Třetina českých dětí se stala obětí kyberšikany, varují odborníci

Kyberšikany v Česku přibývá. S nějakou formou násilí na internetu má podle expertů z Národního centra bezpečnějšího internetu zkušenost více než třetina nezletilých. Například urážky a pomluvy na sociálních sítích pak zažila až polovina českých dětí. O problémech, které můžou vést i k vydírání nebo sexuálnímu zneužití, se ale často bojí mluvit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kyberšikana, ilustrační foto | Foto: Stock.xchng, Uživatel: crirez

„Ptala se nás babička, jejíž vnučka se seznámila s nějakou paní, která vystupovala jako teta. Vnučka jí poskytla tisíc korun, které si našetřila ze svého kapesného. Ze strany té paní padly také návrhy sexuálního charakteru. Proto babička volala o pomoc,“ popsala příklad kyberšikany Markéta Kalousková z linky pomoci, kterou provozuje Národní centrum bezpečnějšího internetu od letošního srpna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Třetina českých dětí se stala obětí kyberšikany, a případů přibývá. Natáčela o tom Evelyna Kulíšková

Tato situace byla zatím nejzávažnější, kterou linka pomáhala řešit. Podobný zážitek ze surfování po internetu si ale podle loňského výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci odnáší víc než třetina českých dětí.

„Trend je neustále stoupající. Čím dál tím víc dětí má možnost přistupovat k internetu, skoro každé dítě má smartphone. Výměna dat nemá meze technologické, etické ani zákonné,“ vysvětlil Zdeněk Záliš z Národního centra bezpečnějšího internetu.

A upozornil, že kolem 10 procent nezletilých si navíc zahrává s takzvaným sextingem. Tedy elektronickým posíláním fotografií nebo videí se sexuálním obsahem. Rizikem je hlavně kontakt s neznámými lidmi.

„Lidé s určitou pedofilní orientací se stylizují do role dítěte. Dítě má pocit, že komunikuje se svým vrstevníkem a pošle třeba i svou choulostivou fotku. Stane se pak předmětem vydírání, které může vést k vylákání na schůzku.“ To pak podle Záliše může skončit i sexuálním zneužitím dítěte.

Na to s kým děti komunikují, by tak podle psychologů měli dohlížet hlavně rodiče a na případné změny v chování svých žáků by měli lépe reagovat také učitelé.

Psychologové ale upozorňují, že dítě často problémy tají. Většinou právě proto, že ho útočník vydírá. Například že zveřejní zaslanou choulostivou fotku dítěte nebo ho na internetu pomluví.

Policie má málo prostředků

Když i přesto dítě nakonec najde odvahu promluvit, na řadě je policie. Ta ale podle bývalého prvního náměstka policejního prezidenta a současného senátora zvoleného za ČSSD Miroslava Antla zatím nemá pro boj s kyberzločinem dostatek sil.

„Policie ČR má podle mě málo vyčleněných lidí, kteří by to mohli dělat. Tady jde o tu ruku s kladivem, o postih kriminality. Vždycky odradíme kyberzločince, kteří jsou hned dopadeni a rychle odsouzeni. Takže tam je potřeba, aby fungovala soudní složka. Jinak je to skutečně o tom posílit personálně boj proti kyberzločinu.“

S tím souhlasí také šéf policejního odboru informační kriminality Karel Kuchařík: „Bez zesílení zdrojů - lidského potenciálu a finanční podpory není možné něco budovat.“

Zároveň ale dodal, že od nového roku má začít fungovat nový útvar pro boj s kyberkriminalitou. A už teď policie provozuje speciální online formulář pro ohlašování kybezločinů.

Za rok 2013 v něm podle Kuchaříka skončilo 118 oznámení údajných mravnostních deliktů, například zneužití dítěte prostřednictvím internetu.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme