Trestní zákoník pomáhá pytlákům, tvrdí myslivci
Dvě medvědí kůže s hlavou a dva kusy nasoleného masa našli jihomoravští celníci v autě dvou Čechů, kteří přijeli ze Slovenska. Muži se hájili tím, že lovecké trofeje koupili v hospodě a maso pochází z divočáka. Protože se ale v jejich autě našly dvě kulovnice - čeká je zřejmě trestní stíhání. Medvěd hnědý totiž patří mezi nejpřísněji chráněné živočichy.
Nabízí se tak otázka, zdali i v České republice existují skupiny, které se zaměřují na lov přísně chráněné zvěře.
„Na tohle nedokážu reagovat úplně přesně, doposud žádný takový čin nebyl trestně prokázán. Nicméně uvedu příklad na populaci tetřívků, která by měla mít v určitých lokalitách rostoucí tendenci, bohužel k tomu však nedochází, to je dostatečně výmluvné,“ popisoval jednatel myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Podle něj mají myslivci s pytláky velké problémy. V Česku tomu podle jeho názoru napomáhá i trestní zákoník.
Problémy se zákoníkem
„Současný trestní zákoník obsahuje dvě velké změny v kontextu pytláctví. Za prvé zvýšil částky, kdy už je pytláctví trestným činem, ze dvou na pět tisíc korun. S tím jsme se ale ve spolupráci s policií dokázali vyrovnat, kdy podle platného sazebníku kromě zajíce a bažanta je cena ulovené zvěře vždy nad pět tisíc,“ popisoval jednatel myslivecké jednoty.
„Zásadním problémem tohoto trestního zákoníku je však ustanovení, ve kterém se doslova říká: '…že, kdo uloví neoprávněným způsobem ryby nebo zvěř…', dříve bylo '…že, kdo loví neoprávněným způsobem ryby nebo zvěř…'. V praxi to znamená, že dříve jakýkoli výskyt cizího člověka se zbraní v revíru mohl být považován za pytláctví. Dnes se musí čekat až na okamžik 'ulovení', což je většinou neprokazatelné,“ pokračoval Jaroslav Kostečka.
Myslivecká jednota se tak snaží v poslanecké sněmovně o změnu, je to však kvůli blížícím se volbám velmi komplikované.
