlocha došlo k zásadnímu zkreslení v několika směrech.
„To základní je záměna pojmu prohlášení za projev. Poslanec se může vzdát svého mandátu prohlášením. Toto prohlášení pak označuje Nejvyšší soud za projev. Tato konstrukce podle mě neobstojí,“ tvrdí Gerloch.
