Třetina ředitelů vyšších odborných škol se bojí o jejich budoucnost
Nejisté budoucnosti dalšího rozvoje školy se bojí téměř třetina ředitelů vyšších odborných škol. Až 40 procent z nich vidí riziko ve vysokých školách, které považují za konkurenci. Ukázalo to rychlé šetření České školní inspekce, které má Radiožurnál k dispozici.
Ředitele zneklidňují připravované změny v legislativě. V budoucnu budou mít totiž školy na výběr. Buď ustojí svoji pozici, nebo se sloučí s vysokou školou, které předají i své know-how.
Zástupkyně ředitele Vyšší odborné školy v Ledči nad Sázavou Ivana Vitisková a náměstek ministra školství Ladislav Němec v Ozvěnách dne Radiožurnálu
Podle předsedkyně Asociace vyšších odborných škol Markéty Pražmové by to pro ně bylo likvidační. „Transformace rovná se zánik škol, které se chtějí transformovat. Buď by se staly součástí vysoké školy jako určitá fakulta, nebo by si tam vysoká škola zřídila nějaký krátký cyklus vzdělávání,“ říká Pražmová.
„Z pozice ředitelky bych nechtěla, aby moje škola, kterou jsou budovala několik let a věnovala tomu veškerý čas, abych o ni najednou přišla. Získané know how bych dala vysoké škole,“ bojí se Pražmová. Některé vysoké školy podle ní mají zájem o zkušenosti z výuky praktických předmětů, o něž by rády své obory doplnily.
Obavy z demografického vývoje
Náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek doplnil, že další obavy ředitelů vzbuzuje demografický vývoj. „Klesá potenciál jejich možných studentů, což samozřejmě může ohrožovat i existenci některých těchto škol,“ uvedl Vacek s tím, že úbytku žáků jako možného rizika dalšího vývoje se obává 41 procent ředitelů.
„Jako riziko uvádějí také ne zcela jasné postoje ministerstva školství ke změnám, které by měly více provázat činnost vysokých škol a vyšších odborných škol,“ dodává Libor Vacek.
Zástupkyně ředitele Vyšší odborné školy v Ledči nad Sázavou Ivana Vitisková se domnívá, že větší stabilitu těmto institucím by zajistil samostatný zákon o vyšším odborném školství.
„Za 15 let existence si zde vyšší odborné školy místo našly a především prohlubují dovednosti studentů. Zejména si myslím, že nenahraditelná je pětiměsíční odborná praxe, kterou neposkytují vysoké školy,“ zdůraznila Vitisková.
Ministerstvo: Ke strachu není důvod
Náměstek ministra školství Ladislav Němec ale tvrdí, že v současnosti důvod k žádným obavám o osud vyšších odborných škol neexistuje. Transformace do terciárního sektoru je podle něj dobrovolná záležitost.
„Ostatní mohou zůstat naprosto v klidu. Navíc jim děláme podporu v tom, že se snažíme stabilizovat sektor vyšších odborných škol spoustou dalších podpůrných opatření, třeba zavedením možností kreditů. To znamená, že pokud vysoká škola uzná studijní program vyšší odborné školy, může uznat kredity, může zkrátit studiu,“ uvedl Němec.
